Světová banka upravila výhled globálního růstu pro rok 2023 na dvě procenta z lednových 1,7 procenta. V pondělí, kdy začalo každoroční jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), to podle agentury Reuters uvedl prezident SB David Malpasse. Varoval ale, že zpomalení ze silnějšího růstu v roce 2022 zvýší dluhové problémy rozvojových zemí.
Česká ekonomika v loňském roce meziročně stoupla podle zpřesněného odhadu o 2,4 procenta. Statistici tak zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak klesl o 0,4 procenta. Druhý mezičtvrtletní pokles v řadě znamená, že se česká ekonomika dostala do technické recese.
Aktivita v čínském zpracovatelském sektoru v únoru rostla nejrychleji za více než desetiletí. Pomohlo k tomu zrušení omezení, která měla bránit šíření nemoci covid-19, koncem loňského roku. Index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu stoupl na 52,6 bodu z lednových 50,1 bodu. Překonal tak odhady analytiků a stoupl na nejvyšší hodnotu od dubna 2012. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil čínský statistický úřad.
Spanilá jízda vzhůru akcií čínských společností prozatím skončila. Široký index MSCI China, který sleduje více jak 700 čínských titulů, od konce října do konce listopadu posílil téměř o 110 procent. Eskalace napětí mezi USA a Čínou kvůli čínským špionážním balónům a vybírání zisků na světových trzích, jenž je patrné od začátku února, srazily tyto zisky na polovinu. Lednový růst je tak téměř vynulován. Řada analytiků a portfolio manažerů však zůstává pozitivní a vidí výrazný potenciál růstu, upozorňuje makléřka z J&T Tereza Jalůvková.
Šok, kterému ukrajinská ekonomika čelí od 24. února loňského roku, je enormní. Ze dne na den přišla země o možnost exportovat do velké části světa, řada firem se musela přeorientovat na válečnou ekonomiku. Ale Zelenského ekonomické kroky jsou natolik efektivní, že dosavadní účet za válku je výrazně lepší, než se dalo čekat. A chválí jej i Mezinárodní měnový fond.
Míra inflace v Japonsku se v lednu vyšplhala na maximum za 41 let, podniky totiž přesouvaly zvýšené náklady na domácnosti. Spotřebitelské ceny bez zahrnutí čerstvých potravin se tak meziročně zvýšily o 4,2 procenta po prosincovém nárůstu o 4,0 procenta, oznámila japonská vláda. Ceny tak rostly nejrychleji od září 1981, kdy ropná krize na Blízkém východě vedla k prudkému zdražení paliv.
Ukrajinská ekonomika se následkem války propadla v roce 2022 o 33 procent, měřeno meziročně v reálném HDP. Celkové válečné škody přesahují 136 miliardy dolarů. Ruský způsob válčení vedl k tomu, že nejvíce škod je na bytové zástavbě civilního obyvatelstva. Ukrajině se ale daří financovat obranu své země. Od vypuknutí války si zajistila 51 miliard dolarů v podobě dluhopisů, půjček a grantů, upozorňuje hlavní ekonom Roklen Holdingu Pavel Peterka.
Rozpad Evropské unie by měl značné hospodářské dopady na členské státy, nejvíce by utrpěly malé ekonomiky, jako je Malta a Lucembursko. Uvádí to studie německého hospodářského institutu Ifo a hospodářskopolitické platformy EconPol Europe. Velké následky by zhroucení bloku mělo i pro Českou republiku a Slovensko. Kompletní osazenstvo unie by poškodil i rozpad jednotného trhu či eurozóny, ale méně.
Nominální úrokové sazby kolem pěti procent i kladné reálné sazby jsme v americké ekonomice již viděli. Nepředstavují zásadní překážku ani pro ekonomický růst ani pro střednědobou výkonnost akciového trhu. Naopak, nadměrné množství levných peněz v ekonomice utváří podklad pro perzistentní pokles efektivity a tvorbu nerovnováh v podobě vysoké a trvalé inflace. Fed se z nedávné inflační epizody nejspíše poučil a má silnou motivaci držet úrokové sazby na zvýšené úrovni dlouhodobě, komentuje pro Newstream ekonom J&T David Havrlant.
Slovenská ekonomika loni v posledním čtvrtletí podle předběžného odhadu udržela tempo mezičtvrtletního růstu na 0,3 procenta, stejného výsledku po revizi údajů dosáhla i v předchozích třech kvartálech. V meziročním srovnání pak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zpomalilo na 1,1 procenta z 1,4 procenta ve třetím čtvrtletí, a dostalo se tak na nejnižší loňskou hodnotu.
Česká ekonomika bude v prvním čtvrtletí letošního roku stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Počítá s tím dnes zveřejněná makroekonomická prognóza Evropské komise, která v případě České republiky nijak nezměnila dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
