Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz, zda může za českou vládu jednoznačně říct, že ČR stojí za Grónskem, uvedl, že nemůže. V rámci Severoatlantické aliance (NATO) jsou lídrem Spojené státy a střety jsou kontraproduktivní, dodal. Kvůli poslednímu dění kolem Grónska a v souvislosti s hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa se ve čtvrtek sejde Evropská rada, ČR na ní bude zastupovat právě Babiš.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Americký prezident Donald Trump znovu kritizoval Dánsko kvůli Grónsku. Kodaň nedokázala odstranit ruskou hrozbu u ostrova, ačkoliv ji k tomu vyzývala Severoatlantická aliance, napsal na síti Truth Social americký prezident. Podle něj nastal čas to napravit. Trump chce Grónsko od Dánska koupit.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Informovala o tom agentura AFP.
Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.
Americký prezident Donald Trump zavede cla na státy, které nepodpoří plán Spojených států převzít kontrolu nad Grónskem. Argumentuje národní bezpečností a strategickým významem ostrova. Výroky vyvolaly ostrou kritiku spojenců v NATO a obavy o budoucnost aliance.
Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném převzetí Grónska vyvolaly na největším ostrově světa strach i rozhořčení. Místní obyvatelé odmítají řeči o vojenské síle, zpochybňují tvrzení o ruských a čínských lodích a zdůrazňují, že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat jen oni sami.
Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska nevyšle, uvedl také.
Rusko dalo najevo „vážné znepokojení“ nad vysláním dodatečných jednotek několika zemí Severoatlantické aliance do Grónska. Moskva to podle agentury AFP označila za militarizaci arktického regionu.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónský protějšek odcestovali do Washingtonu v reakci na opakované výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném získání Grónska Spojenými státy. Cílem návštěvy bylo zmírnit napětí a jednat s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.
