Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Macron to prohlásil ve švýcarském Davosu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kde hovořil také o tom, že svět se přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko, se v Davosu Macron nechystá sejít.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz, zda může za českou vládu jednoznačně říct, že ČR stojí za Grónskem, uvedl, že nemůže. V rámci Severoatlantické aliance (NATO) jsou lídrem Spojené státy a střety jsou kontraproduktivní, dodal. Kvůli poslednímu dění kolem Grónska a v souvislosti s hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa se ve čtvrtek sejde Evropská rada, ČR na ní bude zastupovat právě Babiš.
Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho záměru získat Grónsko vyvolaly vlnu kritiky v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpově krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon podle serveru The Hill řekl, že by se přikláněl k ústavní žalobě na Trumpa, takzvanému impeachmentu, v případě, že se republikánský prezident rozhodne podniknout invazi do Grónska.
Akcie předních evropských automobilek výrazně oslabily v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy plánují zavést cla na dovoz z několika evropských zemí. Trhy tak reagovaly na další eskalaci obchodního napětí mezi USA a Evropou v souvislosti s americkým tlakem na získání Grónska.
Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
Hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedením cel vůči evropským zemím, které odmítají prodej Grónska, znamenají zásadní zlom v transatlantických vztazích. Podle analýzy serveru Politico se pro řadu evropských vlád jedná o okamžik, kdy se dlouhodobé napětí se Spojenými státy proměnilo v otevřenou krizi důvěry.
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Americký prezident Donald Trump znovu kritizoval Dánsko kvůli Grónsku. Kodaň nedokázala odstranit ruskou hrozbu u ostrova, ačkoliv ji k tomu vyzývala Severoatlantická aliance, napsal na síti Truth Social americký prezident. Podle něj nastal čas to napravit. Trump chce Grónsko od Dánska koupit.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Informovala o tom agentura AFP.
Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.
Po předchozích dvou poklesech pražská burza na konci týdne vzrostla. Index PX dnes přidal 0,11 procenta na 2584,41 bodu. Vzhůru burzu táhly akcie Komerční banky, Monety Money Bank a zbrojovky Colt CZ. Zlevnily naopak cenné papíry Erste Bank a energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z internetových stránek burzy. Česká koruna dnes lehce posílila k euru i dolaru.
Český státní dluh v prvním pololetí vzrostl o 49,2 miliardy korun na 3,727 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí. na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 342.034 korun. míra zadlužení od počátku roku klesla z 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,4 procenta HDP.
Sucho panující na celé jižní Moravě se projevuje už i na starších vinohradech s hlubším kořenovým systémem, které na něj dosud nereagovaly. Hodně ale záleží na složení půdy, v níž keře rostou. Stále platí, že nejzranitelnější jsou mladé keře, u kterých ale zpravidla bývá závlahový systém, stejně jako na mnoha starších vinohradech v rizikovějších oblastech.
Novým lídrem britských labouristů je Andy Burnham. Potvrdila to vládnoucí strana na svém mimořádném sjezdu. V čele strany Burnham vystřídal Keira Starmera a v pondělí po něm má bývalý starosta Manchesteru převzít i funkci premiéra.
Evropská komise chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí.
Vedení ODS zadalo organizaci z Prahy 1 přepracovat kandidátku pro podzimní komunální volby. Nemá na ní být bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Pokud tak neučiní, má to udělat regionální organizace. Po jednání výkonné rady ODS to řekli předseda ODS Martin Kupka a první místopředseda Tomáš Portlík
Míra inflace v zemích Evropské unie v červnu klesla na 2,9 procenta z květnového tempa 3,3 procenta, oznámil to unijní statistický úřad Eurostat. Klesla tak z hodnot, na něž vystoupala po americko-izraelském útoku na Írán a následném růstu cen ropy. V Česku se inflace snížila na 1,1 procenta a byla druhá nejnižší v EU. O měsíc dříve činila podle metodiky Eurostatu 1,8 procenta.
Rozměrná betonová plastika nazvaná Rovnováha u pražského Barrandovského mostu se dnes ráno rozpadla a zasypala přilehlou silnici i cyklostezku. Nikdo zraněn nebyl, v místě je ale částečně omezena doprava. Na bezpečnost tam dohlíží policisté, řekl policejní mluvčí Richard Hrdina.
V automobilovém koncernu Volkswagen by v příštích letech mohlo zaniknout až 140 tisíc pracovních míst. S odkazem na závodní radu německého podniku to dnes uvedla agentura Reuters. Dosud se hovořilo o možném propuštění zhruba 100 tisíc lidí.
Ceny průmyslových výrobců meziročně dál rostou 📈, v červnu ale jejich růst zpomalil na 1,3 procenta. V zemědělství ceny od loňského prosince klesají 📉, přičemž v červnu se pokles mírně prohloubil na 13,5 procenta. U stavebních prací ceny meziročně stouply o 4,1 procenta a u tržních služeb pro podniky o 3,2 procenta. Údaje, které naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele, zveřejnil Český statistický úřad.
