Země EU jednají o zpřísnění Zelené dohody pro Evropu neboli Green Dealu. Zpřísnění má spočívat v tom, že 90 procent Green Dealu bude muset být splněno už do roku 2040. Do roku 2040 by tedy měly emise v EU klesnout o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Dosud je přitom stanoven jen cílový rok 2050.
Číst zahraniční zprávy a novinky z našich luhů a hájů musí v těchto dnech zaručeně vést do podivné dichotomie. Jako by existovaly dva světy, které odděluje tlustá zeď. Onu zeď představují znalosti. A my jsme bohužel na té špatné straně.
Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.
Bylo by nepřijatelné, kdyby se po volbách ministerstva životního prostředí ujali zástupci Motoristů. Shodli se na tom zástupci ekologických organizací. Podle nich by to znamenalo ohrožení ochrany přírody i veřejného zdraví. Zároveň upozornili, že případné slučování resortů musí být promyšlené tak, aby nedošlo k oslabení klíčových agend. Čestný předseda a poslanec Motoristů Filip Turek v České televizi řekl, že předseda Motoristů Petr Macinka by byl skvělým ministrem životního prostředí.
Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že chce, aby EU upustila od plánu na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, píše agentura AFP. Uvádí, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle sedmadvacítky pochybnosti v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny, jako je třeba BYD.
V Česku roste počet firem, které Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, vnímají spíše jako riziko než příležitost. Zatímco v roce 2024 jej za hrozbu označila polovina respondentů, letos tento podíl stoupl na 59 procent. Vyplývá to z průzkumu podnikatelského prostředí mezi 250 firmami, které představilo Sdružení pro zahraniční investice (AFI).
Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země.
Evropský chemický průmysl hledá záchranný člun, aby přežil. Hrozí uzavření až čtyřiceti procent evropské kapacity na výrobu ethylenu, varuje Wood Mackenzie.
Emisní povolenky pro domácnost jsou vlastně nové daně, které se začnou k cenám pohonných hmot a vytápění bytů a domů připočítávat za necelý rok a půl. Běžné české domácnosti zdraží život o 83 tisíc korun ročně, pokud tedy má být plněn program Fit for 55, resp. Green Deal. Stane se tak do roku 2030.
Evropská unie chce zakázat autopůjčovnám a velkým firmám, aby od roku 2030 do svých flotil pořizovaly jiná auta než elektrická. Půjčovny, jako je Sixt nebo Europcar, by tak už za necelých pět let musely pro své klienty nakupovat výhradně elektrovozy. Informaci přinesl německý deník Bild. Záměr včera večer ostře kritizoval německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj „zcela ignoruje to, co Evropa právě nyní potřebuje“.
Akcie na burzách v Soulu a v Tokiu dnes prudce oslabily, v Soulu hlavní akciový index 📉 odepsal přes osm procent. Investoři se zbavují akcií technologických firem, k jejichž růstu v poslední době přispíval i zájem o umělou inteligenci. Rozsáhlý výprodej vyvolaly obavy ze zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech a také další eskalace konfliktu na Blízkém východě.
Rozhodnutí o složení české delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře dnes nepadlo, řekl prezident 👨 Petr Pavel novinářům při odchodu z úřadu vlády. Na schůzi kabinetu byl asi 20 minut. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle něj zopakoval, že vláda o delegaci do Ankary rozhodne 22. června. Pavel zároveň ocenil, že ho vláda schválila jako šéfa delegace na Valné shromáždění OSN, které se bude v září konat v New Yorku.
Vysoké ceny energií ⚡ zřejmě v příštích letech zabrzdí plány na výstavbu až 40 procent datových center v České republice. Ty přitom mají potenciál až miliardových výnosů pro tuzemské hospodářství. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGU.
Společnost Google představila nový otevřený hydrologický model založený na umělé inteligenci 🧠, který slouží k přesnějšímu předpovídání povodní a zlepšení ochrany před jejich dopady. Na vývoji a testování systému se podílel také Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který o tom informoval v tiskové zprávě.
Výrobce letadel Aero Vodochody Aerospace měl loni obrat 6,5 miliardy korun, meziročně o osm procent více. Na rekord v novodobé historii vzrostl zisk před zdaněním, a to z předloňských 102 milionů korun na 502 milionů korun. Informoval o tom mluvčí Aera Lukáš Hora.
Číst více
Evropské akcie zahájily týden výrazným 📉 poklesem, při kterém sestoupily na dvoutýdenní minimum. Dolů je tlačí eskalace konfliktu na Blízkém východě a globální výprodej akcií firem, které se zabývají umělou inteligencí. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, ztrácel 0,6 procenta a nacházel se blízko 619 bodů. Krátce po zahájení obchodování sestoupil až na 616,50 bodu.
Energetická společnost Pražská plynárenská v loňském roce vykázala čistý zisk přes 720 milionů korun, meziročně si však pohoršila o téměř 3️⃣5️⃣ procent. Klesly rovněž výnosy podniku, a to meziročně o 11 procent na 27,4 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti za rok 2025.
Největší italská bankovní skupina Intesa Sanpaolo nabídla 3️⃣0️⃣,6️⃣ miliardy eur (zhruba 740 miliard korun) za převzetí menšího domácího konkurenta Monte dei Paschi di Siena (MPS). Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Dodala, že spojením podniků by vznikla druhá největší banka v eurozóně podle tržní hodnoty za španělským rivalem Santander.
Strana Občanská smlouva arménského premiéra 👨 Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany.
Ceny ropy na začátku týdne prudce 📈 rostou. Je to reakce na obnovené izraelské útoky na Libanon a na izraelské údery na vojenské cíle v Íránu. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst přibližně o 4,3 procenta a pohybuje se kolem 97,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 4,2 procenta a je nad 94,30 dolaru za barel.