Pokud měly letošní tuzemské volby své „lithium“, jsou to bezesporu takzvané emisní povolenky pro domácnosti. Leckterá z nejexponovanějších předvolebních debat se kolem chystaného systému povolenek EU ETS 2 točila opravdu notně.
Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země.
Evropský chemický průmysl hledá záchranný člun, aby přežil. Hrozí uzavření až čtyřiceti procent evropské kapacity na výrobu ethylenu, varuje Wood Mackenzie.
Emisní povolenky pro domácnost jsou vlastně nové daně, které se začnou k cenám pohonných hmot a vytápění bytů a domů připočítávat za necelý rok a půl. Běžné české domácnosti zdraží život o 83 tisíc korun ročně, pokud tedy má být plněn program Fit for 55, resp. Green Deal. Stane se tak do roku 2030.
Evropská unie chce zakázat autopůjčovnám a velkým firmám, aby od roku 2030 do svých flotil pořizovaly jiná auta než elektrická. Půjčovny, jako je Sixt nebo Europcar, by tak už za necelých pět let musely pro své klienty nakupovat výhradně elektrovozy. Informaci přinesl německý deník Bild. Záměr včera večer ostře kritizoval německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj „zcela ignoruje to, co Evropa právě nyní potřebuje“.
Evropská komise letos v červenci představila plán, který má přitvrdit Green Deal, a to přesto, že řada členských států EU volá naopak po jeho zmírnění. Brusel chce do roku 2040 redukovat emise o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Takovýto záměr, jemuž lze přezdívat „Fit for 90“, by znamenal naprostou likvidaci eurounijního průmyslu. To proto, že cena emisní povolenky, kterou takový plán předpokládá, by vylétla do astronomických výšin.
Možné nové clo amerického prezidenta Donalda Trumpa na dovoz z EU by mělo být ještě vyšší než to, které na import z Unie uvalil začátkem dubna. Tehdy mělo činit 20 procent. O tomto víkendu ovšem oznámil clo 30procentní. Přesto náklady takového ještě vyššího cla pro české hospodářství nelze srovnávat s náklady Green Dealu. Plyne to z údajů české vlády.
Česko musí dramaticky navýšit výdaje na obranu. Pokud se nechce ocitnout v kůži příslovečného myslivce, co honil tolik zajíců naráz, až si uhnal smrt, čelí nutnosti jiné výdaje osekat. Nebo musí zásadně zmírnit zátěž, která snižuje konkurenceschopnost jeho firem a podniků v globálním meřítku. Tím si Česko zajistí rychlejší ekonomický růst. Tedy i vyšší daňové inkaso, aniž by daňové sazby zvyšovalo. Takže by pak mohlo vydávat mnohem více na zbrojení, a ještě k tomu udržet rozsah sociálního státu i při postupujícím demografickém stárnutí.
Podíl EU na globálních emisích oxidu uhličitého klesl mezi lety 2017 a 2023 z 8,66 procenta na 6,64 procenta (viz graf níže). Do roku 2030 její podíl pravděpodobně klesne pod pět procent, i pokud nebudou uplatněna žádná nová opatření v této oblasti, například emisní povolenky pro domácnosti nebo uhlíkové clo.
Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová (na snímku). Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit.
Pohonné hmoty by v Česku v důsledku schválení nového dílčího cíle evropského Green Dealu zdražily o více než dvacet korun na litr, vypočítává hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
