Google míří za chladem a elektřinou do Finska. Staví tam evropskou základnu pro AI
Chladné počasí, dostatek elektřiny a rostoucí hlad technologických gigantů po výpočetním výkonu. Finsko se stává jedním z evropských center AI boomu. Google tam v příštích dvou letech investuje nejméně 13 miliard eur, v přepočtu asi 315 miliard korun. Jde o dosud největší jednorázovou investici Googlu v Evropě.
Datová centra žijí z elektřiny a produkují obrovské množství tepla. Finsko tak technologickým gigantům nabízí téměř ideální kombinaci: chladné klima, dostatek prostoru a silnou základnu nízkoemisní energetiky z jádra, větru a vody.
Google proto svou další velkou evropskou sázku umístil právě tam. Během let 2027 a 2028 chce rozšířit datová centra, investovat do elektrické sítě, čisté energie a bateriových projektů. Celkem si na to vyčlenil v přepočtu asi 315 miliard korun. Vybudovaná infrastruktura bude mimo jiné pohánět Gemini, internetové vyhledávání, Mapy Google a YouTube.
Závod o nejvýkonnější AI začíná znepokojovat i lidi, kteří ji sami vyvíjejí. Výzkumník Anthropic Jacob Coxon opustil firmu a tvrdí, že laboratoře „hazardují s našimi životy“. Jeho kolega Evan Hubinger pak odhadl pravděpodobnost, že AI během příští dekády „zabije všechny lidi“ na více než deset procent.
„AI může vyhubit lidstvo.“ Výzkumník Anthropic dává riziku přes deset procent
Zprávy z firem
Proč právě Finsko?
Finsko se v posledních letech stalo magnetem pro provozovatele datových center. Pomáhá mu především klima. Servery produkují obrovské množství tepla a v chladném prostředí je jejich chlazení jednodušší a levnější. Druhou výhodou je dostatek elektřiny s nízkými emisemi oxidu uhličitého. Finsko ji vyrábí především v jaderných, větrných a vodních elektrárnách.
Země už přilákala i další technologické giganty. Datová centra ve Finsku provozuje například Microsoft nebo čínská ByteDance, vlastník sociální sítě TikTok.
Bez norského plynu se Evropa zatím neobejde. Bez norské inspirace možná také ne. Země, která vydělává na těžbě ropy a plynu, zároveň ukazuje, jak se dá dlouhodobě stavět energetika méně závislá na fosilních zdrojích.
Norsko je pro Evropu čím dál důležitější. Zůstává „čerpací stanicí“, ale také inspiruje moderní energetikou
Zprávy z firem
Google si zajistil elektřinu z jaderné elektrárny na 22 let
Rozměr celé investice dobře ukazuje i dohoda s finskou energetickou společností Fortum. Ta uvedla, že součástí projektu je kontrakt na odběr až poloviny produkce jedné ze dvou finských jaderných elektráren. Smlouva má platit 22 let.
Právě dostupnost velkého a stabilního množství elektřiny se stává jedním z klíčových faktorů současného závodu o AI infrastrukturu. Technologické firmy potřebují stále větší výpočetní výkon a s ním prudce roste také spotřeba energie jejich datových center.
Jaderný reaktor společnosti TerraPower, kterou založil podnikatel a filantrop Bill Gates, už „vyrůstá“ v americkém Wyomingu a nejspíš se stane jedním z nejpokročilejších na světě. Gatesovy vize nabývají reálných rozměrů – rodí se reaktor Natrium s úložištěm, které ideálně pasují do éry obnovitelných zdrojů. Zlomovým bodem se stal letošní srpen, kdy se v projektu Natrium silně „zaháčkovala“ skupina Hyundai. Americký jaderný boom spolupráci s Korejci nutně potřebuje.
Bill Gates buduje moderní jaderný reaktor pro éru obnovitelných zdrojů. A ví, že bez Korejců to nejde
Zprávy z firem
Sedm tisíc pracovních míst
Google očekává, že dokončené projekty podpoří přibližně 7000 pracovních míst.
Pro finskou vládu je příliv podobných investic zvlášť vítaný. Kabinet premiéra Petteriho Orpa označuje rozvoj datových center za jednu ze svých priorit. Země se totiž podle agentury AFP potýká s rekordně vysokou nezaměstnaností a pomalým hospodářským růstem.
Google přitom není ve Finsku nováčkem. V zemi působí od roku 2009, kdy koupil bývalou papírnu ve městě Hamina a přeměnil ji na datové centrum. Od té doby svou přítomnost postupně rozšiřuje.
Alphabet výrazně zvyšuje výdaje na AI
Finská investice zapadá do mnohem širšího investičního boomu Alphabetu. Skupina letos zvýšila plánované globální investice na 195 až 205 miliard dolarů, tedy zhruba 4,1 až 4,3 bilionu korun. Důvodem je především rychle rostoucí poptávka po výpočetním výkonu potřebném pro AI.
Finských 13 miliard eur je tak jen jednou částí mnohem většího závodu technologických gigantů o datová centra, energii a infrastrukturu, na níž má stát další generace služeb umělé inteligence.
Bill Gates dlouho patřil k technologickým optimistům. Nyní však varuje, že umělá inteligence může útočit na weby, připravovat lidi o práci, vytvářet nebezpečné biologické látky i psychickou závislost. Ještě letos proto hodlá zamířit do Číny a přesvědčit prezidenta Si Ťin-pchinga ke spolupráci na mezinárodní regulaci AI.
Gates bije na poplach kvůli AI. S čínským prezidentem chce jednat o pravidlech, která ochrání svět
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
