Zabíjačka je skvělý příklad hned několika stále trvajících gastronomických trendů: využití zvířete takřka beze zbytku a domácí výroba jídla, které je zvykem kupovat spíš průmyslově zpracované. A stále lze žasnout nad tím, jak je celý proces dokonale vymyšlený tak, aby se zvíře dokonale zužitkovalo. Je to ten největší respekt, jakého se pašík na konci své kariéry mohl dočkat.
Je to pro mnohé taková každoroční „guilty pleasure“. Slibují si, že letos to budou jen linecké, rohlíčky, maximálně vosí hnízda. A pak přibydou i perníčky, kokosky, Masarykovo, ořechy, sádlovky, důlkové, pusinky, marokánky, podvodnice, išlské dortíčky… Druhy vánočního cukroví se dají počítat na desítky. A to je řeč jen o tom českém „tradičním“, pak je tu ještě import. Proč si to vlastně děláme? A existuje v pečení cukroví něco jako trend?
Co si dáte na Štědrý den k večeři? Smaženého kapra s bramborovým salátem? Pak patříte ke dvěma třetinám Čechů, kteří se drží této tradice. Ačkoli historie vánočního kapra nesahá zdaleka tak hluboko do minulosti, jako tradice rybníkářství a chovu kaprů u nás.
Je to delikatesa s poněkud buržoazním nádechem, ale skutečný milovník dobrého jídla by tuhle zkušenost měl mít. Utkat se s humrem je zážitek, proto si ho naplánujte třeba na sváteční čas. Sama konzumace humra si žádá jistou dovednost, jeho příprava je ještě náročnější, ale dá se zvládnout i v domácích podmínkách. A efekt je zcela maximální.
V USA mají hezký zvyk. V polovině listopadu pravidelně vyklízejí ledničky. Všichni. Je to takový logický úklid před Dnem díkuvzdání, aby se do ledničky vešel krocan. U nás by se něco takového mohlo zavést před Vánoci, kdy jsme zvyklí si dopřát a nakupujeme ještě víc potravin než obvykle. Tušíte, kolik byste toho vyhodili? A kolik jídla vyhodíte po vánočních svátcích? Nejspíš víc, než si myslíte.
Adventní čas je letos opět ochuzen o atmosféru vánočních trhů. Škoda, svařák mezi světýlky na náměstích má svoje kouzlo. Ale naštěstí tu existují alternativy. V Praze je to Manifesto. Oba prostory, na Andělu i na Florenci, už jsou převlečené do vánočního a těší se.
V sobotu 20. listopadu narazíte v nákupních centrech a supermarketech na dobrovolníky potravinové sbírky. Pokud máte možnost, udělejte jeden nákup navíc a darujte ho. Bude to jedna z nejsmysluplnějších věcí, které lze tento víkend vykonat. Pomoci můžete až do konce měsíce prostřednictvím online nákupu potravin. Má to smysl.
Nestihli jste si dát na Martina husu? Ještě to můžete dohnat o víkendu. Restaurací, které připravují svatomartinské husí menu, je požehnaně. Spojení s husí pečínkou dělá ze svatého Martina možná nejpopulárnějšího světce v naší jinak velmi profánní společnosti.
Je to jedna z nejluxusnějších a také nejdražších surovin, která může skončit na talíři. Na lanýže se často nahlíží jako na snobskou rozmařilost, kdo je ale jednou ochutná, snadno propadne jejich těžko popsatelnému kouzlu. Lanýžové speciality najdeme na menu mnoha luxusních restaurací, ale velmi snadno si můžeme pokrm s lanýži připravit i doma, je jednodušší, než by se mohlo zdát.
První listopadový den je svátkem všech veganů. Je tomu tak od roku 1994, tehdy na 1. 11. připadlo 50. výročí založení Britské veganské společnosti. Ano, něco co vnímáme jako velmi moderní stravovací trend, který bují posledních pár let, má poměrně hlubokou historii.
Raději menší množství, ale ve špičkové kvalitě. Tenhle gastronomický trend je jednoznačný. A týká se většiny surovin, ty základní nevyjímaje. Třeba pepř.
