Vloni se prodalo téměř devět set superjachet. Podobně dobře se nejdražší plavidla prodávala jen v roce 2007, tedy v roce předcházejícím pádu burz a následné hluboké finanční krizi, upozorňuje společnost VesselsValue, která prodeje drahých lodí dlouhodobě sleduje.
Sázka na tradiční technologické giganty jako je Apple, IBM, Micorsoft, Cisco nebo Oracle, se podle burzovního guru a tváře pořadu Mad Money Jima Cramera vyplatí. Akcie těchto firem budou podle něj vykazovat úctyhodné výnosy i navzdory zpřísnění měnové politiky Fedu.
Strach z rychlejšího růstu úrokových sazeb ze strany Fedu dál terorizuje světové burzy, ale je možné že už nás čeká to lepší. Takto by se dal ve zkratce charakterizovat uplynulý týden na finančních trzích, kde investoři dál sledovali vývoj na amerických desetiletých vládních dluhopisech (tzv. 10 year Treasury bonds) a jejich dopad směrem k rotaci z technologických akcií. A jaké byly hlavní události uplynulého období?
Jihokorejská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
Analytici očekávají, že po loňském roce, kdy zlato oslabilo o téměř čtyři procenta, žlutému kovu pšenka nepokvete ani letos. Investiční poptávka zůstává slabá, a tak propad cen brzdí pouze maloobchod. Podle mnohých zlato ztratilo svůj sex-appeal. Konkurují mu kryptoměny.
V prvním týdnu nového roku se shodou okolností hned naplnila má slova o možné vyšší kolísavosti trhů z důvodu více jestřábí měnové politiky centrálních bank. Růst výnosů na desetiletých vládních dluhopisech ke třem procentům v USA nejprve tlačil na technologie a postupně se přidávaly další sektory, a tak trhy prošly poklesy. Měřeno hlavními indexy se S&P 500 vrátil k 4700 bodům. Technologický Nasdaq však byl zasažen více a klesl až pod 16 tisíc bodů.
Týden ve vleku rozhodování centrálních bank, kdy se „sešla“ zasedání ECB, Fed i BoE, je konečně za námi. A jak si vlastně především bankéři Fed a také ECB poradili s takzvaným taperingem? Změnila se nějak expanzivní politika centrálních bank?
Američtí centrální bankéři ukončí podporu ekonomiky dřív, než původně zamýšleli. Kvůli prudkému nárůstu inflace omezí nákup dluhopisů a v příštím roce třikrát zvýší sazby.
Burzy se dnes dost možná pořádně otřesou. Americká centrální banka – Fed – dá světu vědět, jakou cestou se bude ubírat její měnová politika. Je v pasti. Na jednu stranu by měla vyslat jasný signál, že nejvýraznější inflaci v USA za posledních takřka 40 let opravdu nehodlá tolerovat. Na stranu druhou platí, že aby tak učinila věrohodně, musí signalizovat takové kroky – takové utažení své extrémně expanzivní měnové politiky –, které snadno vženou burzy celého světa do paniky.
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
Uplynulý týden byl opět nejvíce ve znamení obav z hrozící pandemie COVID 19. Vše již bylo asi řečeno přesto trhy reagovaly poměrně negativně a obava z dopadu zejména na evropské ekonomiky sílí.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
