Investory zatřásla krize důvěry. Loni krvácely zejména akcie Big Techů. Tržní hodnota stovky nejcennějších světových firem podle žebříčku sestavovaného poradenskou společností PwC propadla za poslední rok o 11 procent, což je nejvíce od finanční krize v roce 2009. Nejhodnotnější firmou je i nadále Apple, propadlíkem je Tesla.
Nedávné pády regionálních bank v USA předjímají vrchol utahování měnových podmínek, i když se velmi pravděpodobně nepřetaví v kataklyzmatický šok, který by poslal americkou a nejspíše i světovou ekonomiku ke dnu. Nastávající zpřísnění úvěrových podmínek v základním scénáři makroekonomického výhledu nicméně přispěje k přechodnému oslabení domácí spotřeby a urychlí tak nástup poptávkové dezinflace. Ta umožní postupnou normalizaci měnové politiky vedoucí ke zrychlení ekonomického růstu na trendové hodnoty v průběhu příštího roku.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dále snižuje. Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v pondělí klesla pod 40 eur (asi 959 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od července 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky.
Čínští investoři nakoupili loni v Evropě méně firem nebo firemních podílů. Celkem jich bylo 139, o 16 méně než rok předtím. Podle agentury DPA to vyplývá z analýzy poradenské společnosti EY.
Evropský parlament by měl v úterý definitivně schválit ambiciózní plán vyrábět od roku 2035 osobní auta a dodávky s nulovými emisemi. V zemích EU má být prakticky nemožné si od roku 2035 pořídit nový automobil na benzin či naftu.
Měsíční příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v lednu v důsledku západních sankcí sestoupily na nejnižší úroveň od srpna 2020. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů ruského ministerstva financí.
Ceny energií se i přes současné zlevňování na trhu už nevrátí na svou předkrizovou úroveň. V příštím roce by se ale podle aktuálních odhadů měly burzovní ceny elektřiny a plynu pohybovat nejspíš pod stávajícím vládním cenovým limitem. Rozhodující pro další vývoj bude letošní rok, řekli náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla a člen představenstva a ředitel marketingu Centropol Energy Jiří Matoušek.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Více než třetina evropských investorů plánuje tento a příští rok snížit objem peněz vložených do nemovitostí. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu evropského sdružení INREV, které pokles atraktivity v realitním sektoru vysvětluje růstem úrokových sazeb a poklesem cen. Globálně chce podle sdružení snížit investice do nemovitostí v uvedené době téměř čtvrtina investorů, se zvýšením investic naopak počítá 27 procent dotázaných.
Rusko bude letos kvůli embargu EU a zastropování cen ropy a ropných produktů přicházet v přepočtu o zhruba 200 miliard korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší.
Evropu čeká podle předpovědí nejteplejší leden za poslední desetiletí. Zmírní se tak energetická krize, která kontinent kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu sužuje již několik měsíců. Neobvykle vysoké teploty snižují tlak na spotřebu a skladování plynu a jeho ceny klesají kvůli nižší poptávce na úroveň roku 2021, uvedla agentura Bloomberg.
