Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Česká republika plní pouze jedno ze čtyř kritérií nutných pro vstup do eurozóny a zavedení eura. Ve své Konvergenční zprávě za rok 2024 to uvedla Evropská komise (EK). Česko plní kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, naopak neplní kritéria cenové stability, zdravých veřejných financí a stability směnného kurzu. Komise očekává, že kritérium zdravých veřejných financí Česko plnit začne.
Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost tuzemské veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje. A měla by se tedy vyvíjet i diskuse o euru.
Světově významná ratingová agentura Standard & Poor’s zlomově zhoršuje rating Francii, z hodnocení AA na AA-. Tak špatné hodnocení splácet svůj dluh země v jejích očích dosud nikdy v historii neměla. Z hlediska francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jde o předvolební fiasko, neboť jeho klíčovým slibem bylo zkrocení veřejných výdajů Francie. Jenže podle agentury Standard & Poor’s má veřejný dluh země vzrůst do roku 2027 na 112 procent HDP.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena zahájit snižování úrokových sazeb. Listu Financial Times to řekl hlavní ekonom banky Philip Lane. ECB bude o nastavení měnové politiky rozhodovat příští týden ve čtvrtek.
Prezident republiky Petr Pavel na debatě s občany v Šemberově divadle ve Vysokém Mýtě znovu řekl, že je příznivcem přijetí eura. Při zvažování této věci by ale podle něj měla rozhodovat fakta, nikoliv emoce. S uspořádáním referenda o přijetí eura by byl opatrný.
Pro Česko a jeho ekonomiku členství v EU znamená zejména to, že naše země patří k bloku zemí, který je globálním hráčem. Těžko by globálním hráčem byla ČR sama o sobě. Na tom, kam se tento blok zemí ubírá, se navíc Česko může podílet a spolurozhodovat o něm, byť je otázka, do jaké míry. Nicméně v tomto ohledu ČR jako celek členstvím v EU nepochybně získává. Vysoce nad rámec více než bilionu korun, který od vstupu do EU v čistém vyjádření získalo z unijních rozpočtů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron žádá revoluční změnu fungování Evropské centrální banky. Měla by být tolerantnější k inflaci. Francii by to ulevilo od nákladů dluhu. Ovšem občané eurozóny by tím více ztráceli na kupní síle svých úspor a příjmů.
Evropská centrální banka již tento čtvrtek bude jednat o nastavení úrokových sazeb na euru. Aktuálně jsou klíčové sazby na úrovni čtyř procent, nejvýše za poslední déle než dekádu. Inflace však v eurozóně klesá dostatečně rychle na to, aby ECB sazby snížila. Přesto trh počítá s tím, že snižování sazeb začne až v červnu. Ale co kdyby ECB chtěla všechny šokovat?
Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v Evropské unii. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta.
Míra inflace v Evropské unii v únoru zvolnila na 2,8 procenta z lednového tempa 3,1 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace klesla pod unijní průměr a z lednové hodnoty 2,7 procenta se dostala na 2,2 procenta. Eurostat používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
