Blížící se sněmovní volby lze vnímat i jako referendum o euru. A aktuální informací v tomto rozhodování je, že Česku s korunou se už daří lépe než 70 procentům zemí, jež platí eurem. Eurozóna tak už pro nás není žádnou evropskou elitou.
Evropská centrální banka stupňuje svůj tlak na spuštění digitálního eura, přestože jí v průzkumu vyšlo, že jej lidé nechtějí. Bulhaři jsou k němu po včerejšku výrazně blíže než Češi, mají ale notně horší rating. Eurozóna ztrácí na pověsti elitního klubu, pokud ji vůbec kdy měla.
Členské státy EU definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Rozhodli o tom v Bruselu ministři financí bloku. Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.
Teze, že by euro snížilo inflaci, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Míra inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky, uvedl Eurostat.
Trump varuje, že bude přísněji posuzovat a razantněji potírat praxi, kterou Spojené státy označují za měnovou manipulaci. Z ní podezřívají hlavně Čínu, ale také třeba Německo. Trumpova administrativa tak záhy může Berlín obvinit z toho, že uměle oslabuje svoji měnu – euro –, aby tak poskytoval nedovolený „doping“ vlastním vývozcům.
Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.
Rizikovost francouzských desetiletých dluhopisů se dnes poprvé v historii srovnala s rizikovostí dluhopisů řeckých stejné doby do splatnosti. Řecké dluhopisy byly přitom ještě loni hodnoceny ratingovými agentury jako prašivé, tedy s poměrně vysokou mírou rizika.
Špatná zpráva pro euro. Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jeho vzniku neustále zvětšují, a v posledních letech ještě výrazněji, což může vést k jejímu nezadržitelnému rozpadu.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlilo na dvě procenta ze zářijových 1,7 procenta. Nejvíce zdražily služby, uvedl statistický úřad Eurostat. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.
