Maďaři chtějí euro, tvrdí premiér. Podpora má dosahovat až 75 procent
Maďarsko chce do konce dekády splnit podmínky pro přijetí eura. Premiér Péter Magyar tvrdí, že společná měna by zemi pomohla, Evropská centrální banka ale upozorňuje, že Budapešť je od eurozóny ze všech čekatelů nejdál.
Maďarsko chce kolem roku 2030 splnit podmínky pro vstup do eurozóny. Přijetí eura by zemi podle premiéra Pétera Magyara přineslo více výhod než nevýhod, i když cesta k němu nebude jednoduchá. Informuje o tom agentura Reuters.
Magyar uvedl, že v Maďarsku podle průzkumů existuje na potřebě přijmout euro poměrně široká společenská shoda. Podpora vstupu do eurozóny se podle něj pohybuje mezi 70 a 75 procenty, což má být nejvíce mezi zeměmi Evropské unie, které zatím společnou měnu nepoužívají.
Česká republika splňuje tři ze čtyř maastrichtských kritérií nutných pro vstup do eurozóny, vyplývá z Konvergenční zprávy Evropské komise za rok 2026. Země podle Bruselu vyhovuje požadavkům na cenovou stabilitu, veřejné finance i dlouhodobé úrokové sazby. Nadále ale nesplňuje kritérium stability směnného kurzu a česká legislativa není plně sladěna s pravidly EU a Evropské centrální banky.
Česko je blíž euru. Podle Evropské komise plní tři ze čtyř podmínek
Money
ECB varuje
Evropská centrální banka ale tento týden upozornila, že Maďarsko nyní nesplňuje žádné z hlavních kritérií pro vstup do eurozóny. Ze zemí, které euro zatím nepřijaly, ale mají zákonnou povinnost to udělat, je podle ECB od splnění podmínek nejdál.
Největší překážkou bude podle Magyara snížení veřejného dluhu. Zároveň tvrdí, že pokud by Maďarsko efektivněji využívalo peníze z evropských fondů, nemuselo by kvůli tomu sahat k úsporným opatřením.
Premiér prohlásil, že Maďaři si v posledních letech stále víc uvědomují, co znamená zůstat mimo eurozónu. Podle něj je to spojeno s nestabilitou, nepředvídatelností, vysokou inflací, nízkými mzdami, chudobou, odlivem zahraničních investic a hospodářským zaostáváním.
Češi ještě nemají západní výplaty, ale v některých cenách už Západ dohnali. Nová data Eurostatu ukazují, že bydlení a energie jsou v Česku dražší než průměr Evropské unie. A právě proto lidé cítí drahotu víc, než naznačují souhrnné statistiky.
Lukáš Kovanda: Západní ceny, české platy. Evropu doháníme tam, kde to bolí nejvíc
Názory
Magyar také připomněl, že při vstupu do Evropské unie před 22 lety bylo Maďarsko v mnoha ohledech přijetí eura blíž než dnes. Splnění maastrichtských kritérií do roku 2030 označil za realistický cíl. Zároveň ale zdůraznil, že to automaticky neznamená samotný vstup do eurozóny. Rozhodovat budou i politická jednání, vývoj kurzu forintu a širší konzultace.
Kromě Maďarska patří mezi možné budoucí členy eurozóny také Česká republika, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Podle ECB má Maďarsko z této skupiny nejvyšší zadlužení i úrokové sazby. Mimo požadované hodnoty se v zemi nachází také rozpočtový deficit, inflace a volatilita měny.
ECB zároveň upozornila, že maďarský zákon o centrální bance neodpovídá příslušným požadavkům. Země podle ní musí zlepšit také dodržování principů právního státu a boj proti korupci. Problémem jsou i strukturální slabiny, včetně stárnutí populace a rostoucího nesouladu mezi dovednostmi pracovníků a potřebami zaměstnavatelů.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
