Maďaři chtějí euro, tvrdí premiér. Podpora má dosahovat až 75 procent
Maďarsko chce do konce dekády splnit podmínky pro přijetí eura. Premiér Péter Magyar tvrdí, že společná měna by zemi pomohla, Evropská centrální banka ale upozorňuje, že Budapešť je od eurozóny ze všech čekatelů nejdál.
Maďarsko chce kolem roku 2030 splnit podmínky pro vstup do eurozóny. Přijetí eura by zemi podle premiéra Pétera Magyara přineslo více výhod než nevýhod, i když cesta k němu nebude jednoduchá. Informuje o tom agentura Reuters.
Magyar uvedl, že v Maďarsku podle průzkumů existuje na potřebě přijmout euro poměrně široká společenská shoda. Podpora vstupu do eurozóny se podle něj pohybuje mezi 70 a 75 procenty, což má být nejvíce mezi zeměmi Evropské unie, které zatím společnou měnu nepoužívají.
Česká republika splňuje tři ze čtyř maastrichtských kritérií nutných pro vstup do eurozóny, vyplývá z Konvergenční zprávy Evropské komise za rok 2026. Země podle Bruselu vyhovuje požadavkům na cenovou stabilitu, veřejné finance i dlouhodobé úrokové sazby. Nadále ale nesplňuje kritérium stability směnného kurzu a česká legislativa není plně sladěna s pravidly EU a Evropské centrální banky.
Česko je blíž euru. Podle Evropské komise plní tři ze čtyř podmínek
Money
ECB varuje
Evropská centrální banka ale tento týden upozornila, že Maďarsko nyní nesplňuje žádné z hlavních kritérií pro vstup do eurozóny. Ze zemí, které euro zatím nepřijaly, ale mají zákonnou povinnost to udělat, je podle ECB od splnění podmínek nejdál.
Největší překážkou bude podle Magyara snížení veřejného dluhu. Zároveň tvrdí, že pokud by Maďarsko efektivněji využívalo peníze z evropských fondů, nemuselo by kvůli tomu sahat k úsporným opatřením.
Premiér prohlásil, že Maďaři si v posledních letech stále víc uvědomují, co znamená zůstat mimo eurozónu. Podle něj je to spojeno s nestabilitou, nepředvídatelností, vysokou inflací, nízkými mzdami, chudobou, odlivem zahraničních investic a hospodářským zaostáváním.
Češi ještě nemají západní výplaty, ale v některých cenách už Západ dohnali. Nová data Eurostatu ukazují, že bydlení a energie jsou v Česku dražší než průměr Evropské unie. A právě proto lidé cítí drahotu víc, než naznačují souhrnné statistiky.
Lukáš Kovanda: Západní ceny, české platy. Evropu doháníme tam, kde to bolí nejvíc
Názory
Magyar také připomněl, že při vstupu do Evropské unie před 22 lety bylo Maďarsko v mnoha ohledech přijetí eura blíž než dnes. Splnění maastrichtských kritérií do roku 2030 označil za realistický cíl. Zároveň ale zdůraznil, že to automaticky neznamená samotný vstup do eurozóny. Rozhodovat budou i politická jednání, vývoj kurzu forintu a širší konzultace.
Kromě Maďarska patří mezi možné budoucí členy eurozóny také Česká republika, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Podle ECB má Maďarsko z této skupiny nejvyšší zadlužení i úrokové sazby. Mimo požadované hodnoty se v zemi nachází také rozpočtový deficit, inflace a volatilita měny.
ECB zároveň upozornila, že maďarský zákon o centrální bance neodpovídá příslušným požadavkům. Země podle ní musí zlepšit také dodržování principů právního státu a boj proti korupci. Problémem jsou i strukturální slabiny, včetně stárnutí populace a rostoucího nesouladu mezi dovednostmi pracovníků a potřebami zaměstnavatelů.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
