Týden ve vleku rozhodování centrálních bank, kdy se „sešla“ zasedání ECB, Fed i BoE, je konečně za námi. A jak si vlastně především bankéři Fed a také ECB poradili s takzvaným taperingem? Změnila se nějak expanzivní politika centrálních bank?
Po mírné korekci se znovu světové indexy vrátily na pozadí sílící pandemie COVID-19 na svá historická maxima. Přesto se objevují hlasy, že trh by mohl projít větší korekcí. Řada zvučných jmen investičního světa přímo varuje, že vysoké valuace akcií mohou vést k prudkému propadu. Ovšem to jsme již slyšeli mnohokrát. Zajímavé však je, že například Warren Buffett se již svých pozic zbavuje a hromadí hotovost. Možná ví něco, co my ostatní ne. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Říjen přinesl další zrychlení inflace v ČR na 5,8 procenta. Dvě třetiny inflačního pohybu způsobují položky jako bydlení, doprava či zboží zbytné spotřeby v podobě cigaret a alkoholu. Možná ještě zajímavější pohled nabízí skutečnost, že za téměř polovinou inflace stojí domácí poptávka – tedy ne pouze zahraniční ceny. Navzdory tomu, že jak inflace, tak změny úrokových sazeb překvapily svojí výší, stále inflačnímu vrcholu můžeme teprve čelit.
Insolvenční správce chtěl zablokovat peníze z Bohemia Energy ve prospěch zkrachovalého podnikatele Tomáše Bárty, který se s majiteli energetické firmy soudí.
Základní potraviny v Česku v posledních měsících až na výjimky zdražují a následují tak trend ze zahraničí. Průměrné ceny másla, eidamu, mouky či cukru byly na začátku listopadu podle dat Českého statistického úřadu nejvyšší od ledna 2019, kdy statistici data v aktuální podobě zveřejňují. K hlavním důvodům patří mimo jiné rychle rostoucí ceny energií, pohonných hmot obalů a obecně vysoká inflace a nedostatek pracovníků. A co hůře – levněji jen tak hned nebude. Třeba největší potravinářsko-zemědělský subjekt v Česku, skupina Agrofert, od ledna zdraží produkci až o patnáct procent.
Evropě v zimě hrozí série blackoutů, varuje Jeremy Weir, šéf společnosti Trafigura. Ta patří k největším nezávislým obchodníkům se surovinami na světě.
Dnešní inflace opět překvapila rychlejším růstem, když vyskočila na 5,8% - nejvyšší úrovně od roku 2008.
Klimatická politika EU a také doporučení Uhelné komise ČR ukončit spalování uhlí nejpozději do roku 2038 jsou podle polostátního gigantu ČEZ důvodem, proč skupině za tři čtvrtletí letošního roku klesl čistý zisk meziročně o polovinu, tedy téměř sedm miliard korun, na 6,7 miliardy korun. Tržby činily 156 miliard korun, což je přibližně stejně jako za stejné období loni. Firma to uvedla na svém webu. Po očištění o mimořádné vlivy dosáhl zisk 16,9 miliardy korun, a meziročně tak klesl o deset procent. I tak ale předčily výsledky očekávání analytiků.
Dalších asi 8,5 tisíce odběratelů přijde o elektřinu a asi 450 klientů o plyn od další firmy ze skupiny Bohemia Energy. Činnost ukončí Amper Market, učinit tak plánuje v příštím roce, uvedl majitel Bohemia Energy Jiří Písařík (na snímku). Firma je podle něj ztrátová. Bohemia Energy podle něj skončila proto, že banky odmítly skupině kvůli vysokým cenám energií na trhu poskytnout potřebné financování.
Všechno se skládá jako puzzle. Z postupně se vynořujících informací se rýsuje jasný, a dost děsivý obrázek české ekonomiky v příštím roce. Hlavně pro chudé. A také pro vládu.
ČEZ oznámil, že od příštího roku zdraží elektřinu o zhruba jednu třetinu. A řada dalších firem avizuje, že zvýšené náklady, nejen za energie, ale i ostatní vstupy, promítne od příštího roku do cen svých výrobků či služeb.
