Fialova vláda pomůže lidem s energiemi adresně, vyjde ji to na zhruba 350 milionů měsíčně. Inflaci tak už nebude stlačovat nulová DPH na energie, takže v lednu stoupne až na deset procent. Vše pak zaplatí střední a vyšší příjmová třída.
Vánoční týden byl ve znamení „Santa Claus rally“. Burzy si připsaly silný růst po rychlé otočce a ukázaly, že ať už je to strach z ukrajinské krize nebo rychle se šířící varianta omikron v USA a Británii – Londýn zrušil tradiční oslavy Nového roku ve světle až skoro 100 tisíc nových případů nového koronaviru – nemá to na ně zatím delší vliv. Jaké byly hlavní události uplynulého týdne a čím nejvíce překvapila trhy ČNB?
Týden ve vleku rozhodování centrálních bank, kdy se „sešla“ zasedání ECB, Fed i BoE, je konečně za námi. A jak si vlastně především bankéři Fed a také ECB poradili s takzvaným taperingem? Změnila se nějak expanzivní politika centrálních bank?
Inflace stoupající v posledních měsících se ani v lednu nezastaví. Poté, co v listopadu dosáhla šestiprocentní hranice, v prvním měsíci nového roku bude zřejmě ještě o procentní bod vyšší. V České televizi to řekl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Souhlasí s tím i další ekonomové.
Po nástupu volatility spojené s novou mutací omikron jsme se vrátili opět k růstu. Trhy poté, co registrovaly nejistotu ohledně dalšího vývoje koronaviru a pandemie obecně, měly tendenci klesat. Nyní se ale zdá, že prozatím býci zvítězili – omikron se nezdá tak nebezpečný – a bude se hrát opět jejich písnička. Měřeno hlavními indexy se americký SP 500 vrátil k 4700 bodům a německý DAX na dohled 16 tisíc bodů. Nyní, se tak zdá, že nás může čekat i takzvaná „Santa Claus rally“ na akciových trzích. A jaké byly hlavní události na trzích v uplynulém týdnu?
Německo má po šestnácti letech kancléře. Olaf Scholz střídá Angelu Merkelovou a přichází s ním nová vláda, ještě zelenější než ta dosavadní. Vždyť její součástí jsou sami Zelení. České domácnosti tak to, že Německu vládne někdo jiný než Merkelová, poznají na vlastní kůži – spíše však na vlastní peněženku. V příštích letech budou postupně čísla na složenkách za elektřinu či plyn nabíhat rychleji, než se tak dělo doposud.
Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na nové maximum nad 75 eur (více než 1900 korun) za tunu. Systém obchodování s povolenkami byl v EU zaveden v roce 2005 a růst jejich ceny z posledních měsíců je jedním z faktorů, které přispívají ke zdražování energií.
Po mírné korekci se znovu světové indexy vrátily na pozadí sílící pandemie COVID-19 na svá historická maxima. Přesto se objevují hlasy, že trh by mohl projít větší korekcí. Řada zvučných jmen investičního světa přímo varuje, že vysoké valuace akcií mohou vést k prudkému propadu. Ovšem to jsme již slyšeli mnohokrát. Zajímavé však je, že například Warren Buffett se již svých pozic zbavuje a hromadí hotovost. Možná ví něco, co my ostatní ne. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Říjen přinesl další zrychlení inflace v ČR na 5,8 procenta. Dvě třetiny inflačního pohybu způsobují položky jako bydlení, doprava či zboží zbytné spotřeby v podobě cigaret a alkoholu. Možná ještě zajímavější pohled nabízí skutečnost, že za téměř polovinou inflace stojí domácí poptávka – tedy ne pouze zahraniční ceny. Navzdory tomu, že jak inflace, tak změny úrokových sazeb překvapily svojí výší, stále inflačnímu vrcholu můžeme teprve čelit.
Insolvenční správce chtěl zablokovat peníze z Bohemia Energy ve prospěch zkrachovalého podnikatele Tomáše Bárty, který se s majiteli energetické firmy soudí.
Základní potraviny v Česku v posledních měsících až na výjimky zdražují a následují tak trend ze zahraničí. Průměrné ceny másla, eidamu, mouky či cukru byly na začátku listopadu podle dat Českého statistického úřadu nejvyšší od ledna 2019, kdy statistici data v aktuální podobě zveřejňují. K hlavním důvodům patří mimo jiné rychle rostoucí ceny energií, pohonných hmot obalů a obecně vysoká inflace a nedostatek pracovníků. A co hůře – levněji jen tak hned nebude. Třeba největší potravinářsko-zemědělský subjekt v Česku, skupina Agrofert, od ledna zdraží produkci až o patnáct procent.
