Ceny v průmyslu nečekaně výrazně rostou, nejvíce za více než půldruhého roku. ČNB to může zbrzdit v redukci úrokových sazeb. Zdražují elektřina, plyn, v zemědělské produkci zase vejce či máslo
Na ukončení ruského tranzitu plynu přes Ukrajinu doplatí nejvíce sám Kyjev, plyne z výpočtu britské společnosti Capital Economics, jejž cituje agentura Bloomberg. Do EU bude ruský plyn proudit v poměrně velkém objemu nadále, byť dráže, a to námořní cestou ve zkapalněné podobě.
V roce 2023 a pak i v roce loňském roce se stala do té doby nebývalá věc. České domácnosti platily za elektřinu více než domácnosti německé. K historickému „doběhnutí a předběhnutí“ Němců došlo podle dat Eurostatu v prvním pololetí roku 2023. Tehdy česká domácnost s běžnou úrovní spotřeby platila v paritě kupní síly za elektřinu, včetně daní, průměrně 0,38 eura za kilowatthodinu, zatímco ta německá 0,37 eura. Předtím se nikdy nestalo, aby česká domácnost platila více než německá. Byť ještě v prvním pololetí 2022 se ceny v obou zemích víceméně srovnaly, na úrovni 0,30 eura za kilowatthodinu.
Česko v letech 2021 až 2023 vyvezlo v čistém vyjádření 33,4 terawatthodiny elektřiny. To je mírně vyšší množství elektřiny, než kolik jí za rok vyrobí – pomyslně – hned dvě jaderné elektrárny Temelín. Vždyť v roce 2024 Temelín vyrobil 15 terawatthodin elektřiny, předloni pak 16,1 terawatthodiny.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil Ukrajině vedle zastavení dodávek elektřiny také snížením podpory Ukrajinců, kteří se zdržují na Slovensku. Učinil tak ve vyjádření na sociální síti a v reakci na středeční zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu po vypršení příslušného kontraktu mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem. Zastavení tranzitu Fico označil za sabotáž ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost smlouvy o tranzitu plynu podle očekávání neprodloužil.
Domácnostem na Slovensku hrozí v příštím roce po rozhodnutí místního energetického regulačního úřadu (ÚRSO) zdražení zemního plynu až o třetinu, uvedl šéf ÚRSO Jozefa Holjenčík.
Klíčová ocelárna Evropy, Thyssenkrupp, v čase války plánuje masivně snížit stav zaměstnanců, o 11 tisíc osob. V EU tedy stále vítězí zelená agenda nad snahou Rusko vojensky odstrašit, což může být fatálně krátkozraké.
Finančník Stephen Lynch z Miami na Floridě v tichosti projevil zájem koupit poškozený plynovod Nord Stream 2.
Většina Čechů tápe ve fakturách za energie. Podle analýzy portálu Ušetřeno.cz více než 65 procent lidí svým fakturám za dodávky a spotřebu energie nerozumí. Problémy mají zejména s pochopením neregulované části platby, tj. hlavně obchodní ceny, kterou určují prodejci. Uvedl to portál Ušetřeno.cz.
V noci na neděli skončí letní čas. Tři hodiny po půlnoci se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní, bude platit do poslední březnové neděle příštího roku, tedy pět měsíců. Náramkové či nástěnné hodiny si lidé musí posunout sami, čas v elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se změní automaticky.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se chce pokusit zvrátit rozhodnutí německých úřadů ohledně povolení stavby čtyř větrných elektráren u české hranice na Tachovsku, v blízkosti chráněné krajinné oblasti Český les.
Desítky tisíc lidí protestovaly v Nizozemsku a Belgii na podporu Palestinců. V Nizozemsku také účastnící vyjadřovali nespokojenost ohledně postoje nizozemské vlády k izraelské válce v Pásmu Gazy, napsala agentura Reuters.
Jihomoravské krajské předsednictvo ANO vyzvalo své brněnské zastupitele, aby na magistrátu vypověděli koaliční smlouvu do příštího zasedání zastupitelstva, tedy do 9. září, řekla novinářům krajská předsedkyně Alena Schillerová. Rozhodnutí předsednictva je reakcí na bitcoinovou kauzu a na výzvu předsedy ANO Andreje Babiše, který řekl, že by hnutí mělo z brněnské koalice odejít.
Číst víceFrancozský prezident Emmanuel Macron přijel do Grónska, aby za Francii a EU podpořil nezávislost ostrova. O kontrolu nad Grónskem, které je autonomním územím Dánska, usiluje americký prezident Donald Trump. Macron dodal, že záměry americké hlavy státu na anexi ostrova nepatří k chování spojenců, píše agentura AFP.
