Dirigentem inflace zůstávají zemědělské produkty a potraviny

Ceny průmyslových i zemědělských výrobců, na nichž závisí spotřebitelská inflace, šly v červnu dolů. Do konce roku se to ale asi neudrží. Takt a tón budou vedle výrobků z ropy diktovat potraviny.

Ceny průmyslových výrobců se v červnu podle statistického úřadu oproti květnu snížily o 0,4 procenta. Špatně nevypadal červen ani z pohledu ročního srovnání – meziročně se zvýšily o 1,3 procenta. Ještě příznivěji vyznívají zprávy ze zemědělské výroby – tam šly ceny meziměsíčně dolů o 0,6 procenta a meziročně o 13,5 procenta. Jinou kapitolou je nepřekvapivě stavebnictví – ceny stavebních prací šly z měsíce na měsíc nahoru o 0,1 procenta a meziročně o 3,2 procenta.

 „Výrobní inflace v průmyslu je v posledních měsících velmi rozkolísaná. Hlavním důvodem jsou výkyvy cen ropy na světových trzích, které souvisejí se situací v Hormuzském průlivu a promítají se také do cen pohonných hmot a dalších ropných produktů. Přestože proto statistiky přinášejí prudké meziměsíční i meziroční nárůsty a poklesy, výrobní inflace jako celek zůstává pod kontrolou,“ hodnotí aktuální data Českého statistického úřadu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

V hlavní roli potraviny

Podle Dufka je pokles farmářských cen výsledkem pokračujícího tlaku přebytku produkce na evropském trhu. „Doba, kdy Asie vykupovala produkci v zemích EU, evidentně skončila,“ podotýká.

Potraviny byly významným aktérem i v oblasti průmyslové výroby, tedy výroby potravin. Tady ceny klesly meziměsíčně o 0,6 procenta a ve srovnání s předchozím rokem o pět procent. „U potravinářských výrobků je potěšující, že pokračovaly v poklesu i meziměsíčně a naznačují tak možné další zlevňování potravin pro spotřebitele,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.

Dalibor Martínek: Hypoteční šílenství pokračuje, bez ohledu na rizika

Názory

Lidé si ani po zvýšení úrokových sazeb nepřestali půjčovat na bydlení. V červnu si podle dat bankovní asociace vzali hypotéky ve vydatném objemu 48,9 miliardy korun, proti loňskému červnu je to růst o 32 procent. Investice do nemovitosti přesto nemusí být zaručené vítězství.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Ceny v zemědělství dál klesají, takže vepřové dnes zemědělci prodávají zpracovatelům o čtvrtinu levněji než loni, mléko dokonce o 26 procent, pšenici o více než pětinu. Máslovou i vaječnou „krizi“ odvál čas a ceny se pro spotřebitele mohou proto vyvíjet dál – alespoň v nejbližších měsících – pozitivně, s výjimkou hovězího masa. Ostatně momentum výrobní inflace v potravinářském průmyslu to rovněž potvrzuje,“ přidává podrobnosti týkající se potravin Dufek.

Jak to ale půjde dál, co střídání ročních období? „Celková průmyslová inflace podle nás bude ve zbytku letošního roku zrychlovat. Slábnout totiž bude příznivý efekt deflace v potravinářství, naopak inflačně budou působit obory závislé na dodávkách vstupů z Perského zálivu a postupně se k nim budou přidávat i nepřímo navázaná odvětví. Po loňských minus 0,8 procenta tak letos očekáváme průměrnou průmyslovou inflaci na úrovni 1,1 procenta,“ předpovídá Hradil.

V EU jsme šampioni

Čísla, týkající se vývoje cen, dnes přišla také z Eurostatu. Podle nich se česká harmonizovaná inflace v červnu snížila na 1,1 procenta, čímž se v žebříčku nejnižšího růstu spotřebitelských cen zařadila na druhé místo po Švédsku. V předchozím měsíci jsme byli na 1,8 procenta a unijní průměr v červnu dosáhl 2,9 procenta. Jenže: do takzvané harmonizované inflace, jejíž konstrukce je pevně daná pro všechny členské země EU, aby bylo možné srovnávat jejich ekonomické parametry, se nezapočítává takzvané imputované nájemné. Tedy hypotetická cena, kterou by musel platit majitel bytu, kdyby byt nebyl jeho.

Tato položka je v Česku nemálo významná, protože nemovitostní trh je dlouhodobě přehřátý. Proto také inflace počítaná naší národní metodikou dosáhla 1,5 procenta. Dlužno ovšem ještě dodat, že český index spotřebitelských cen tlačí dolů i některá domácí vládní opatření. „Za takto nízkou mírou tuzemské inflace stojí dva hlavní faktory: levnější energie a potraviny. Začněme cenami energií, kde hraje klíčovou roli levnější elektřina díky vládnímu odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. V červnu tak ceny energií meziročně poklesly o 6,9 procenta, druhým nejrychlejším tempem v zemích EU,“ podtrhuje hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Co mohou čekat spotřebitelé?

„Pro spotřebitelskou inflaci je aktuální vývoj výrobní inflace pozitivním signálem naznačujícím zlevňování potravin i v nejbližších dvou měsících. V jisté chvíli však tento efekt přestane fungovat a v celkové inflaci budou o to více vidět negativní jádrové složky – zejména ceny ve službách – kterých si všímá ČNB,“ analyzuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle Dominika Rusinka zůstávají domácí tlaky i nadále silné. Je ale dobrou zprávou, že ceny služeb, které dlouhodobě dělají starosti naší centrální bance, v červnu meziročně zpomalily na 4,3 procenta. „V nejbližších měsících očekáváme setrvání tuzemské inflace okolo současné úrovně. Nevyzpytatelné zůstanou ceny potravin, které budou i nadále hlavním zdrojem případných inflačních překvapení. Rizikem ve směru vyšší inflace je opětovná eskalace konfliktu na Blízkém východě, které se již nyní propisuje do vyšších cen paliv,“ uzavírá Rusinko.