Inflace v letních měsících klesla výrazně pod cíl, mělo by to však být jen dočasné

Červnový propad inflace táhly hlavně levnější potraviny, úleva ale nemusí vydržet. Energie a služby mohou už na podzim znovu zatlačit ceny vzhůru, píše ve svém komentáři hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš.

Inflace nás v červnu překvapila o poznání výraznějším poklesem, za kterým stál opět pozoruhodně příznivý vývoj cen potravin. Ceny tak meziměsíčně poklesly v červnu o 0,3 procenta a meziroční inflace poklesla z 2,1 procenta na 1,5 procenta. Potravinová deflace se výrazně prohloubila (ceny potravin meziročně klesají o 3,4 procenta) a celkový deflační tlak z „nejtěžší váhy“ spotřebitelského koše začíná být podobný jako v roce 2024 (kdy docházelo k odeznívání energetické krize v potravinách). Ostatní položky spotřebitelského koše zdaleka tak výrazné překvapení nezaznamenaly.

Ceny pohonných hmot u čerpacích stanic ke konci června klesly nakonec v souladu s očekáváním, a ještě drobný pokles zaznamenají v průběhu července. Vysoká zůstává současně meziroční inflace i inflační momentum v segmentu služeb (přes 5 procent).

Dočasná situace

Co čekat od české inflace dál? Ceny pohonných hmot sice mohou inflaci ještě v průběhu letních měsíců inflaci kosmeticky tlačit dolů, zásadní neznámou však zůstane volatilita cen potravin. V tuto chvíli nevidíme do detailů potravinového spotřebního koše (za červen). Pokud by aktuálně „levné“ potraviny (pravděpodobně stále zejména mléčné výrobky a maso) zůstaly na stávajících úrovních, budou v červenci a v srpnu narážet na velmi vysoké srovnávací základny z minulého roku a meziroční potravinová deflace se může ještě lehce prohloubit. S tím by se i celková inflace nakonec mohla v létě ještě hlouběji propadnout pod cíl.

Rakušan by pro nás nepracoval, říká český majitel hotelů v Alpách

Reality

Z hlediska hotelového byznysu je Česko vůči Rakousku nekonkurenceschopné. „Nechápe potenciál cestovního ruchu,“ říká Jan Herget, bývalý šéf agentury CzechTourism. S byznysovým partnerem pořídil dva hotely v rakouském Bad Gasteinu, které leží v samotném srdci Alp.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Tato situace by však měla být dočasná – pro konec roku 2026 a rok 2027 kreslíme výrazně jiný inflační obrázek. Zejména proto, že dnešní deflační tlaky v potravinách a energiích považujeme za dočasné. Jeden z důvodů je skutečnost, že doprava v Hormuzském průlivu má zatím k normálu stále daleko. Ceny ropy se sice stabilizovaly na před-krizových úrovních, avšak ceny zemního plynu opět lehce rostou na úrovně zhruba o třetinu vyšší než před rokem. A to vše ve chvíli, kdy Evropa začne intenzivně doplňovat stále relativně prázdné zásobníky.

Ceny energií včetně plynu se přitom v Česku tradičně refixují pouze jednou nebo dvakrát do roka – pocítíme to tedy právě na podzim a v zimě 2026/27. Současně se dražší energie a hnojiva (navázané také na krizi na Blízkém východě) mohou v roce 2027 viditelně promítnout právě do cen potravin. A to vše je třeba vidět v kontextu letošního roku, kdy právě velmi nízké ceny energií (elektřina díky zrušení POZE zlevňuje meziročně o více než 11 procent) a překvapivě levné potraviny „maskují“ stále velmi vysokou inflaci ve službách (momentum přes 5 procent). Takové štěstí příští rok mít nebudeme a jak energie, tak potraviny mohou naopak trochu přitápět pod „inflačním kotlem“.

I proto zatím náš inflační výhled pro rok 2027 nijak výrazně neměníme a stále předpokládáme průměrnou inflaci v blízkosti 3 procent. Pro letošní rok naopak po zveřejnění konečných čísel za červen budeme s vysokou pravděpodobností průměrnou inflaci revidovat směrem dolů z 2,1 procenta lehce pod 2 procenta.