Pohonné hmoty by v Česku v důsledku schválení nového dílčího cíle evropského Green Dealu zdražily o více než dvacet korun na litr, vypočítává hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Skupina EP Corporate Group (EPCG) miliardáře Daniela Křetínského, kterému byl často přisuzován také přídomek uhlobaron, ukončila na závěr března provoz pěti uhelných bloků na Slovensku a Německu. Z provozu vyřadila celkový instalovaný výkon 1910 megawattů (MW), což zhruba odpovídá výkonu jaderné elektrárny Temelín.
Uhlobaron a majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač varuje, že do roka zavře své dvě uhelné elektrárny. Jsou nerentabilní. Ohroženo je 3000 pracovních míst. Zprávu jako první přinesl server Seznam Zprávy.
Klesající ceny emisních povolenek by mohly krátkodobě snížit cenu energií pro odběratele, v případě dlouhodobého stavu by však zároveň mohly omezit investice do modernizace energetiky. Vyplývá to z komentářů analytiků. Hodnota emisních povolenek v posledních týdnech klesla k hodnotě kolem 53 eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého. V loňském roce cena atakovala hodnotu 100 eur za tunu.
Cena emisních povolenek EU nebývale padá. A i kvůli tomu také akcie ČEZ. Jejich „odraz ode dna“ analytici neočekávají. Akcie energetického podniku zůstanou desítky procent pod svými loňskými maximy.
Sokolovská uhelná v roce 2024 zdraží teplo, které vyrábí v kombinátu ve Vřesové a v elektrárně Tisová. Cenový nárůst by měl být 20 až 25 procent. Společnost zdražení zdůvodnila hlavně cenami emisních povolenek, které aktuálně podle ní tvoří víc než 50 procent nákladů na výrobu tepla. Sokolovská uhelná je největší výrobce tepla v Karlovarském kraji a zásobuje Karlovy Vary a okolí, Sokolov, Nové Sedlo, Chodov, ale i Bukovany, Citice nebo Březovou.
Německo, Polsko i Slovensko budou na rozdíl od Česka v roce 2024 ulevovat lidem od drahých energií, zvažují i využití výnosu z emisních povolenek – to podle české vlády nejde. Přitom všechny tři dané země jsou zadluženější než Česko, zdůrazňuje ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bereme vládním stranám voliče, protože vůbec nezvládají svou agendu, říká stínový premiér Karel Havlíček z ANO. Předvolební průzkumy jeho slova potvrzují, ANO se pohybuje kolem třiceti procent. Babišovo hnutí nyní změnilo rétoriku a začalo se řadit mezi takzvaně liberálně konzervativní strany. Co tento přemet na politické mapě znamená? Především fakt, že Babiš a jeho nejbližší cítí šanci sebrat voliče současné pětikoalici. A nyní na tom začínají intenzivně pracovat.
Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
Evropští poslanci schválili konec vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.
„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě už musely zavřít❌ kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda. Premiér Manuel Marrero také oznámil, že z Kuby odešlo už sedm mezinárodních společností, které provozovaly polovinu hotelů v zemi.
Číst více
