Skupina EP Corporate Group (EPCG) miliardáře Daniela Křetínského, kterému byl často přisuzován také přídomek uhlobaron, ukončila na závěr března provoz pěti uhelných bloků na Slovensku a Německu. Z provozu vyřadila celkový instalovaný výkon 1910 megawattů (MW), což zhruba odpovídá výkonu jaderné elektrárny Temelín.
Německo, Polsko i Slovensko budou na rozdíl od Česka v roce 2024 ulevovat lidem od drahých energií, zvažují i využití výnosu z emisních povolenek – to podle české vlády nejde. Přitom všechny tři dané země jsou zadluženější než Česko, zdůrazňuje ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Bereme vládním stranám voliče, protože vůbec nezvládají svou agendu, říká stínový premiér Karel Havlíček z ANO. Předvolební průzkumy jeho slova potvrzují, ANO se pohybuje kolem třiceti procent. Babišovo hnutí nyní změnilo rétoriku a začalo se řadit mezi takzvaně liberálně konzervativní strany. Co tento přemet na politické mapě znamená? Především fakt, že Babiš a jeho nejbližší cítí šanci sebrat voliče současné pětikoalici. A nyní na tom začínají intenzivně pracovat.
Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
Evropští poslanci schválili konec vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.
„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Emisní povolenka EU stojí poprvé v historii více než 100 eur, a cena půjde ještě výše. Drahé povolenky zdražují nejen elektřinu, ale třeba i cukr nebo tvrdý alkohol.
Cena emisních povolenek v EU se dnes poprvé v historii vyšplhala na 100 eur (zhruba 2400 korun) za tunu, píše agentura Reuters. Poptávku po povolenkách v posledních dnech podporují mimo jiné vyhlídky na nižší produkci větrných elektráren.
Sedmdesát čtyři ze sta obratově největších českých firem zveřejňuje informace o ESG aspektech svého podnikání, tvrdí to studie poradenské společnosti KPMG, která analyzovala zprávy o ESG od 5 800 firem z 58 zemí. Nejčastěji používanou vykazovací metodikou zůstává v Česku GRI, globálně se přitom zdvojnásobilo množství firem informujících i podle metodiky TCFD. Nejvyšší procento společností zpracovávajících zprávy o udržitelnosti je v asijsko-pacifickém regionu, Evropa skončila až druhá. Výsledky firem v oblasti udržitelnosti zatím většinou nemají vliv na odměny managementu.
Fixovat, nebo nefixovat? Budou ceny plynu klesat i nadále? „Pokud se nám podaří, že na konci topné sezóny budou zásobníky plné z 50 procent či více, což já považuji za optimální, pak by mohlo jít o velmi silný stimul, aby velkoobchodní ceny plynu ještě o něco poklesly,“ říká v rozhovoru pro Newstream energetický expert Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Evropská unie se dnes nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Rozšíření systému emisních povolenek ovšem nepřichází ve vhodnou dobu. Představuje totiž další inflační tlak. V řadě příštích let přitom zásadní inflační tlak bude představovat probíhající energetická krize EU a s ní související nutná energetická transformace.
