Symbolický konec uhelné velmoci. Británie zavřela poslední uhelnou elektrárnu
Británie bývala uhelnou velmocí, nyní je lídrem v přechodu na jiné energetické zdroje. Tento týden na ostrovech po více než 140 letech skončila výroba energie v uhelných elektrárnách.
„Tenhle ostrov tvoří hlavně uhlí a obklopují ho ryby,“ řekl v roce 1945 legendami opředený labouristický politik Aneurin Bevan. Skutečně, uhelný průmysl byl úhelným kamenem britského hospodářství po dvě století. V posledních desetiletích už to však neplatí. V pondělí za touto historií udělali Britové symbolickou tečku.
Od roku 2015 tu ukončilo výrobu třináct uhelných elektráren. V pondělí se proces završil, když se naposledy zavřely brány té poslední v Ratcliffe-on-Soar, která vyráběla elektřinu skoro šest desetiletí. Spojené království je na tomto poli lídrem. Ještě za konzervativců se vláda zavázala, že se spalováním uhlí skoncuje do roku 2025, zatímco většina států OECD to plánuje do konce dekády.
V pondělí ukončí provoz poslední uhelná elektrárna v Británii, která leží v Ratcliffe-on-Soar u Nottinghamu. 
Konec 142 let dlouhé historie. Britové odstaví poslední uhelnou elektrárnu
Zprávy z firem
„Velká Británie byla první zemí, která postavila uhelnou elektrárnu. Je správné, že je první velkou ekonomikou, která opustila uhelnou energetiku. To je skutečné globální vedení, které ukazuje cestu dalším zemím,“ uvedl podle deníku The Guardian ředitel klimatického thinktanku E3G Ed Matthew.
Minulý rok byl pro britskou energetiku nejvíce ekologickým v historii. Obnovitelné zdroje spolu s jadernými elektrárnami v součtu vyrobily více energie než fosilní zdroje. Význam spalování uhlí se už prakticky blížil nule, zhruba třicet procent vyprodukovaly plynové zdroje. Zemní plyn sice také patří mezi fosilní paliva, je ale o poznání ekologičtější (prý při jeho spalování vznikne až o 50 procent méně emisí), podle ekologů však nyní musí dojít i na něj.
Vzestup a pád uhelného průmyslu
Slova uhlí a Británie k sobě patřily od nepaměti. Klíčovou surovinu na ostrovech těžili nejspíše už v době Římanů, kteří si uhlím vytápěli své proslulé lázně a využívali ho k výrobě oceli. Obrovský rozmach nastal v osmnáctém století a trend s později nastupující průmyslovou revolucí posiloval. Technické vymoženosti dovolily otevřít obrovské doly nejen v Anglii, ale i ve Skotsku nebo na jihu Walesu.
První uhelná elektrárna vznikla v Londýně roku 1882. Na přelomu století už uhlí zajišťovalo elektřinu pro celý národ. Uhlí zůstávalo hegemonem po desítky let, ještě v šedesátých a sedmdesátých letech se stavěly obrovské spalovací elektrárny. Poslední byla elektrárna Drax v anglickém Yorkshireu. Jak připomíná The Guardian, ještě v roce na přelomu tisíciletí vyráběly 36 procent energie. Postupně se ale stávaly příliš drahými kvůli nutným úpravám, aby splňovaly ekologické normy.
Hornictví se nesmazatelně otisklo do DNA moderní Británie. Právě v tvrdém a chudém prostředí horníků, které jejich práce pomalu zabíjela, vznikla dělnická hnutí a odbory, i zmíněný Aneurin Bevan a další politici (zejména) z Labouristické strany strávili léta pod zemí. I proto zavírání dolů Margaret Thatcherovou vyvolalo takové vlny nevole a obrovské stávky – v roce 1984 se stávkovalo po celý rok.
Význam a podpora těžby uhlí i na něj navázaných oborů ztrácel ekonomickou logiku. Pracovní síla kdysi čítající přes milion lidí se i přes protesty limitně přibližovala nule. Poslední hlubinný důr v Británii skončil v roce 2015.
Máme co dohánět
Význam uhelných zdrojů klesá i v dalších zemí OECD. Vrchol zažily v roce 2007, podle thinktanku Ember minulý rok stálo na spalování uhlí 17 procent energie.
Jak je na tom Česko? Uhlí spaluje ještě osm elektráren. Podle dat portálu Fakta o klimatu v roce 2022 pocházelo z uhelných elektráren a tepláren 44 procent energie, což způsobilo 88 procent emisí elektroenergetice. Například jaderné elektrárny vytvořily 37 procent energie, ale jen jedno procento emisí.
Vláda Petra Fialy hovoří o ukončení výroby energie z uhlí v roce 2033. Díky ceně emisních povolenek však konec může být i rychlejší. „S ohledem na aktuální vývoj tržního a regulatorního prostředí předpokládáme, že výroba elektřiny z uhlí bude ve Skupině ČEZ ukončena nejpozději v roce 2033, přičemž aktuální tržní podmínky indikují provoz nejdéle do roku 2030,“ uvádí ČEZ.
Potenciál vodíku jako bezuhlíkového paliva vyvolává nekonečné nadšení. Od pouští v Austrálii a v Namibii až po větrem ošlehané úžiny Patagonie, firmy a vlády po celém světě plánují postavit skoro 1600 závodů na jeho produkci. 
Zelený vodík. Opěvované palivo nikdo nechce
Zprávy z firem
Společnost ČEZ vybere do konce letošního roku partnera pro vývoj a provozování modulárních reaktorů v Česku. Vybírá mezi firmami Westinghouse, GE Hitachi a Rolls Royce, řekl mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Polostátní ČEZ podle něj v ČR plánuje do roku 2050 postavit až deset menších modulárních reaktorů o souhrnném výkonu tři gigawatty. Současné tuzemské klasické elektrárny v Dukovanech a Temelíně mají každá výkon asi dva gigawatty.
ČEZ se chystá na stavbu modulárních reaktorů, vybírá partnera na jejich vývoj
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
