Od listopadu padne povinnost vyrábět teplo z topné soustavy, která využívá minimálně z 65 procent energii z obnovitelných zdrojů. Pronajímatelé ale budou ke změně média motivováni.
Majitelé starších domů často hledají rychlé způsoby, jak snížit účty za energie a zlepšit komfort bydlení. Podle odborníků ale dílčí úpravy obvykle nestačí. Někdy mohou situaci i zhoršit. „Zásadní chybou je řešit dům po částech. Dům funguje jako celek a tak je potřeba k němu i přistupovat,“ říká Martina Kuchařová, energetická specialistka skupiny Saint-Gobain.
Zatímco část Evropské unie trvá na tom, že systém emisních povolenek ETS je nedotknutelným základem klimatické politiky, Česko v čele s premiérem Andrej Babiš varuje před jeho dopady na průmysl a životní náklady. Spor, který se vyostřuje i kvůli geopolitickému napětí a drahým energiím, ukazuje hluboké rozdíly v tom, jak má Evropa zvládnout zelenou transformaci.
Od poloviny příštího února začne v celé Evropské unii platit nové bateriové nařízení, které zásadně promění podobu spotřební elektroniky. Nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích zavádí povinnost, aby baterie v nově uváděných zařízeních byly snadno vyměnitelné koncovým uživatelem nebo nezávislým servisem. Pokud tedy přestane fungovat akumulátor, nemělo by to automaticky znamenat konec celého výrobku.
Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. V České televizi uvedl, že vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel. Původně vláda s penězi na program nepočítala, což vyvolalo kritiku ze strany byznysu.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila vědecké stanovisko z roku 2009, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví. Tím odstranila právní základ federálních klimatických předpisů. Jde o dosud nejrazantnější krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa proti regulacím zaměřeným na boj se změnou klimatu.
Americký prezident Donald Trump vsadil na uhlí. Ministerstvu energetiky nařídil finančně podpořit provoz šesti uhelných elektráren a armádě uložil, aby odebírala elektřinu z fosilních zdrojů. Krok zdůvodňuje rostoucí spotřebou energie kvůli umělé inteligenci i „energetickou nouzí“. Kritici varují před dopady na klima i další útlum obnovitelných zdrojů.
Evropský parlament schválil snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Tím nejen potvrdil směr klimatické transformace, ale také politicky převálcoval její nejhlasitější odpůrce. Motoristická pravice, fosilní průmysl i uhelná nostalgie utrpěly porážku, která není jen hlasovací, ale především dějinná. Evropa už neřeší, zda dekarbonizovat, ale jak rychle.
Vláda zřejmě odmítne návrh na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek i zpoplatnění reklamních letáků. Podle kabinetu není předloha v souladu s programovým prohlášením a představuje zásadní zásah do systému nakládání s odpady.
Kádě s kapry jsou pořád jedním ze symbolů českých Vánoc, ale jejich mapa se zmenšuje. Po prudším úbytku v minulých letech se letos počet nahlášených prodejních míst drží kolem 2 500.
České hory vstoupily do nové lyžařské sezony s lépe připravenými sjezdovkami, ale také s mimořádným tlakem na ekonomiku provozu. Vysoké ceny energií, proměnlivé počasí a rostoucí investiční náklady nutí provozovatele hledat úspory napříč celým areálem. Od zasněžování přes řízení spotřeby až po chytrou práci s daty.
Německá automobilka Volkswagen svolává po celém světě do servisů přes 7️⃣0️⃣ tisíc elektromobilů kvůli vadným bateriím, které by v mimořádných případech mohly způsobit požár. Informuje o tom dnes agentura DPA s odvoláním na údaje firmy Volkswagen a Spolkového úřadu pro motorová vozidla.
Za neochvějnou podporu Ukrajiny a každodenní odhodlání chránit životy poděkoval Norsku a Finsku ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj, který dnes přiletěl do Osla. Zelenskyj své díky vyjádřil na síti X po setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem a finským prezidentem Alexanderem Stubbem.
Prodej luxusních nemovitostí v Dubaji ve třetím čtvrtletí meziročně 📉 klesl o zhruba 17 procent. Zájem bohatých kupců ze světa však zůstává i přes pokračující válku s Íránem, která zvýšila bezpečnostní rizika a zasáhla některá odvětví ekonomiky, poměrně vysoký. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na údaje realitní poradenské společnosti Knight Frank.
Pražská burza 📈 posílila. Index PX stoupl o 0,27 procenta na 2648,74 bodu. Burzu podpořilo především zdražení akcií energetické firmy ČEZ a bank Erste a Moneta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Česká měna 📈 posílila o jednotky haléřů k euru i vůči americkému dolaru. Kolem 17:00 se obchodovala za 24,30 koruny za euro a 21,62 koruny za dolar. Proti pondělku si vůči jednotné evropské měně polepšila o tři haléře a k dolaru o osm haléřů. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé za téměř čtyři roky překročila hranici 9️⃣0️⃣ eur (zhruba 2200 korun) za megawatthodinu. Za jejím růstem stojí pokračující výpadky v dodávkách z Blízkého východu. Ve srovnání s obdobím před začátkem války s Íránem se už cena plynu pro evropský trh zhruba ztrojnásobila, napsala agentura Bloomberg.
Firma CZ Loko se sídlem v České Třebové na Orlickoústecku, která vyrábí, modernizuje a opravuje lokomotivy, zvláště posunovací, měla v období od 1. dubna 2025 do letošního 31. března zisk 8️⃣8️⃣ milionů korun po zdanění. Výsledek byl o osm milionů korun nižší než v předchozím období. Tržby za prodej výrobků a služeb se meziročně snížily o devět procent na 3,709 miliardy korun, uvedla společnost v dokumentech zveřejněných ve Sbírce listin.
Rusko podle předsedkyně Evropské komise 👩 Ursuly von der Leyenové obnovuje svou vojenskou přítomnost v Arktidě, uplatňuje vůči sousedům hybridní strategie a mění bezpečnostní situaci v regionu, což má dopad na Evropskou unii. Ta proto musí jednat a změnit svůj strategický přístup. Von der Leyenová to dnes řekla ve Štrasburku, kde komise představila novou Arktickou strategii, která reaguje právě na měnící se geopolitickou situaci.
Maximální ceny pohonných hmot ve středu druhý den v řadě 📉 klesnou. Maximální cena nafty se oproti dnešku sníží o šest haléřů na 48,61 koruny za litr. U benzinu nejvyšší povolená prodejní cena klesne o 19 haléřů na 45,46 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Více než 225 miliard eur (5️⃣,5️⃣ bilionu korun) slíbily německé i zahraniční firmy investovat v Německu; učinily tak na konferenci, kterou v Berlíně uspořádala německá vláda. Webu Deutschlandfunk to dnes řekla ministryně hospodářství Katherina Reicheová. Například americký internetový gigant Amazon přislíbil v příštím roce investice ve výši 16 miliard eur (389 miliard korun).