Evropská centrální banka (ECB) bude rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu APP a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Poměrně nečekané rozhodnutí signalizuje, že ji více znepokojuje rekordní inflace než slabší ekonomický růst. Hrozí, že válka na Ukrajině ceny ještě vyžene nahoru.
Jak rychle se propady na akciových trzích objevily, tak rychle skončily. Takto by se dal charakterizovat konec ledna a začátek února pohledem burzovních grafů. Je tedy možné, že trh vstřebal poslední zasedání Fedu a začal se připravovat na pozvolný návrat k méně uvolněné měnové politice. A jaké byly zásadní události uplynulého týdne? A překvapila znovu ČNB na svém měnově politickém zasedání nebo ECB včele s Christine Lagardeovou?
Koruna citelně oslabuje po rozhodnutí ČNB o sazbách, ale i v reakci na tiskovku guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka a šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové. Její jestřábí tón podporuje zpevňování eura.
Lednová míra inflace v zemích eurozóny vystoupila na 5,1 procenta, to je rekord od zavedení eura před dvaceti lety, uvádí Eurostat.
Jihokorejská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tyto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Dostala se až na úroveň 24,972 za euro. Je to dobrá zpráva pro ty, co se chystají na hory do zahraničí, v příštím roce ale koruna zase oslabí.
Týden ve vleku rozhodování centrálních bank, kdy se „sešla“ zasedání ECB, Fed i BoE, je konečně za námi. A jak si vlastně především bankéři Fed a také ECB poradili s takzvaným taperingem? Změnila se nějak expanzivní politika centrálních bank?
Růst eurozóny i nadále zpomalují narušené dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií. Vyšší inflace se tak udrží déle, než se předpokládalo, uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Utažení měnových kohoutů však nechystá.
Hypotéky v Česku zdražují nejvýraznějším tempem od konce roku 2018. V září jejich průměrná úroková sazba stoupla z 2,32 na 2,43 procenta, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Fincentrum Hypoindex. Z měsíce na měsíc tak průměrná sazba poskočila hned o 0,11 procentního bodu. Rapidněji meziměsíčně stoupala naposledy v prosinci 2018. Jde však stále jen o „zahřívací kolo“. Hypotéky budou dále a ještě rychleji zdražovat v příštích měsících.
Na trzích se dál projevuje zvýšená volatilita, která asi nejvíce pramení z obav ze stoupajících cen energií, zejména elektřiny, a lze říct, že výsledek voleb v Německu, kde zvítězila SPD, tuto situaci příliš nezměnil.
Výsledky testů by neměly mít pro banky zásadní kapitálové dopady. Jde spíše o to, aby budovaly kapacity a měnily vnitřní infrastrukturu v měnícím se světě.
