V minulém týdnu u nás začala diskuze, zda by se měla Česká republika po vzoru Německa rovněž soustředit na mimořádné dotace pro energeticky náročné průmyslové podniky. Ty trpí vysokými cenami elektřiny, plynu bez vidiny výrazného zlepšení v příštím roce.
Na náhorních planinách Krušných hor přibylo za pár let několik desítek větrných elektráren. Vrcholky hor jsou už poseté větrníky, které, když fouká, otáčejí vrtulemi a vydávají charakteristický, temný a pravidelný zvuk. Takové nízké „vžum“. Stále nové elektrárny staví například Daniel Křetínský, majitel fotbalové Sparty, miliardář. Svůj zájem má v Krušných horách i státní ČEZ, který zase musí plnit kritéria na podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Na kopci nad Božím Darem, vesnicí v Krušných horách o pár set obyvatelích, stojí bizarní stavba. Deset metrů vysoká, těžko říct, jak to pojmenovat, prostě jakýsi hranol, který se tváří jako vyhlídka nad okolním krajem. Jmenuje se Boží vyhlídka. Trošku nadnesený název. Vyhlížet se z něj dá do kraje asi tak stejně, jako z přilehlých kopců. Kolik tato stavba stála peněz? To tabulka na stěně stavby neuvádí. Nicméně sděluje, že jde o stavbu placenou z evropských fondů. Odhadem laika jde o stavbu za nějakých deset milionů korun, možná se pletu. Čtyři kamery, které dohlížejí nad nedotknutelností novotvaru, mají asi nižší hodnotu.
Sedmiprocentní sazby tu budou déle, než si všichni myslí. To prohlásil renomovaný ekonom a bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal v rozhovoru pro Newstream letos v březnu. A čas mu dává zapravdu, ačkoli mnozí čekali, že sazby klesnou ještě letos. „Politicky i ekonomicky je nejlevnější počkat, co nastane v lednu. Do té doby se nejspíš nic nestane,“ myslí si Lízal. ČNB přitom právě dnes bude jednat o nastavení sazeb.
Evropská komise schválila Česku revidovaný Národní plán obnovy, země tak získá dodatečných 2,2 miliardy eur, tedy zhruba 53,6 miliardy korun. Peníze poslouží pro financování čisté energetiky a transformace průmyslu, řekla v Praze po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
Státní fond životního prostředí (SFŽP) ode dneška začíná po letní přestávce přijímat žádosti o dotace z programu Nová zelená úsporám. O peníze mohou žádat vlastníci bytových domů. Od 26. září budou moci žádat i majitelé rodinných domů v podprogramu Oprav dům po babičce. Peníze půjdou z Modernizačního fondu, který čerpá finance z výnosů emisních povolenek. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se sjednotila administrativa a v programu Oprav dům po babičce přibyl majetkový test.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přijal do prvního kola žádostí o investiční dotace Programu rozvoje venkova 5632 žádostí v hodnotě 13,3 miliardy korun. V prvním kole se rozdělí osm miliard korun. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je již nyní jasné, že podporu získá rekordní množství žadatelů.
Výkrmy kuřat by bez dotací na každém kilogramu kuřete prodělaly v loňském roce 2,38 koruny, s dotacemi je jejich zisk 0,68 koruny. Vyplývá to ze studie Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vláda ve svém ozdravném balíčku chystá škrty v dotacích ze státního rozpočtu v zemědělství v příštích dvou letech za více než deset miliard korun. Zatím ale neuvedla, jaké dotace to ovlivní. Letos již zrušila podporu pro potravinářské firmy, kterou čerpali i zpracovatelé drůbežího masa. Zrušila se také dotace pro chov skotu.
Kauza údajného dotačního podvodu týkající se Čapího hnízda, koncernu Agrofert, expremiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho bývalé poradkyně Jany Nagyové se zřejmě vrací znovu k soudu. Odvolací senát Vrchního soudu zřejmě zrušil osvobozující rozsudek nad Babišem a Nagyhovou a vrátil případ pražskému městskému soudu k novému projednání.
Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Vláda schválila žádost o redukovanou půjčku od Evropské komise ve výši 19,4 miliardy korun. Peníze by měly podle nového návrhu obdržet ministerstva pro místní rozvoj, vnitra a průmyslu a obchodu. Původní návrh počítal s 137,4 miliardy korun. Žádost české vlády posoudí Evropská komise.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
Číst více
