Kryštof Míšek: Stalo se Německo znovu „nemocným“ mužem Evropy?

V minulém týdnu u nás začala diskuze, zda by se měla Česká republika po vzoru Německa rovněž soustředit na mimořádné dotace pro energeticky náročné průmyslové podniky. Ty trpí vysokými cenami elektřiny, plynu bez vidiny výrazného zlepšení v příštím roce.

Debata u nás probíhá na pozadí probíhajícího ekonomického útlumu Německa, které se rozhodlo pro dotace pro průmyslová odvětví ve výši až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). Stávající kompenzace pro 350 podniků, které čelí mimořádné mezinárodní konkurenci mají být prodlouženy. A které faktory vlastně stojí za poklesem tamního hospodářství a je vidět už světlo na konci tunelu?

Horší výhled

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Přesto již několik čtvrtletí ho trápí klesající poptávka, trvale vyšší ceny energie a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Index mnichovského institutu Ifo, který měří ekonomickou náladu v zemi a je zásadní pro hodnocení výhledu ekonomiky, vykazuje pokles a klesá již od roku 2021. Na 9000 dotázaných manažerů zhodnotilo současnou situaci svých firem i výhled na příštích šest měsíců jako horší. A to i přes poměrně štědrou fiskální stimulaci, kterou Německo v posledních letech provozuje.

Kryštof Míšek: Panika může být přehnaná. Ale akcie ČEZ se dostaly na rozcestí

Názory

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Vládnoucí středopravicová vláda se rozhodla definitivně skoncovat s Pražskou burzou, a to prostřednictvím nejvíce likvidního titulu v podobě energetického gigantu ČEZ. Od oznámení, že se vláda posunula vpřed s novou legislativou zaměřenou proti menšinovým akcionářům, akcie ztratily přes 18 procent. Jakým směrem se bude situace kolem ČEZ dále vyvíjet? Odpověď na tuto otázku se snaží ekonom a analytik Kryštof Míšek.

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Rozpočtový deficit se ročně nachází kolem 4 procent, letos by měl dosáhnout až 4,25 procenta. Ekonomika by přesto měla vykázat pokles až o 0,6 procenta. S určitým zpožděním začíná dokonce růst nezaměstnanost, která po řadu let byla velmi nízká. Míra nezaměstnanosti v Německu vzrostla z 5,7 procenta v září na 5,8 procenta minulý měsíc, což je nejvyšší úroveň od června 2021. Na slabém výkonu hospodářství se podepisují také vysoké sazby ECB, která je drží na 4,5 procenta, což je nejvyšší hodnota od založení měnové unie.

Osobně vidím, jako zásadní problém stav tamního průmyslu, kde může nějakou dobu trvat, než se podniky stávající situaci přizpůsobí. Průmysl v Německu představuje asi 24 procent HDP a dlouhodobě trpí celosvětovým propadem. Snížení poptávky ze strany zahraničních zákazníků pociťují zejména odvětví silně závislá na exportu, jako je strojírenství nebo automobilový průmysl.

Určitou naději by mohl znamenat výraznější restart čínské ekonomiky, tamní politici „naordinovali“ zdejšímu hospodářství výraznou fiskální stimulaci, která má zvýšit rozpočtový schodek až na 3,8 procenta HDP. V tomto týdnu budou v Německu zveřejněny aktuální data ZEW indexu, ten by mohl leccos napovědět o vývoji v posledním čtvrtletí a zda má německé hospodářství již to nejhorší za sebou. Pro domácí ekonomiku by to rovněž byla důležitá pozitivní informace.