Jednomu z největších středoevropských výrobců nealkoholických nápojů, tuzemské skupině Kofola, v pololetí stouply tržby a výrazně i provozní zisk EBITDA. Vedení Kofoly bude navrhovat výplatu vyšší dividendy za rok 2022 oproti roku 2021.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.
Ministerstvo financí přišlo po zavření burzy s překvapením. Bude žádat od ČEZ dividendu 145 korun na akcii. Přitom ještě minulý měsíc tvrdilo, že nebude žádat více, než navrhne sama firma. Vedení ČEZ přitom navrhuje 117 korun na akcii. Vláda si tak může z ČEZ vytáhnout o bezmála devět miliard korun více, než ještě minulý měsíc v maximalistickém scénáři zamýšlela.
Ministerstvo financí s ohledem na loňský rekordní zisk energetické společnosti ČEZ a pozitivní výhled jejího dalšího hospodaření navrhuje výplatu dividendy 145 korun na akcii. Vedení ČEZ navrhlo vyplacení 80 procent z loňského čistého zisku, což je 117 korun na akcii.
Energetický gigant plánuje využít největší část peněz ze zbylého zisku, který nerozdělí akcionářům, na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a na investice do energetických služeb (ESCO) v Česku i v zahraničí. Podpořit chce ČEZ také investice do distribuce nebo k vylepšení svého portfolia, řekl finanční ředitel skupiny Martin Novák.
Akcie energetické firmy ČEZ se dostaly na nejvyšší cenu téměř za 15 let. Zdražily o 1,83 procenta na 1222 korun za akcii. Vyšší byla jejich cena naposledy v září 2008. Index PX pražské burzy právě hlavně díky růstu emise ČEZ stoupl o 0,42 procenta na 1389,99 bodu.
Jedna z největších firem světa podle tržní kapitalizace, saúdskoarabský státní ropný gigant Saudi Aramco, hlásí za první čtvrtletí propad zisku o téměř pětinu. Přesto ale zvýší dividendu, která arabskému státu vynese miliardy dolarů navíc, uvedl server CNBC.
Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v prvním čtvrtletí letošního roku čistý zisk 2,2 miliardy korun, v přepočtu 94 milionů eur, což je meziroční nárůst o 19 procent. Vyplývá to z informací, které zveřejnila mateřská společnost banky.
Zisku 189 milionů korun před zdaněním dosáhla v prvním čtvrtletí Trinity Bank. Zároveň oznámila, že za rekordní rok 2022 vyplatí svým akcionářům dividendy 378,2 milionu korun. Největší podíl v Trinity Bank vlastní zlínský podnikatel Radomír Lapčík, který je zároveň investorem byznysového portálu newstream.cz.
Více než 140 milionů korun míří k akcionářům společnosti SAB Finance v rámci výplaty dividendy za nejúspěšnější rok v historii společnosti. Za druhé pololetí 2022 je roční výnos na jednu akcii v poměru k obvyklé tržní ceně ve výši 10,4 procenta. SAB Finance ovládá z pozice zakladatele a největšího akcionáře finančník a bankéř Radomír Lapčík.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
