Pesimismus ohledně vývoje globální ekonomiky se loni ukázal být neopodstatněný. Firmám rostly zisky a spolu s nimi i dividendy vyplacené akcionářům. Letos by měla být situace ještě o fous lepší.
Americká internetová společnost Meta Platforms ve čtvrtém čtvrtletí ztrojnásobila čistý zisk na více než 14 miliard dolarů (zhruba 320 miliard korun) ze 4,7 miliardy dolarů před rokem. Firma v rovněž oznámila, že akcionářům poprvé ve své historii vyplatí dividendu. Akcie podniku na zprávu reagovaly výrazným růstem, krátce po jejím zveřejnění si připisovaly zhruba 15 procent.
Jednatřicetiletý dědic Red Bullu Mark Mateschitz stoupá v žebříčku miliardářů poté, co obdržel svou první dividendovou výplatu ve výši 582 milionů eur (v přepočtu asi 14,3 miliardy korun).
Putinův tlak a evropské sankce jsou hnací silou zběsilých převodů majetku ruských miliardářů zpět do vlasti. Z Evropy už takhle do Ruska a jeho spřátelených zemí zpět „přiteklo“ přes 50 miliard dolarů. Oligarchům ubývá míst, kam mohou svůj majetek uložit, protože na mnohé z nich se vztahují sankce USA, Velké Británie nebo Evropy.
Jednomu z největších středoevropských výrobců nealkoholických nápojů, tuzemské skupině Kofola, v pololetí stouply tržby a výrazně i provozní zisk EBITDA. Vedení Kofoly bude navrhovat výplatu vyšší dividendy za rok 2022 oproti roku 2021.
Novým majitelem kancelářského Kuta Centra na pomezí pražského Braníka a Krče je developerská společnost YIT. Převážně administrativní komplex, který prošel zásadní proměnou v 90. letech minulého století, YIT koupila od podnikatele Martina Kuty. Developer s finskými kořeny staví v Česku bytové projekty. Takové jsou i jeho záměry s Kuta Centrem na Zeleném pruhu, které už nově nese název YIT Office Centrum.
Vláda se v polovině roku stále vešla do „povoleného“ schodku. I přes červnové zlepšení salda hospodaření ale bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona, schodek totiž může být až 350 miliard korun, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Energetická skupina ČEZ je podle představenstva firmy schopna bez nutnosti přijetí mimořádných opatření pokrýt výplatu dividendy akcionářům ve výši 145 korun na akcii, tedy téměř z celého očištěného loňského zisku. Do budoucna to však podle vedení může snížit likviditu a kreditní rating společnosti, uvedl ČEZ.
Cena akcií ČEZ na pražské burze v pondělí posílily o 2,5 procenta na 1068 korun. Stojí za tím páteční večerní tisková konference, na níž hlavní akcionář, tedy stát, zveřejnil návrh dividendy. Ta má být 145 korun, díky čemuž by ČEZ vyplatil většinu loňského rekordního zisku přesahujícího 80 miliard. Krátce před tiskovkou však došlo k mimořádně vysokému nákupu akcií za 250 milionů korun. Došlo k insider tradingu?
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
