Dalibor Martínek: Čeští důchodci si žijí dobře. Ale nedokáží nebrblat
Podle nejnovějších dat OECD za rok 2022 se míra příjmové chudoby důchodců v České republice držela na úrovni pouhých 7,6 procenta. Což je ve srovnání s jinými zeměmi málo. Důchodci se v Česku mají dobře. Se sdělením přišli finanční experti ze společnosti Portu.
Ukazatel, podle kterého OECD měří chudobu, je vyjádřený jako podíl lidí starších 65 let s příjmem pod 50 procent mediánu disponibilního příjmu domácností, představuje výrazně lepší výsledek než v řadě západoevropských států, včetně Německa (14,1 procenta), Rakouska (12,1 procenta) nebo Švédska (9,4). Výpočet zní složitě, ale data jsou jasná.
Za takové sdělení nebudou čeští důchodci rádi. Ti se raději cítí být chudí a utlačovaní. Což je zvláštní, protože řada z nich s může dovolit dovolenou u moře, a to i vícekrát do roka.
„Za relativně nízkou mírou chudoby českých seniorů stojí kombinace faktorů včetně valorizace důchodů a vysokého podílu Čechů žijících ve vlastním bydlení. Na druhou stranu mají důchodci specifickou skladbu spotřebního koše s vyšším podílem výdajů na energie, léky a potraviny, jejichž ceny se v poslední době výrazně zvýšily,“ komentuje Lukáš Raška, analytik Portu.
Průměrný starobní důchod v Česku dosáhl na konci prvního pololetí 21 063 korun. Od konce loňska vzrostl o 383 korun. Aktuální údaje zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Z jejích dat vyplývá, že částku nad průměrem pobírá víc než polovina lidí se starobní penzí. Podle odhadů ministerstva práce by se v lednu 2026 průměrná starobní penze měla po pravidelné novoroční valorizaci dostat k 21 850 korunám.
Průměrný starobní důchod v Česku překonal částku 21 tisíc korun
Money
Není důchodce jako důchodce
Jak to tedy s blahobytem českých důchodců doopravdy je? Pravdou je, že není důchodce jako důchodce. Od valorizace v lednu příštího roku už bude průměrný důchod v Česku dosahovat téměř 22 tisíc čistých korun. Medián znamená, že na tento průměrný důchod dosáhne menšina důchodců. Přesto, není špatné pobírat dvacet tisíc nezdaněných peněz.
Zeptejte se ukrajinských dělníků, kolik si v Česku na stavbách v potu tváře vydělají. Moc by se to nelišilo od průměrného českého důchodu.
Jelikož se vládní penzijní systém propadá do stále většího deficitu, za poslední dva roky kumulovaně 130 miliard korun, musel ministr Jurečka přijít s nějakým řešením. Navrhl „reformu“, tedy pomalejší valorizaci penzí a postupné zvyšování odchodu do důchodu. To se nesetkalo u řady penzistů a jejich populistických politických zastánců s pochopením. S důchody se bude po volbách vrtět.
Stát také přišel s novinkou, a to takzvaným DIPem, dlouhodobým investičním produktem, státem dotovaným. Co mi to přinese, si bohužel umějí spočítat jenom ekonomicky čilí lidé. Vláda neudělala žádnou pochopitelnou, jednoduchou kampaň, kde by tento bohulibý záměr lidem vysvětlila. Přispívejte si na důchod u soukromých společností, budete mít vyšší penzi.
DIP je výhodný, ale s těmito výhodami nebyli lidé dostatečně a srozumitelně seznámeni. Místo jednoduchých a opakovaných sdělení základních parametrů, nějaké komunikační strategie, vláda doufá, že osvětu za ní udělají média. Zadarmo. Výsledek je jasný. Podle Asociace pro kapitálový trh byl ke konci letošního června počet uzavřených smluv v rámci DIP celkem 170 tisíc. To není velké číslo. Problém produktu je, že méně příjmoví zaměstnanci systém nechápou, a proto se ho neúčastní.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze více než 170 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh . V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů.
Investice do stáří láká. Do dlouhodobého investičního produktu dalo peníze 170 tisíc lidí
Money
Vypadá to jako dobrý nápad jen pro určitou skupinu lidí. Čili to jednak neřeší neustále rostoucí deficit státního penzijního účtu. A za druhé to vyvolává napětí ve společnosti. Oni to mají a my ne. Většina voličů DIP nechápe, a proto volí populistické strany, které slibují vyšší důchody.
Na nepochopení komunikační strategie mimochodem skončil i Kalouskům soukromý penzijní pilíř, který po dalších volbách socialisté zařízli. Kalousek byl dotčen. Ale byla to jeho chyba, neuměl svůj nový produkt správně prodat. DIP skončí na stejném problému.
Takže tady máme dva problémy, které jsou ale jeden. Výdaje státu na penze neudržitelně rostou, novou reformu či nové produkty neumí nikdo z vlády veřejnosti „vnutit“, a naštvaní důchodci, přestože se mají vlastně dobře, budou volit populisty. Výdaje státu porostou, a ČNB kvůli tomu nakonec zvedne sazby. Zdraží hypotéky, zájem o hypotéky ochladne, nájmy budou zdražovat. A tak dále. Vše spolu souvisí. Jen vládní elity tápou, jak s lidmi mluvit. Komunikace je přitom základem politiky.
