Nákupní cena bytů v Česku se za deset let více než zdvojnásobila. Index cen bytových nemovitostí (HPI), který měří vývoj cen bytů a rodinných domů včetně cen souvisejících pozemků, měl ve druhém čtvrtletí letošního roku hodnotu 218,6. Proti stejnému období loňského roku byl o 23,1 procenta vyšší. Index roste nepřetržitě od konce roku 2013. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
Růst české ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí je lepší, než naznačoval předběžný odhad Českého statistického úřadu. Podle zpřesněných dat hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s prvním čtvrtletím vzrostl o 0,5 procenta, meziročně si připsal 3,7 procenta. S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde podle analytiků o velmi solidní čísla.
Také v prvním prázdninovém měsíci pokračoval meziroční růst cen všech výrobců. V průmyslu a zemědělství ale oproti červnu zpomalil. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Inflace v Česku v červenci meziročně stoupla o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Oproti červnu se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,3 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami energií, pohonných hmot a v oddíle rekreace a kultura, uvedl Český statistický úřad. Inflace v červenci stoupla potřinácté za sebou. Nárůst je však nižší, než očekávali analytici i ČNB.
Český průmysl v červnu i přes oživení v automobilové výrobě stagnoval, stavební výroba ale zpomalila své tempo, zejména kvůli nižší produkci budování infrastruktury. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle analytiků inženýrskému stavitelství dochází dech, důvodem je mimo jiné nárůst cen materiálů a s tím související rentabilita veřejných zakázek.
Lidé v červnu nakupovali méně potravin a výrobků pro domácnost včetně benzínu, naopak více utráceli v lékárnách a drogeriích. V celkovém výsledku v červnu meziročně klesly tržby maloobchodu o šest procent, oproti květnu ale stouply o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Tuzemská ekonomika podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí oproti tomu předchozímu vykázala mírný růst. Je to pozitivní výsledek, i když zatím jen předběžný. V každém případě české hospodářství výrazně zpomaluje. Ještě na začátku roku překvapilo mezikvartálním tempem 0,9 procenta, které se nyní přiblížilo nule (0,2 procenta).
V polovině července v Česku opět meziročně zdražily základní potraviny jako máslo, mléko, vejce, mouka či cukr. A to rapidně – oproti loňskému stejnému období činí nárůst cen u těchto potravin dvacet procent až tři čtvrtiny, jako třeba u mouky. Vyplývá to z šetření průměrných cen potravinářských výrobků Českého statistického úřadu. Důvodem zdražování jsou dopady ruské invaze na Ukrajině na potravinářský a energetický trh, přičemž růst se stále podle všeho ještě nezastavil.
Žádná pozitiva ani jistoty. Taky by se daly shrnout výsledky červencového průzkum důvěry v české ekonomice. Důvěra spotřebitelů se dokonce propadla na nejnižší hodnotu v historii zjišťování.
Inflace ve výrobě v červnu dosáhla nového maxima, avšak její růst už alespoň znatelně zpomaluje, jak ukazují nová data Českého statistického úřadu. Ceny v zemědělství si v meziměsíčním srovnání připsaly další 4,4 procenta, meziročně jsou už výše o téměř 43 procent. V průmyslu se zdražovalo oproti květnu o 1,4 procenta, meziročně jsou ceny průmyslových výrobců výše o 28,5 procenta. I ve stavebnictví ceny poskočily nahoru, meziměsíčně o procento. Výsledné meziroční navýšení ale nebylo ani 13procentní.
Inflace v červnu v Česku stoupla meziročně o 17,2 procenta, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v květnu. Meziměsíčně inflace stoupla o 1,6 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení, hlavně cenami plynu a elektřiny, a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, uvedl Český statistický úřad. Meziroční nárůst inflace byl v červnu nejvyšší od prosince 1993. Zrychlila podvanácté za sebou.
