Průměrná mzda za první čtvrtletí letošního roku zvýšila o 7,2 procenta. Na první pohled vysoké číslo. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loni v průměru klesl o 3,6 procenta, uvádí Český statistický úřad.
V Česku postupně přibývá domácností, ve kterých žijí lidé sami. Za posledních 15 let se jejich podíl zvedl z necelých 24 procent na zhruba 30 procent. Procento úplných rodin, které tvoří manželé či partneři s dětmi i bezdětní, naopak pokleslo. V minulých letech ale začal znovu růst podíl domácností s dětmi. Vyplývá to z údajů o příjmech a životních podmínkách, které zjišťuje Český statistický úřad. V Česku bylo loni téměř 4,5 milionu domácností, před 15 lety zhruba o 470 tisíc méně.
I když samotný březen byl pro služby slabším měsícem, za celé čtvrtletí se reálné tržby odvětví služeb zvýšily o 1,2 procenta. Meziročně dosáhlo tempo růstu dokonce o 12,5 procenta, avšak stále je třeba vzít v potaz nízký srovnávací základ z loňského úvodu roku, kdy probíhal rozsáhlý lockdown ekonomiky, komentuje výkon odvětví služeb Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
„Česká republika se opět vrátila do map cizinců. V prvním čtvrtletí letošního roku se zvýšil počet hostů ze zahraničí o 1 500 procent,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
České domácnosti se již připravují na nejhlubší pokles reálných mezd v novodobé historii a tak méně utrácí. Maloobchodní tržby v březnu podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesly ve srovnání s předchozím měsícem o 0,1 procenta.
Letošní roku bude pro maloobchod velmi slabým rokem. K pozvolnému útlumu nakupování dochází vlivem inflace už nyní. A bude hůř, píše ve svém komentáři hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Dubnová míra inflace v ČR opět všem vyrazila dech. Jak v meziměsíčním pohledu, tak meziročně překonala veškerá očekávání. Meziročně činí 14,2 procenta, takže je nejvýraznější od prosince roku 1993. Závratná je na dubnové poměry také meziměsíční dynamika inflace. Meziměsíčně inflace činí 1,8 procenta.
Navzdory vysoké inflaci, přetrvávajícím překážkám v průmyslu a začátku války na Ukrajině česká ekonomika v úvodu roku vzrostla meziročně o 4,6 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,7 procenta, uvádí předběžný odhad Českého statistického úřadu. Čísla jsou lepší, než odhadovali analytici.
Firmy hledí do budoucna optimisticky, očekávání spotřebitelů jsou ale nejhorší za posledních deset let. Děsí se inflace a zhoršení životní úrovně. „Celkové výsledky dubnových nálad jsou mírně pozitivní, protože dávají naději, že ekonomika navzdory všem negativním zprávám nezabředne do recese,“ komentuje hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Ceny potravin v Česku stouply v meziročním srovnání o desítky procent. V polovině dubna si lidé nejvíce připlatili za pšeničnou mouku, která zdražila zhruba o 60 procent. Zhruba o třetinu pak byly oproti loňskému dubnu dražší chléb a bílé pečivo a asi o čtvrtinu víc stojí nyní máslo nebo brambory. Vyplývá to z dat na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Další měsíc a další rekord v růstu spotřebitelských cen. Tak vypadá obrázek vývoje domácí cenové hladiny a zdá se, že se situace výrazně nezlepší ani v dalších měsících. V březnu se spotřebitelské ceny podle dat Českého statistického úřadu meziročně zvedly o 12,7 procenta. Inflace tak je nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent.
