Hrubý domácí produkt Česka vzrostl v roce 2022 podle předběžného odhadu o 2,5 procenta. Ve 4. čtvrtletí HDP klesl mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně vzrostl o 0,4 procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Někteří analytici míní, že česká ekonomika se letos začne odrážet ode dna.
Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 1,5 procenta. V porovnání s odhadem z počátku prosince je to zhoršení, statistici tehdy uváděli meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,7 procenta.
Průmyslová výroba v Česku v listopadu podle statistiků zpomalila meziroční růst na 0,5 procenta z říjnových 3,1 procenta. Výsledek je překvapení v pozitivním směru, neboť na trhu se očekával meziroční pokles. V následujících měsících se už ale meziroční poklesy produkce zřejmě stanou běžnou realitou.
Za první tři čtvrtletí letošního roku se počet obyvatel ČR zvýšil díky migraci o 10 200 na 10,527 milionu. Přirozeným způsobem podle statistiků obyvatel ČR od ledna do konce září ubylo, když počet zemřelých bylo o 11 200 více než narozených.
Inflace v Česku opět roste. V listopadu vykázala v meziročním vyjádření úroveň 16,2 procenta, zatímco meziměsíčně rostla o 1,2 procenta. V meziměsíčním vyjádření jde o nejvýraznější růst inflace od letošního července. V meziročním vyjádření narostla listopadová inflace z říjnové úrovně 15,1 procenta.
Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu oproti říjnu o 1,2 procenta a meziročně o 16,2 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Tržby v maloobchodě v Česku se v říjnu snížily reálně o 9,4 procenta, meziměsíčně klesly o 1,8 procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Meziroční pokles tržeb v maloobchodě trvá již od května. Tempo poklesu se v porovnání s předchozím měsícem prohloubilo zejména u nepotravinářského zboží, ale i u potravin a pohonných hmot.
Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru relativně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly se snížil o dva procentní body na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Slovinska, mírně zaostává za Itálií (95 procent) a Maltou (96 procent) a naopak je nad Španělskem (84 procent) či Portugalskem (74 procent). Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2022.
Potraviny ve světě už plošně zlevňují, čeští prodejci ovšem místo toho své ceny často dále šponují. Češi by si měli dát při nákupu v obchodě pozor a nekupovat potraviny za jakoukoli cenu, říká ekonom Lukáš Kovanda.
Říjnová inflace v Česku opět takřka všechny zaskočila. Tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze o 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta. ČNB pak počítala s hodnotou 17,4 procenta. Jediné ministerstvo financí s plus minus takovou inflací počítalo, předpokládalo nárůst o 15,3 procenta. Je v tom háček, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Inflace v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Zpomalení bylo ovlivněno zejména cenami v bydlení, kde ceny elektřiny klesly o 38,2 procenta. Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziroční růst cen opět zrychlil, uvedl Český statistický úřad.
