Zvýšení úrokových sazeb v eurozóně bude znamenat vyšší tlak na českou korunu, takže Česká národní banka bude muset zřejmě vynaložit více peněz na bránění jejímu oslabení, shodují se ekonomičtí experti.
Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ, která má vazby na Rusko. Přezkumné jednání o přihlášených pohledávkách nařídil na 6. října, následovat bude ten den i schůze věřitelů. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. V konkurzu se rozprodá majetek dlužníka a výtěžek se rozdělí mezi jeho věřitele.
Danuše Nerudová o ekonomice přednáší. Petr Pavel jí vůbec nerozumí, baví ho geopolitická témata. Dosud ohlášení kandidáti na prezidenta mají s ekonomickými otázkami různé zkušenosti. S energetickou krizí se ekonomika stává tématem dne. A tím i tématem prezidentských voleb. Přinášíme proto pro lepší orientaci voličů přehled ekonomického uvažování relevantních či oznámených kandidátů na prezidenta.
Platy ve veřejném sektoru jsou dlouhodobě polem, na němž se ekonomové střetávají s politiky. Ještě před pár měsíci se vzácně shodli, že platy v těžkých dobách nelze zvedat. Tomu je ale nyní konec. V ještě těžších dobách jde evidentně ekonomická logika stranou a převládá logika politická. Ta se ale brzy projeví na dalším růstu inflace.
Téměř polovinu firemních úvěrů již banky poskytují v eurech a tento podíl nadále roste, půjčit si ve společné evropské měně je totiž levnější. Firmy si začínají navzájem platit eurem a začíná se hovořit o „eurizaci“ tuzemské ekonomiky.
Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Z nejnovějších, červnových údajů České národní banky plyne, že podíl nesplácených nebo jinak problémových hypoték (takzvaně nevýkonných) je nyní nejnižší v celé historii sledování, tedy od roku 2002. Tento podíl totiž v červnu představoval jen 0,62 procenta na celkovém objemu hypotečních úvěrů.
Na zaměstnance ČNB inflace nedolehne, všichni si letos automaticky platově polepší o zhruba 20 procent. Lidé by se jimi měli inspirovat a dojednat si k pracovní smlouvě inflační doložku – je to nejlepší zbraň proti inflaci.
Ekonomické zpomalení, které očekávali analytici, se stále nedostavuje. Státní i soukromé instituce tak začaly své prognózy vylepšovat. Důvod k radosti ale není, hospodářské zpomalení se jen odsouvá na příští rok.
Fialova vláda zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.
Inflace v Česku po dlouhé době zaostala za prognózami. V červenci činila meziročně 17,5 procenta, zatímco ČNB počítala s 18,8 procenta. Trh pak čekal 17,6 procenta. Meziměsíčně inflace dosáhla 1,3 procenta, trh přitom čekal až 2,9 procenta, v konsensu 1,6 procenta. Meziměsíční růst cen pohánělo zejména markantní zdražení dovolených, o 23 procent v porovnání s červnem. Silný růst cen dovolených odráží skutečnost, že Češi na ni letos rozhodně nešetří, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Sice s velkým zpožděním, ale přece se finanční trhy mají možnost dozvědět se něco více o devizových intervencích ČNB. Poprvé letos intervenovala na začátku války na Ukrajině, avšak to šlo spíše o symbolické stomilionové částky. Od května však její aktivita na devizovém trhu výrazně zesílila.
Rusko zváží návrh na třicetidenní příměří, ale má vlastní stanovisko, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina americké televizi CNN. Pokoušet se vyvíjet nátlak na Rusko nemá smysl, zdůraznil mluvčí Dmitrij Peskov poté, co ukrajinský prezident a jeho evropští spojenci na dnešní schůzce v Kyjevě oznámili plán bezpodmínečného příměří, které má platit od pondělka.
Číst více
