
Po dvou letech velkých ztrát skončila ČNB loni v zisku
MoneyČNB loni skončila v zisku 55,2 miliardy korun. Využije ho ke snížení kumulované ztráty z předchozích let.
ČNB loni skončila v zisku 55,2 miliardy korun. Využije ho ke snížení kumulované ztráty z předchozích let.
Máme za sebou čtyři pohnuté roky. Nejprve dva roky covidu, poté dva roky války, do toho mimořádná inflace a energetická krize. Jak si v této pohnuté době stála koruna? Lépe než drtivá většina měn světa. Dokonce lépe než euro.
Již za týden budeme odpočítávat první hodiny a dny roku 2024. Co od nej čekat? Jak změní kurz koruny, úroky hypoték, cen realit, pohonných hmot či elektřiny pro nabíjení vozů?
Pokles úrokových sazeb ČNB byl dlouho očekáván, a krátce před Vánocemi skutečně přišel. Ze sedmi procent základní úrokové sazby je nyní 6,75 procenta. Oživí se díky tomu český realitní trh? A česká ekonomika obecně? Najde v o něco nižší úrokové sazbě český průmysl finanční palivo pro svůj nový rozběh? „Pokles úrokových sazeb by nyní měl být mnohem rychlejší,“ říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Pokud by se tak stalo, pokud by sazby dál na jaře rychle klesaly, česká ekonomika by se mohla po dlouhé době strádání skutečně rozběhnout.
Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Guvernér ČNB Aleš Michl při zdůvodnění kroku řekl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Varoval ale, že pokud inflace nebude setrvale ustupovat, může ČNB kdykoli proces snižování sazeb zastavit. Analytici pokles úrokové sazby očekávali. Krok ČNB podle nich přispěje k dalšímu snižování hypotečních sazeb.
Většina oslovených analytiků čeká, že bankovní rada ČNB na svém čtvrtečním zasedání po roce a půl poprvé sníží základní úrokovou sazbu. Experti se shodují, že snížení bude o 25 bazických bodů, tedy ze sedmi procent na úroveň 6,75. Stejně tak většina oslovených očekává další pokles sazeb během příštího roku, některé odhady hovoří o poklesu až o tři procentní body k úrovni 4 procent. Na kurz koruny by případné snížení sazeb nemělo mít výraznější vliv, obchodníci s měnami totiž do současného kurzu již započítávají očekávané snížení úrokové míry.
Ve čtvrtek 21. prosince se v letošním roce naposledy sejde bankovní rada České národní banky. Bude to víc významné zasedání než obvykle. Ne, že by se na něm sešel někdo jiný než obvykle nebo že by se mezi jednotlivými zasedáními ve světové ekonomice událo něco převratného.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.
Skupina Fipox nabídla jedinému z věřitelů Sberbank CZ, který se odvolal proti plánovanému vyplacení podstatné části pohledávek v polovině prosince, odkoupení jeho pohledávky v hodnotě 100 procent. Cílem skupiny je podle ní okamžité stažení odvolání a odblokování procesu výplaty 57 miliard korun 15 300 věřitelům.
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?
Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta.