Ruských firem napojených na české veřejné peníze není moc. Soustředit bychom se měli na ty, které slouží jako „kasičky“ pro uskladnění prostředků vyvedených z rozpočtů Ruska, říká v rozhovoru Jiří Skuhrovec ze společnosti DataLab. Ta na žádost české vlády zpracovala analýzu ruských firem působících v Česku.
Jednodenní výlety na české a moravské hrady a zámky, za geniem loci Českého Krumlova či Prahy nebo i týdenní pobyty na horách, pálavských vinicích či u jihočeských rybníků. To jsou nejoblíbenější turistické cíle podle Amazing Places. Cestovatelská porota i v loňském roce poznamenaném covidovou pandemií sestavila žebříček těch „nejúžasnějších“ míst, která rozhodně stojí za to navštívit.
Jednání o podmínkách dohody o řešení vlivů těžby v polském hnědouhelném dole Turów musí podle expertní organizace Frank Bold pokračovat. Podle ní nynější dohoda s Polskem nezaručuje ochranu českého území před ztrátou vody a poškozením těžbou a chybí i aktualizovaný hydrogeologický model.
Česko je nejrychleji se zvětšujícím „odpadkovým košem“ Evropské unie. Tuzemský nárůst komunálního odpadu v přepočtu na hlavu nemá v eurozóně konkurenci. Poprvé činí přes půl tuny, zjistil Eurostat.
Majitel dolu Turów, polský podnik PGE, se včera stal největším propadákem varšavské burzy. Akcie podniku, v němž přes 57 procent drží polský stát, se propadly o 5,1 procenta. Tedy nejvíce ze všech titulů, jež jsou zahrnuty do hlavního indexu varšavské burzy, WIG 20. Jedná se o největší propad PGE od loňského listopadu.
Ekonomická úroveň Česka loni klesla na 86 procent průměru 19 zemí eurozóny a na této úrovni by měla zůstat i v letošním roce. Předloni byla úroveň ČR na 88 procentech. Česko by i tak na tom mělo bylo lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko nebo Španělsko. Vyplývá to z odhadů v makroekonomické prognóze ministerstva financí.
Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur. Návrh předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro informaci ve středu vládě. Spor s polskou stranou trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu, doplnila Hubáčková.
Ještě v prosinci roku 2020 vzrostly spotřebitelské ceny v Česku meziročně o 2,3 procenta, nejpomaleji za dva roky. V polovině loňského roku však měsíční míra inflace vytryskla nahoru a v listopadu vystoupala na třináctileté maximum ve výši šesti procent. Důvodem byly zdražující pohonné hmoty, kvůli nedostatku čipů kulhající automobilová výroba a růst cen starých i nových vozů, erupce cen energií i celosvětově stoupající ceny potravin. S inflací bojují i EU či USA, kde je nejvyšší od roku 1982. A v následujících měsících bude ještě hůře, neboť inflace bude atakovat hranici deseti procent.
Letošní rok bude podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku ČR. Bude se muset vypořádat s potížemi způsobenými inflací, růstem cen energií i s epidemií COVID-19. Vyřešit je podle něj potrvá dlouho. Doufá, že první pozitivní výsledky přijdou ještě před koncem roku. Varoval před politickými populisty, kteří budou slibovat jednoduchá řešení. Jako možnost prosazení toho, co Česko životně potřebuje, vidí Fiala české předsednictví v Evropské unii, kdy země bude více vidět a slyšet. Fiala to řekl ve svém dnešním novoročním projevu.
Česko vstoupilo do roku 2021 s tehdy nejvyšším indexem rizika koronavirové epidemie devadesáti bodů ze sta. To ještě platila tabulka PES. Situace byla neutěšená dokonce i podle premiéra Andreje Babiše (ANO). Jak uvedl v novoročním projevu, nedařilo se zkrotit covidovou nákazu, za naději označil očkování. To ale, jak vidíme ve zpětném zrcátku, značně pokulhávalo téměř celý rok.
Meziroční inflace v listopadu podle odhadu analytiků stoupla z říjnových 5,8 procenta v průměru na 6,2 procenta. Zdražení podle nich nastalo v téměř všech segmentech, nejistý je ale vliv růstu cen energií. Oficiální data zveřejní Český statistický úřad v pátek.
