Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) opět zhoršila výhled růstu české ekonomiky, zdůvodňuje to zejména situací v Německu. Na letošní rok očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta, zatímco v únorovém výhledu počítala s růstem o 1,9 procenta. Na příští rok počítá s růstem české ekonomiky o 2,2 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně, než čekala v únoru.
S očekáváním sledují nejen Němci, ale celá Evropa, jak se změní přístup k ekonomickým otázkám po německých volbách. Sledují to i Češi, pro které je Německo největším obchodním partnerem „Z hlediska hospodářské politiky se mi zdá, že skoro žádná nepřijde. Budou to malé změny, nikoliv radikální obrat,“ říká Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T. Češi se však podle něj nemusejí obávat, že by nás pokračující německá stagnace či dokonce případný pokles stáhli do ekonomických hlubin.
Nástup Trumpa do prezidentského úřadu urychlil dopady dlouhotrvajících problémů v České republice. Řada jeho opatření bude mít negativní dopad na naší ekonomickou výkonnost. Posiluje proto snaha najít oblasti a způsoby jak českou ekonomiku nakopnout. Kvalitních seznamů a nápadů k zlepšení podnikatelského prostředí je spousta. Problém je pak s jejich přípravou a aplikací do praxe, která je mnohdy podstatně náročnější.
Ratingová agentura Fitch včera České republice potvrdila hodnocení bonity jejího dlouhodobého cizoměnového zadlužení na úrovni AA- při stabilním výhledu. Tu Česko vykazuje nepřetržitě od srpna roku 2018. V roce 2022 se sice přechodně zhoršil ratingový výhled na negativní, tedy kriticky vzrostla pravděpodobnost zhoršení ratingu agenturou Fitch, nicméně loni v únoru se výhled opět zlepšil na nyní potvrzený stabilní.
Snížení sazeb o 25 bazických bodů je nedostatečné, říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta. V situaci, kdy Německo snižuje odhad svého růstu a Česko si dělá iluze na letošní růst ekonomiky přes dvě procenta by měla ČNB měnovou politiku uvolnit mnohem víc, domnívá se Marek. Proto, aby lidé a firmy opět našli důvěru v pozitivní ekonomický vývoj, a půjčovali si na své projekty.
Česká ekonomika v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta, uvedlo v makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) zhoršilo proti listopadovému odhadu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechalo na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval před tím, že český hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.
Hlavním tahounem české ekonomiky by letos měla být spotřeba domácností. Ta ale loni spíše zklamala.
Česko už od covidu prochází hospodářským útlumem. A ten si začíná vybírat svoji daň i v podobě výraznějšího nárůstu počtu nezaměstnaných. V prosinci 2024 jich bylo po takřka čtyřech letech opět více než 300 tisíc. To jsou tedy lidé, kteří aktivně práci hledají – chodí na pracák –, však žádnou kloudnou sehnat nemohou.
Důvěra v českou ekonomiku se v prosinci snížila. Jedná se ale spíše o korekci listopadového nárůstu než o trvalejší změnu trendu k horšímu. Nálada spotřebitelů zůstává z dlouhodobého hlediska, na poměry uplynulých dvaceti let, mírně nadprůměrná.
Příští rok by měl být po čtyřech letech divokého ekonomického vývoje v Česku konečně klidnější, říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Zažili jsme covid, dva roky vysoké inflace, předražené energie. Rok 2025 by podle Marka měl být víc v klidu. Ale na obzoru je další neznámá. Donald Trump. Pokud zavede cla na dovoz zboží, jak o tom mluvil ve své předvolební kampani, mohlo by se to výrazně dotknout i české ekonomiky. Takže, po několika divokých letech nás čeká co?
Poprvé za dva roky zrychlil meziroční růst HDP v letošním třetím čtvrtletí nad jedno procento. Ukazují to čerstvá data statistiků. Růst byl tažen soukromou i vládní spotřebou. A taky zahraniční poptávkou.
