Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, zatímco dosud předpovídala růst o 2,1 procenta. Výhled na příští rok pak zhoršila z dosavadního odhadu 2,5 procenta na 2,2 procenta, uvedla OECD ve svém aktualizovaném výhledu. Hlavní rizika pro růst české ekonomiky představují nejistota v obchodní politice a cla, zejména v automobilovém sektoru. Loni česká ekonomika vzrostla o jedno procento.
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 1,6 procenta, tempo růstu tak zrychlí z loňských 1,1 procenta. V jarním výhledu světové ekonomiky to uvedl Mezinárodní měnový fond. Je to výrazné zhoršení proti listopadovému výhledu, kdy počítal na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst o 1,8 procenta.
Ministerstvo financí letos očekává hospodářský růst dvě procenta po loňských 1,1 procenta. Ve srovnání s lednovou predikcí svůj výhled zhoršilo o 0,3 procentního bodu, a to zejména kvůli dopadu amerických cel na automobily, ocel a hliník. Na růst spotřebitelských cen by cla mít dopad neměla, ministerstvo letos odhaduje průměrnou inflaci 2,4 procenta, tedy stejně jako loni. Na loňské úrovni byl měl zůstat i deficit veřejných financí, ministerstvo ho očekává 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení veřejného sektoru by mělo vzrůst na 44,5 procenta HDP z loňských 43,6 procenta HDP.
Česká ekonomika letos stoupne o 1,5 až 1,8 procenta a potáhne ji především vyšší spotřeba domácností. Ta se bude stabilně zvyšovat díky pokračujícímu růstu reálných mezd a relativně nízké inflaci, uvádí analýza úvěrové pojišťovny Coface, která dlouhodobě monitoruje ekonomické klima ve 160 zemích světa. Česko pravidelně řadí mezi země s nadprůměrně dobrým podnikatelským prostředím.
S očekáváním sledují nejen Němci, ale celá Evropa, jak se změní přístup k ekonomickým otázkám po německých volbách. Sledují to i Češi, pro které je Německo největším obchodním partnerem „Z hlediska hospodářské politiky se mi zdá, že skoro žádná nepřijde. Budou to malé změny, nikoliv radikální obrat,“ říká Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T. Češi se však podle něj nemusejí obávat, že by nás pokračující německá stagnace či dokonce případný pokles stáhli do ekonomických hlubin.
Nástup Trumpa do prezidentského úřadu urychlil dopady dlouhotrvajících problémů v České republice. Řada jeho opatření bude mít negativní dopad na naší ekonomickou výkonnost. Posiluje proto snaha najít oblasti a způsoby jak českou ekonomiku nakopnout. Kvalitních seznamů a nápadů k zlepšení podnikatelského prostředí je spousta. Problém je pak s jejich přípravou a aplikací do praxe, která je mnohdy podstatně náročnější.
Ratingová agentura Fitch včera České republice potvrdila hodnocení bonity jejího dlouhodobého cizoměnového zadlužení na úrovni AA- při stabilním výhledu. Tu Česko vykazuje nepřetržitě od srpna roku 2018. V roce 2022 se sice přechodně zhoršil ratingový výhled na negativní, tedy kriticky vzrostla pravděpodobnost zhoršení ratingu agenturou Fitch, nicméně loni v únoru se výhled opět zlepšil na nyní potvrzený stabilní.
Snížení sazeb o 25 bazických bodů je nedostatečné, říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta. V situaci, kdy Německo snižuje odhad svého růstu a Česko si dělá iluze na letošní růst ekonomiky přes dvě procenta by měla ČNB měnovou politiku uvolnit mnohem víc, domnívá se Marek. Proto, aby lidé a firmy opět našli důvěru v pozitivní ekonomický vývoj, a půjčovali si na své projekty.
Česká ekonomika v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta, uvedlo v makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) zhoršilo proti listopadovému odhadu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechalo na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval před tím, že český hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.
Česko už od covidu prochází hospodářským útlumem. A ten si začíná vybírat svoji daň i v podobě výraznějšího nárůstu počtu nezaměstnaných. V prosinci 2024 jich bylo po takřka čtyřech letech opět více než 300 tisíc. To jsou tedy lidé, kteří aktivně práci hledají – chodí na pracák –, však žádnou kloudnou sehnat nemohou.
Japonský jen dnes 📉 oslaboval v důsledku slabých údajů o růstu, zatímco americký dolar mírně posiloval. Nedávné údaje o americké inflaci posílily sázky na snížení úrokových sazeb tamní centrální bankou (Fed), uvedla agentura Reuters.
Ministr zahraničí 👨 Petr Macinka (Motoristé) odletí ve středu do USA a ve čtvrtek se v roli pozorovatele zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, napsal dnes odpoledne server SeznamZprávy, informaci následně potvrdil mluvčí ministerstva Adam Čörgő. První cestu do USA musel Macinka na začátku února odložit. Kvůli nepříznivému počasí a zrušenému letu se tehdy vrátil z letiště z Frankfurtu nad Mohanem.
Pražská burza v úvodu týdne 📈 posílila, index PX stoupl o 0,33 procenta na 2650,25 bodu. Z předních emisí ho nahoru táhly především rakouské tituly, naopak energetický ČEZ či Komerční banka oslabily. Nejvíce, přes tři procenta, dnes získaly akcie zbrojaře Colt CZ. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Objem obchodů byl nad dlouhodobým průměrem, dnes zhruba 810 milionů korun.
Česká měna dnes mírně 📈 rostla k oběma hlavním světovým měnám. Oproti pátečnímu závěru zpevnila vůči euru o tři haléře na 24,26 koruny za euro, k dolaru rostla o dva haléře a v úvodu týdne se obchodovala za 20,47 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Německý lodní kontejnerový dopravce Hapag-Lloyd se dohodl na koupi konkurenční izraelské společnosti ZIM Integrated Shipping Services. Hodnota transakce činí zhruba 4️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (86 miliard korun). Uvedla to německá společnost ve své dnešní tiskové zprávě. Hapag-Lloyd tak upevní svou pozici jednoho z největších námořních dopravců na světě.
Evropská unie se nachází v ☝️ bodě zlomu, kdy by se země neměly schovávat za národní zájmy, prohlásil dnes před jednáním ministrů financí zemí eurozóny v Bruselu německý ministr financí Lars Klingbeil. Německo je podle něj připraveno učinit kompromisy. Schůzka se koná jen několik dní po neformálním summitu EU, po kterém šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila možnost dvourychlostní Evropy, kdy by část členských států postupovala v rychlejší integraci.
Prezident 👨 Petr Pavel obdržel nominaci premiéra Andreje Babiše (ANO) na jmenování ministra životního prostředí. S navrženým kandidátem, kterým je poslanec Motoristů Igor Červený, prezident v souladu se svou dosavadní praxí plánuje osobní setkání. ČTK to dnes sdělil mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.
Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
Británie by měla rychleji navyšovat své výdaje na obranu, řekl dnes podle agentury Reuters premiér 👨 Keir Starmer. Reagoval tak na zprávu stanice BBC, že britská vláda uvažuje o dřívějším dosažení cíle vydávat na obranné účely tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Nástupcem Dany Drábové v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se stane dosavadní ředitel sekce jaderné bezpečnosti SÚJB 👨 Štěpán Kochánek. O jeho jmenování rozhodla vláda Andreje Babiše (ANO). Podle usnesení bude Kochánek funkci zastávat od 18. února, mandát je pětiletý.
