Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Česká ekonomika loni stoupla podle předběžného odhadu o 2,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Jde o téměř dvojnásobný růst ve srovnání s rokem 2024, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,3 procenta. Loňský růst je také nejvyšší od roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta.
Česká ekonomika se po letech otřesů konečně nadechuje. Deloitte letos čeká růst HDP o 3,1 procenta, inflaci pod kontrolou a stabilní sazby. Tahounem mají být domácnosti, mzdy a investice – ne export.
Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
Žebříček prestižního magazínu The Economist, který Česko zařadil mezi ekonomické premianty, vyvolal tradiční vlnu sebechvály politiků a současně i gaslightingu názorových oponentů. Víc než cokoliv jiného se ukazuje, že neumíme číst v ekonomických ukazatelích. Ty tu nejsou od toho, aby se po jejich publikaci otevíralo šampaňské, ale aby se podle nich tvořila politika.
Ve veřejném prostoru pořád zaznívá manipulace, že Česko je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě. Není to pravda. Je šestou nejrychleji rostoucí ekonomikou z necelé čtyřicítky zemí OECD. V samotné EU, sestávající z 27 zemí, je letos zatím na osmé příčce.
Čeští spotřebitelé důvěřují české ekonomice nejvíce od roku 2019. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil ČSÚ. Letos v listopadu se tak důvěra spotřebitelů vůbec poprvé srovnává s úrovněmi právě roku 2019. Tedy posledního „normálního“ roku bez pandemie, války, energetické krize či inflační vlny.
Třetina českých center už automatizuje procesy pomocí umělé inteligence, čtvrtina má vlastní AI týmy. Ruku v ruce s digitalizací ale roste i počet kyberhrozeb. Lídři sektoru podnikových služeb proto na konferenci ABSL 2025 řeší, jak využít sílu umělé inteligence a dál posilovat roli Česka jako evropského centra inovací, bezpečnosti a technologické odolnosti.
Mezinárodní měnový fond výrazně zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt České republiky se podle něj zvýší letos o 2,3 procenta a v roce příštím o dvě procenta. V jarním výhledu měnový fond uváděl, že na letošní rok čeká růst o 1,6 procenta a na rok příští o 1,8 procenta. Loni česká ekonomika vykázala růst o 1,2 procenta.
Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.
Koruna dnes ve srovnání se středečním závěrem mírně oslabila. Vůči euru to bylo o čtyři haléře na 24,43 Kč/EUR. K dolaru pak česká měna klesla o jeden haléř na 22,25 Kč/USD.
Německá automobilka Volkswagen předložila německému odborovému svazu IG Metall své požadavky pro nadcházející kolektivní vyjednávání. Je mezi nimi mimo jiné zmrazení ❄ mezd v letech 2027 a 2028. Automobilka to oznámila v dnešní tiskové zprávě.
Objem peněz získaných z primárních nabídek akcií (IPO) ve Spojených státech letos láme rekordy. Počet firem vstupujících na burzu ale zůstává výrazně pod úrovní z minulých rekordních let. Za vysokými částkami stojí především několik mimořádně velkých nabídek akcií (Anthropic a SpaceX), zatímco celková aktivita na trhu se zvyšuje jen pozvolna. Uvedli to analytici, které oslovila agentura Reuters.
Ceny ropy dnes rostou 📈. Mohou za to zprávy o pokračujících útocích na tankery v Hormuzském průlivu. Obavy ze situace na Blízkém východě tak převážily nad očekáváním přebytku ropy na trhu. Barel severomořské ropy Brent krátce před zdražoval o 0,79 procenta na 92,68 dolaru. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu připisovala 1,25 procenta na 84,30 dolaru za barel.
V Rusku se od rozpoutání války proti Ukrajině nedaří dokončit více než 290 stavebních projektů celostátního významu za 9️⃣,5️⃣ bilionu rublů (asi 2,58 bilionu korun). Dalších 380 projektů ani nezačalo, napsal dnes server The Moscow Times s odvoláním na vlastní analýzu registrů federálních úřadů.
V případě, že má nečekaně mluvit anglicky, začne komunikovat bez obav zhruba 1️⃣8️⃣ procent Čechů s alespoň základní znalostí angličtiny. Dalších 60 procent pociťuje při mluvení nervozitu. Vyplývá to z průzkumu Ipsos Instant Research pro mezinárodní vzdělávací organizaci EF Education First, kterého se zúčastnilo 523 lidí.
Rusko a Gruzie dnes po dvou letech ✅ obnovily přímý dialog na úrovni zvláštních zmocněnců. Podle agentury Reuters to oznámilo ruské ministerstvo zahraničí s tím, že jednání, které se věnovalo obchodním a ekonomickým tématům, se uskutečnilo v Minsku. Vztahy mezi Tbilisi a Moskvou jsou od války v roce 2008 komplikované.
Hlavní témata dnešního jednání takzvané koalice ochotných v Berlíně budou, jak dosáhnout míru na Ukrajině a jak Ukrajinu do té doby udržet silnou. Před jednáním skupiny, která podporuje východoevropskou zemi v její obraně proti ruské invazi, to dnes řekl generální tajemník NATO 👨 Mark Rutte.
Export z Jižní Koreje od začátku roku překročil hranici jednoho bilionu dolarů (zhruba 2️⃣2️⃣,1️⃣6️⃣ bilionu korun). Hlavním motorem růstu je celosvětová poptávka po čipech pro umělou inteligenci, uvedlo dnes tamní ministerstvo obchodu. Jižní Korea se tak po Německu, Spojených státech a Číně stala čtvrtou zemí na světě, která tohoto milníku dosáhla, píše agentura Reuters.
Nejvyšší přípustné ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v pátek o desítky haléřů 📉 klesnou. Maximální cena benzinu bude po delší době pod úrovní 40 korun, oproti dnešku klesne o 42 haléřů na 39,80 koruny za litr. Nafta zlevní o 48 haléřů na 45,20 koruny za litr. Vyplývá to z cenového rejstříku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.