Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se v letošním roce zvýší o 1,6 procenta, tempo růstu tak zrychlí z loňských 1,1 procenta. V jarním výhledu světové ekonomiky to uvedl Mezinárodní měnový fond. Je to výrazné zhoršení proti listopadovému výhledu, kdy počítal na letošek s růstem o 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá růst o 1,8 procenta.
Ratingová agentura Fitch včera České republice potvrdila hodnocení bonity jejího dlouhodobého cizoměnového zadlužení na úrovni AA- při stabilním výhledu. Tu Česko vykazuje nepřetržitě od srpna roku 2018. V roce 2022 se sice přechodně zhoršil ratingový výhled na negativní, tedy kriticky vzrostla pravděpodobnost zhoršení ratingu agenturou Fitch, nicméně loni v únoru se výhled opět zlepšil na nyní potvrzený stabilní.
Snížení sazeb o 25 bazických bodů je nedostatečné, říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta. V situaci, kdy Německo snižuje odhad svého růstu a Česko si dělá iluze na letošní růst ekonomiky přes dvě procenta by měla ČNB měnovou politiku uvolnit mnohem víc, domnívá se Marek. Proto, aby lidé a firmy opět našli důvěru v pozitivní ekonomický vývoj, a půjčovali si na své projekty.
Česká ekonomika v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta, uvedlo v makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) zhoršilo proti listopadovému odhadu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechalo na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval před tím, že český hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.
Hlavním tahounem české ekonomiky by letos měla být spotřeba domácností. Ta ale loni spíše zklamala.
Česko už od covidu prochází hospodářským útlumem. A ten si začíná vybírat svoji daň i v podobě výraznějšího nárůstu počtu nezaměstnaných. V prosinci 2024 jich bylo po takřka čtyřech letech opět více než 300 tisíc. To jsou tedy lidé, kteří aktivně práci hledají – chodí na pracák –, však žádnou kloudnou sehnat nemohou.
Důvěra v českou ekonomiku se v prosinci snížila. Jedná se ale spíše o korekci listopadového nárůstu než o trvalejší změnu trendu k horšímu. Nálada spotřebitelů zůstává z dlouhodobého hlediska, na poměry uplynulých dvaceti let, mírně nadprůměrná.
Příští rok by měl být po čtyřech letech divokého ekonomického vývoje v Česku konečně klidnější, říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Zažili jsme covid, dva roky vysoké inflace, předražené energie. Rok 2025 by podle Marka měl být víc v klidu. Ale na obzoru je další neznámá. Donald Trump. Pokud zavede cla na dovoz zboží, jak o tom mluvil ve své předvolební kampani, mohlo by se to výrazně dotknout i české ekonomiky. Takže, po několika divokých letech nás čeká co?
Poprvé za dva roky zrychlil meziroční růst HDP v letošním třetím čtvrtletí nad jedno procento. Ukazují to čerstvá data statistiků. Růst byl tažen soukromou i vládní spotřebou. A taky zahraniční poptávkou.
Hrubý domácí produkt České republiky se po loňském poklesu o 0,1 procenta v letošním roce o 1,1 procenta zvýší. Ve svém podzimním výhledu světové ekonomiky to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Česká společnost za posledních 35 let zbohatla, ovšem také jako celek výrazně zpohodlněla. A pokud má úspěšně přejít na nový ekonomický model, který zajistí prosperitu i do budoucna, musí se posunout v hodnotovém řetězci, řekl na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně vrchní ředitel ekonomické sekce na ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Doškář.
Vrcholní představitelé zemí Evropské unie jsou jednotní v tom, že nemohou nechat Ukrajinu bez odpovědi ohledně financování pro příští rok, řekl novinářům v Bruselu ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj. Jestliže jeho země nebude mít peníze, tvrdě jí to zasáhne a bude to mít vliv například i na objem její výroby dronů.
Britská centrální banka na svém dnešním zasedání podle očekávání 📉 snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Je to první snížení po čtyřech měsících a stejně jako na srpnovém zasedání bylo i tentokrát hlasování těsné. Čtyři z devíti členů se vyslovili pro ponechání sazby na dosavadních čtyřech procentech.
Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech 🤝 jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který má vést k ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konečná verze plánu není dohodnutá, existují rozpory ohledně území Donbasu na východě země, provozování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny či využití ruských aktiv, zmrazených na Západě, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům podle ukrajinských médií.
Modernizace trati mezi Prahou a Kladnem ✅ získala pravomocné stavební povolení. Informovala o tom Správa železnic. Stavba začne příští rok, zhotovitel je vybraný. Dokončení se předpokládá v roce 2029. Propojení na Letiště Václava Havla vznikne jako samostatná stavba, její zahájení SŽ plánuje na rok 2027.
Prezident Petr Pavel přijme v pondělí v 11:00 na Pražském hradě čestného prezidenta Motoristů a poslance 👨 Filipa Turka. Na webu to dnes oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Motoristé chtějí, aby se Turek stal ministrem životního prostředí. Úřad vede dočasně ministr zahraničí a předseda strany Petr Macinka.
Polský ústavní soud ☝ porušil několik základních zásad práva Evropské unie, ani nesplňuje požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v dnešním rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise, podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost.
Maďarský premiér 👴 Viktor Orbán označil téma použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině za mrtvé. Při příchodu na dnešní summit EU v Bruselu, kde bude klíčovým tématem právě další unijní finanční pomoc Ruskem napadené zemi, Orbán podotkl, že dávat peníze Kyjevu znamená zapojit se do války.
Předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová řekla, že z dnes začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy riziko nést všechny státy bloku.
