Akciové trhy se od dubnového propadu prudce rostou. Indexy lámou rekordy a investoři se vezou na vlně euforie, kterou spustilo pozastavení celních opatření Donalda Trumpa. Analytici ale varují, že klid může být jen dočasný. Trh si znovu říká o opatrnost.
Kolísavost na akciových trzích v posledních týdnech způsobená mimo jiné vysokými cly, která Spojené státy uvalily na dovoz zboží z Číny, se projevuje také přesunem kapitálu mezi jednotlivými trhy.
Březnový výkon českého průmyslu a také zahraničního obchodu překonal očekávaní analytiků. „Na svědomí to má hrozba zavedení vysokých cel ze strany Spojených států, která přiměla podniky urychlit výrobu i vývoz, aby ještě stihly zásobit odbytiště před zavedením cel,“ komentuje aktuální data z Českého statistického úřadu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Amerika nevzkvétá. Ministerstvo obchodu ve zveřejněném výkaze o HDP země potvrdilo pokles o 0,3 procenta. Jde o první pokles za tři roky. Na vině jsou především cla, která už od nástupu Trumpa do Bílého domu chrlí jeho administrativa. A jak se ke zprávě o poklesu ekonomiky postavil sám prezident? Viní svého předchůdce Bidena.
Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu klesl o 0,3 procenta. Zaznamenal tak první pokles za tři roky. Na vině je příval dováženého zboží, které si firmy objednaly ve snaze předejít vyšším nákladům v souvislosti s očekávaným zavedením vysokých celních poplatků. Ve svém dnešním odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Loni ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika vykázala růst o 2,4 procenta.
Česká ekonomika v letošním 1. čtvrtletí vzrostla meziročně o dvě procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českéhoo statistického úřadu (ČSÚ). Výsledek analytiky nezarmoutil, ale ani nepotěšil. Očekávali jej.
Americký prezident Donald Trump se snaží tvářit jako vítěz. Bude to mít ale stále náročnější, protože jeho politika sice poškozuje celý svět, ale americkou ekonomiku obzvláště. Ostatní země, bývalí spojenci i konkurenti, na nic nečekají a snaží se přeskupit síly. Například Evropská unie dost možná dosáhne dříve nepravděpodobných partnerství.
USA vs. zbytek světa, kolo první. Zatím se zdá, že jediný, kdo se pokouší s Donaldem Trumpem hrát si na obchodní válku je Čína. Evropská unie zatím svou reakci nepřehání a snaží se nezasáhnout nejcitlivější Trumpova místa. Pokud situace vydrží taková, jaká je, eufemisticky řečeno to nebude dobré. Scénáře ale mohou být i daleko temnější i světlejší. Možností vývoje jsou desítky. Zde je několik z těch, které by mohly být pravděpodobné.
Čína od čtvrtka zvýší odvetné clo na dovoz ze Spojených států ze 34 na 84 procent. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí, informují tiskové agentury.
Cla na dovoz z Číny do Spojených států se od středy zvýší na 104 procent. Oznámil to v úterý podle agentury AFP Bílý dům, který tak naplňuje hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Írán ❌ přerušil vyjednávání se Spojenými státy, píší deníky The New York Times a The Wall Street Journal. Podle íránského provládního deníku Tehran Times ale kanály nepřímého jednání s USA uzavřeny nebyly. Americký prezident Donald Trump v pondělí zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu osobně vyhovovala.
Rusko a Čína dnes v Radě bezpečnosti OSN ❌ vetovaly rezoluci k otevření Hormuzského průlivu, který je kvůli americko-izraelské válce proti Íránu prakticky uzavřen. O hlasování informovala agentura AFP. Odmítnutí rezoluce se očekávalo, ačkoli diplomaté znění návrhu postupně zmírňovali, aby zvýšili šance na jeho prosazení.
Polská kontrarozvědka (ABW) v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP v Pardubicích zadržela dalšího člověka. Informuje o tom server TVP Info. Dotyčný údajně jiné lidi pověřil úkolem, aby koupili různé předměty využité k 🔥 zapálení haly v Pardubicích. ABW ho zadržela v Zelené Hoře (Zielona Góra) na západě Polska bezprostředně poté, co se vrátil z České republiky.
Americká biofarmaceutická společnost Gilead Sciences se dohodla na převzetí německé biotechnologické firmy Tubulis za až 5️⃣ miliard dolarů (106 miliard korun). Gilead o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Tubulis vyvíjí lék proti rakovině vaječníků a léčiva proti dalším typům nádorů.
Francouzi Cécile Kohlerová a Jacques Paris, které íránský režim zadržoval tři a půl roku, byli propuštěni a jsou na cestě do Francie. Uvedl to francouzský prezident 👨 Emmanuel Macron na síti X. Dodal, že oba francouzští občané opustili Írán za úsvitu a nyní se s diplomatickým doprovodem nacházejí na území Ázerbájdžánu. Macron zároveň poděkoval Ománu za pomoc se zprostředkováním jejich propuštění.
Společnost foodora 📈 navýší počet autonomních vozítek, které rozvážejí jídlo v pražském Karlíně, a to ze tří na osm, uvedl mediální zástupce firmy Kamil Chalupa. Rozšířil se i sortiment zboží, které roboty rozvážejí. První tři vozítka jezdila po Karlíně od konce loňského roku, podle společnosti se osvědčila a firma jedná o jejich nasazení s jinými pražskými městskými částmi i dalšími městy.
Ministr zahraničí nemůže zakázat prezidentovi, aby zastupoval zemi navenek, míní prezident 👨 Petr Pavel. „Popíral by tím jeho ústavní pravomoci,“ uvedl Pavel v debatě se studenty Mendelovy univerzity v Brně na dotaz k účasti na letním summitu NATO v Ankaře. Už dříve avizoval, že se kvůli tomu chce sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Íránský strategický ostrov Charg dnes zasáhly 🚀 americké údery. Píší to americká média s odkazem na nejmenované zdroje. Podle nich údery zasáhly vojenské cíle, a nikoliv ropnou infrastrukturu. O explozích a izraelsko-amerických úderech na ostrov informovala bez bližších podrobností také íránská agentura Mehr.
Akciové podílové fondy letos do konce března 📉 ztratily 2,9 procenta, smíšené fondy 1,2 procenta a dluhopisové fondy 0,6 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů, který má ČTK k dispozici. Celkem loni akciové fondy podle indexu přinesly zhodnocení 9,4 procenta, smíšené fondy 6,9 procenta a dluhopisové fondy 2,5 procenta.
Pražský dopravní podnik podepsal se sdružením vedeným firmou Subterra smlouvu na zakázku za zhruba 3️⃣0️⃣ miliard korun bez DPH na stavbu druhého úseku metra D mezi Pankrácí a Olbrachtovou, uvedl mluvčí podniku Daniel Šabík. Antimonopolní úřad oznámil, že jeho předseda Petr Mlsna pravomocně zamítl rozklad stavební firmy Strabag, která požadovala zrušení výběru vítěze zakázky.