Dlouhé roky chátrající bývalé nádraží Vyšehrad v Praze 2 změnilo majitele. Podle informací serveru Seznam Zprávy má na místě nádražní budovy vyrůst projekt s mikrobyty. Developerem a investorem má být Milorad Miško Miškovič, který stál také u proměny pražského Karlína a s firmou Karlin Port Real Estate realizoval v hlavním městě více než padesátku projektů.
Přibydou stromy, tramvajová zastávka a ubydou zbytečná parkoviště. Praha má s Hlavním nádražím velké plány, které by se mohly začít realizovat do dvou let.
Ostře sledovaný projekt Savarin v centru Prahy má zelenou od památkářů. Projekt zpřístupní doposud uzavřený vnitroblok veřejnosti. Vznikne zde náměstíčko se zahradou, kavárnami, restauracemi, ale i vstupem do metra.
Bývala jednou z nejslavnějších továren. Ve své hvězdné éře zaměstnávala více než 20 tisíc lidí. Dnes je areál kladenské Poldovky jedním z největších a také nejatraktivnějších brownfieldů v Čechách. Tisíce metrů čtverečních se proto začínají sanovat a měnit. Působí tu hned několik subjektů.
Český Krumlov patří mezi nejnavštěvovanější místa v Česku. Do města, které je zapsáno díky jedinečné středověké zástavbě, i na seznam památek UNESCO, dorazí každým rok miliony lidí. I tam se ale najde hned několik výrazných šrámů. Jedním z nich je bývalý areál Jitony. I ten se ale postupně mění, po revitalizaci by měl nabídnout dvě stovky bytů.
Skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka koupila od amerického průmyslového koncernu Howden brownfield v Praze 9 o rozloze přes pět hektarů. Podle plánů městské části by na pozemcích v blízkosti O2 areny měla vyrůst nová čtvrť se stovkami bytů, kancelářemi a obchody. Cenu obchodu strany nezveřejnily. Podle odhadů z trhu jsou to ale vyšší stovky milionů korun, uvedly Hospodářské noviny (HN).
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zrušil první tři elektronické aukce části rekreačního areálu v Rabyni na Benešovsku, který dříve patřil zakladateli vytunelované společnosti H-System Petru Smetkovi. Nikdo z žadatelů o účast v aukci nesložil kauci, řekla Alena Mühl z ÚZSVM. Termín druhého kola zatím není znám.
Rekreační areál v Nové Rabyni, který kdysi patřil vytunelovanému H-Systemu, plochou odpovídá téměř čtvrtině zástavby v obci Lipno. Stát za něj chce v dražbě minimálně 100 milionů. To je ale vzhledem k aktuálnímu územnímu plánu, který na těchto pozemcích nedovoluje stavět, podle expertů příliš.
Lofty si nejprve zamilovali umělci. Naplňovali jejich představu o levném bydlení. Z rekonstrukcí továren se ale stal trend a lofty už mnohem častěji představují to nejluxusnější bydlení, třeba i s bazénem na střeše.
Nad Libní se tyčí už téměř 120 let. Do 90. let některé z tamních činžáků zásobovala vodou. A po tom jen chátrala, než se ji ujal soukromý investor, a chráněnou stavbu zrekonstruoval. Na samém vrcholu vznikl mezonet, další prostory jsou připravené pro jakýkoliv účel. Věž může sloužit k bydlení, ale třeba i jako sídlo firmy, a to za 80 milionů korun.
Už na podzim se Negrelliho viadukt otevře veřejnosti. Konkrétně jde o oblouk číslo 36, který bude dva roky fungovat ve zkušebním provozu jako pražské informační centrum.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.