Z drůbežárny galerie a teď i apartmány. Tři sta let stará farma na kopci připomíná Mallorku bez turistů
Někdejší drůbežárna a posléze i ateliér na úpatí mallorské hory se proměnil pod taktovkou slovenských architektů ze studia Beef v apartmánový dům.
Sa Taronja, tři sta let stará farma, leží v městečku Andratx na úpatí hory Serra de Tramuntana. V minulosti byla největší drůbežárnou na Baleárských ostrovech. Kromě domu s původním kamenným zdivem, tedy na pozemku v háji pomerančovníku stojí i obrovské osmdesát metrů dlouhé budovy, které sloužily jako kurníky.
Jak dopadla rekonstrukce, se můžete podívat do následující galerie.
V roce 1997 byla farma na prodej a cedule si všiml německý malíř Hartmut Usadel, který šel náhodou kolem. Farmu se rozhodl koupit. Ústřední stavbu přebudoval na ateliér, v kurnících vznikla galerie a sál. Zemědělský areál tak posléze začal žít kulturou, výtvarník sem zval přátele, pořádal koncerty.
Od roku 2017 objekt vlastní nový majitel, který se rozhodl, že uchová uměleckou atmosféru, ale areál přebuduje.
V původní mallorské kamenné budově jsou čtyři apartmány s krásným výhledem, bazénem ve dvorku a také kancelář správce. V další fázi dojde i na proměnu „kurníků“.
Další brownfield v Českých Budějovicích se promění. Budovu spalovny chtějí architekti zachovat a proměnit ji na moderní vědecké centrum. V areálu plánují postavit i nové vysokoškolské koleje.
Hlavně nebourat. Architekti přišli na to, jak využít budovu spalovny v Českých Budějovicích
Reality
Coby kamenem dohodil od Prahy leží středočeská Kamenice. Pětitisícová obec zažívá v posledních letech nebývalý příliv obyvatel i stavebního boomu. Kromě technologického centra u tamního zámku za zmínku stojí i vila domy od architektů ze studia New How architekti.
FOTOGALERIE: Na českých vesnicích se staví čím dál tím lépe
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
