Tak masivní výpadek elektrické energie Česko ještě nezažilo. Zatím není jasné, co za tím stálo. Jestli nějaká technická závada, nebo třeba kybernetický útok cizí země. Každý asi tuší, která by to mohla být. Premiér Fiala se zatím nevyjadřuje, také čeká na výsledky pátrání.
Na letišti v Manchesteru, které je podle počtu cestujících třetí největší v Británii, budou až do odvolání rušeny všechny lety z terminálů 1 a 2. Důvodem je rozsáhlý výpadek proudu, který oblast postihl v noci na dnešek a zasáhl odbavování zavazadel a bezpečnostní systémy. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News s odvoláním na mluvčího letiště, podle nějž terminál 3 funguje, ale lety na něm mohou být zpožděny.
Rozsáhlé části Černé Hory, Bosny a chorvatské Dalmácie v pátek postihl blackout. Informují o tom místní média, podle nichž v důsledku elektrického proudu nastal chaos v dopravě. Potížím čelí i podniky. Region se nyní potýká s vlnou veder, teploty tam přesahují 40 stupňů Celsia.
Německo se chystá pomoci svým občanům i průmyslu s nastalou energetickou krizí. V neděli kancléř Olaf Scholz představil plán, podle nějž německá vláda vyčlení 65 miliard eur na přímou pomoc. Kde na to chce vzít? Podle agentury Bloomberg Scholz prohlásil, že zavedení daně z neočekávaných zisků Německu vynese „spousty, spousty miliard eur“.
Dlouhá vlna veder v Číně zvýšila v některých oblastech spotřebu elektřiny na rekordní úroveň. To způsobuje výpadky proudu. Očekává, že vysoké teploty vydrží ještě nejméně týden, uvedl list The Guardian. Ve více než 300 čínských městech měly teploty podle předpovědí překročit hranici 35 stupňů Celsia.
Obyvatelé Tokia a jeho okolí jsou poslední dny vystaveni teplotám šplhajícím ke 40 stupňům Celsia. Klimatizace se nezastaví a přenosové soustavě hrozí přetížení. Japonská vláda proto vyzvala na 37 milionů lidí, aby šetřili elektřinu a přestali svítit, píše server BBC.
Nejslabší stránka současného ministra průmyslu a obchodu je nedostatek komunikace. Stěžují si na to podnikatelé i organizace spadající pod resort. Platí to i směrem k veřejnosti. Vypadá to, že bývalý bankéř sedí na židli, na které nemá co dělat.
Emisní povolenky EU ve středu odpoledne prolomily další rekord, 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Odpustek za tunu emisí může ještě tento týden stát více než 100 eur. Důvodem je citelný růst poptávky po energiích, jejž způsobují tuhé mrazy, které aktuálně udeřily zejména v severní části Evropy, ve Skandinávii. K růstu cen povolenek ovšem přispívá také poměrně napjatá geopolitická situace. Spojené státy tlačí na Německo, aby v případě invaze Ruska na Ukrajinu zastavilo projekt Nord Stream 2.
V Evropě se objevuje hrozba plošných blackoutů, podle odborníků hrozí i v Česku. Navíc nás čeká citelné zdražení energií. A co víc? Odborníci hlásí konec levného cestování.
Po ruských nočních útocích je na Ukrajině více než 1️⃣,2️⃣ milionu lidí bez dodávek elektřiny. Uvedl to dnes ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. V Kyjevě se v důsledku útoků podle starosty Vitalije Kličkova ocitlo téměř 6000 budov bez dodávek tepla.
Podobně jako ve Francii i ve zbytku Evropy čelí veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice značným rozpočtovým ❌ škrtům. Instituce se zároveň stávají cílem otevřeného nepřátelství krajní pravice, informuje agentura AFP. Rostoucí moc pravicových stran nutí tato média prokazovat svou užitečnost a současně čelit tvrdé konkurenci na trhu.
Stavebníci v Praze loni dokončili výstavbu 26 600 metrů čtverečních kancelářských ploch, což je 📉 nejméně od počátku měření od roku 1993. Zájem o pronájem kanceláří byl loni přitom o osm procent vyšší, než je pětiletý průměr. Vyplývá to z analýzy platformy Prague Research Forum, která zpracovala data od realitně-poradenských společností.
Francie na nové mimořádné dani pro nejbohatší obyvatele vybrala jen přibližně čtvrtinu původně plánovaného výnosu. Informoval o tom server listu Financial Times s tím, že to dále prohlubuje tlak na státní rozpočet. Zvláštní daň z příjmů vysokopříjmových osob podle údajů ministerstva financí vynesla za rok 2025 pouze 4️⃣0️⃣0️⃣ milionů eur (9,7 miliardy korun), zatímco ministerstvo původně očekávalo daňový výnos 1,9 miliardy eur.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ☝ obvinil amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se pokouší vytvořit novou Organizaci spojených národů (OSN), jejímž jediným vůdcem by byl on sám. Reagoval tak na Trumpův návrh na zřízení Rady míru, uvedla agentura AFP.