Česko ochromil rozsáhlý výpadek elektrického proudu - nejezdily tramvaje, vlaky ani metro, nefungovaly některé závody, obchody, provozovny, benzinové stanice, semafory a další služby závislé na elektřině. Hasiči zachraňovali lidi uvízlé ve výtazích, některé nemocnice fungovaly na záložní zdroje. Takzvaný blackout postihl velkou část Prahy, Středočeský, Ústecký, Liberecký a Olomoucký kraj i východ Čech. Způsobila ho zřejmě technická závada, policie předběžně vyloučila teroristický či kybernetický útok. Odpoledne se začala situace uklidňovat. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS před 15:00 oznámil, že všechny rozvodny přenosové soustavy v Česku jsou znovu v provozu.
Rozsáhlé části Černé Hory, Bosny a chorvatské Dalmácie v pátek postihl blackout. Informují o tom místní média, podle nichž v důsledku elektrického proudu nastal chaos v dopravě. Potížím čelí i podniky. Region se nyní potýká s vlnou veder, teploty tam přesahují 40 stupňů Celsia.
Německo se chystá pomoci svým občanům i průmyslu s nastalou energetickou krizí. V neděli kancléř Olaf Scholz představil plán, podle nějž německá vláda vyčlení 65 miliard eur na přímou pomoc. Kde na to chce vzít? Podle agentury Bloomberg Scholz prohlásil, že zavedení daně z neočekávaných zisků Německu vynese „spousty, spousty miliard eur“.
Dlouhá vlna veder v Číně zvýšila v některých oblastech spotřebu elektřiny na rekordní úroveň. To způsobuje výpadky proudu. Očekává, že vysoké teploty vydrží ještě nejméně týden, uvedl list The Guardian. Ve více než 300 čínských městech měly teploty podle předpovědí překročit hranici 35 stupňů Celsia.
Obyvatelé Tokia a jeho okolí jsou poslední dny vystaveni teplotám šplhajícím ke 40 stupňům Celsia. Klimatizace se nezastaví a přenosové soustavě hrozí přetížení. Japonská vláda proto vyzvala na 37 milionů lidí, aby šetřili elektřinu a přestali svítit, píše server BBC.
Nejslabší stránka současného ministra průmyslu a obchodu je nedostatek komunikace. Stěžují si na to podnikatelé i organizace spadající pod resort. Platí to i směrem k veřejnosti. Vypadá to, že bývalý bankéř sedí na židli, na které nemá co dělat.
Emisní povolenky EU ve středu odpoledne prolomily další rekord, 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Odpustek za tunu emisí může ještě tento týden stát více než 100 eur. Důvodem je citelný růst poptávky po energiích, jejž způsobují tuhé mrazy, které aktuálně udeřily zejména v severní části Evropy, ve Skandinávii. K růstu cen povolenek ovšem přispívá také poměrně napjatá geopolitická situace. Spojené státy tlačí na Německo, aby v případě invaze Ruska na Ukrajinu zastavilo projekt Nord Stream 2.
V Evropě se objevuje hrozba plošných blackoutů, podle odborníků hrozí i v Česku. Navíc nás čeká citelné zdražení energií. A co víc? Odborníci hlásí konec levného cestování.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
