Tak masivní výpadek elektrické energie Česko ještě nezažilo. Zatím není jasné, co za tím stálo. Jestli nějaká technická závada, nebo třeba kybernetický útok cizí země. Každý asi tuší, která by to mohla být. Premiér Fiala se zatím nevyjadřuje, také čeká na výsledky pátrání.
Na letišti v Manchesteru, které je podle počtu cestujících třetí největší v Británii, budou až do odvolání rušeny všechny lety z terminálů 1 a 2. Důvodem je rozsáhlý výpadek proudu, který oblast postihl v noci na dnešek a zasáhl odbavování zavazadel a bezpečnostní systémy. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News s odvoláním na mluvčího letiště, podle nějž terminál 3 funguje, ale lety na něm mohou být zpožděny.
Rozsáhlé části Černé Hory, Bosny a chorvatské Dalmácie v pátek postihl blackout. Informují o tom místní média, podle nichž v důsledku elektrického proudu nastal chaos v dopravě. Potížím čelí i podniky. Region se nyní potýká s vlnou veder, teploty tam přesahují 40 stupňů Celsia.
Německo se chystá pomoci svým občanům i průmyslu s nastalou energetickou krizí. V neděli kancléř Olaf Scholz představil plán, podle nějž německá vláda vyčlení 65 miliard eur na přímou pomoc. Kde na to chce vzít? Podle agentury Bloomberg Scholz prohlásil, že zavedení daně z neočekávaných zisků Německu vynese „spousty, spousty miliard eur“.
Dlouhá vlna veder v Číně zvýšila v některých oblastech spotřebu elektřiny na rekordní úroveň. To způsobuje výpadky proudu. Očekává, že vysoké teploty vydrží ještě nejméně týden, uvedl list The Guardian. Ve více než 300 čínských městech měly teploty podle předpovědí překročit hranici 35 stupňů Celsia.
Obyvatelé Tokia a jeho okolí jsou poslední dny vystaveni teplotám šplhajícím ke 40 stupňům Celsia. Klimatizace se nezastaví a přenosové soustavě hrozí přetížení. Japonská vláda proto vyzvala na 37 milionů lidí, aby šetřili elektřinu a přestali svítit, píše server BBC.
Nejslabší stránka současného ministra průmyslu a obchodu je nedostatek komunikace. Stěžují si na to podnikatelé i organizace spadající pod resort. Platí to i směrem k veřejnosti. Vypadá to, že bývalý bankéř sedí na židli, na které nemá co dělat.
Emisní povolenky EU ve středu odpoledne prolomily další rekord, 90 eur za tunu ekvivalentu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Odpustek za tunu emisí může ještě tento týden stát více než 100 eur. Důvodem je citelný růst poptávky po energiích, jejž způsobují tuhé mrazy, které aktuálně udeřily zejména v severní části Evropy, ve Skandinávii. K růstu cen povolenek ovšem přispívá také poměrně napjatá geopolitická situace. Spojené státy tlačí na Německo, aby v případě invaze Ruska na Ukrajinu zastavilo projekt Nord Stream 2.
V Evropě se objevuje hrozba plošných blackoutů, podle odborníků hrozí i v Česku. Navíc nás čeká citelné zdražení energií. A co víc? Odborníci hlásí konec levného cestování.
Prioritou pro Turecko je předejít destabilizaci Íránu. Uvedl podle médií turecký ministr zahraničí Hakan Fidan ohledně protivládních demonstrací v sousední zemi a násilné reakce úřadů na ně. Ankara také neschvaluje použití síly proti Íránu a vyzývá k dohodě mezi Teheránem a Spojenými státy. USA ☝ pohrozily Íránu ráznými kroky v případě, že protivládní demonstranty popraví.
Úbytek nových instalací solárních elektráren loni v Česku zrychlil, 📈 přibývat naopak začaly baterie. V loňském roce bylo nově připojeno 27 298 fotovoltaických elektráren, meziročně o 17 295 méně. Celkový výkon nových zdrojů klesl skoro o třetinu na 696 megawattů. Postupně naopak přibývá zařízení k akumulaci energie, uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Návrh rozpočtu na letošní rok velmi pravděpodobně bude v ☝ rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady. Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve uvedla, že bude obtížné udržet schodek pod 300 miliardami korun.
Námitky, které měla Národní rozpočtová rada k sestavení státního rozpočtu na rok 2025, se v plné šíři ✅ naplnily. Výslednému saldu ale pomohl lepší než očekávaný výkon ekonomiky, řekl předseda rady Mojmír Hampl. Stát loni nedodržel plánovaný schodek 241 miliard korun, když v hotovostním vyjádření skončil rozpočet deficitem 290,7 miliardy korun, při očištění o příjmy z Evropské unie to bylo 250 miliard korun.
Maloobchodní tržby v ČR loni v listopadu zrychlily meziroční 📈 růst. Bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel stouply o 4,6 procenta, v říjnu to bylo podle revidovaných údajů o 2,4 procenta. K růstu přispěl zejména internetový prodej, kde tržby meziročně vzrostly o 15,8 procenta. Meziměsíčně byly listopadové tržby obchodníků vyšší o 0,8 procenta, uvedl Český statistický úřad.
Tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 3️⃣5️⃣ procent na rekordních 505,7 miliardy tchajwanských dolarů (tedy 334 miliardy korun). S dalším růstem firma podle své dnešní tiskové zprávy počítá i v letošním roce.
ČEZ letos investuje do modernizace Jaderné elektrárny Temelín 3️⃣,8️⃣ miliardy korun. Je to o 700 milionů korun více než loni. Elektrárna dokončí přechod na delší palivový cyklus, bude pokračovat modernizace řídicího systému nebo rozšiřování využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod.
Český ministr zahraničí 👨 Petr Macinka ocenil ukrajinské inovace v obranné sektoru a zmínil možnou spolupráci Česka s Ukrajinou v oblasti ochrany proti dronům. Macinka to řekl agentuře Ukrinform, která rozhovor ve středu zveřejnila. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Stavební spořitelny loni poskytly úvěry za 67,2 miliardy korun, proti roku 2024 se jejich objem 📈 zvýšil o 30,4 procenta. Rostl zájem zejména o úvěry, kdy klienti neručí vlastní nemovitostí. Počet nových smluv o stavebním spoření se meziročně snížil o 3,4 procenta na 437 067, klesla i úhrnná cílová částka, na kterou lidé spoří.
Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států 👴 Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský šéf Kremlu Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější.