Ministr financí Zbyněk Stanjura varoval končícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (oba ODS) před přijetím miliardového daru, avšak až po podpisu smlouvy, uvedl Deník N. Stanjura přitom o věci podle webu věděl více než měsíc před převedením daru. Ministr financí později upřesnil, že v lednu dostal od Blažka jen žádost o schůzku, detaily před osobní schůzkou neznal.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) nevidí nic nelegálního ani neetického na tom, že ministerstvo přijalo bitcoiny za miliardu korun od muže odsouzeného za obchod s drogami. Soudy podle něj neprokázaly, že kryptoměna pocházela z trestné činnosti. Pokud by k takovému závěru dospěly v budoucnu, finanční prostředky by stejně zabavily a odvedly do státního rozpočtu, řekl ministr.
Mediální společnost Trump Media & Technology Group (TMTG), jejímž většinovým vlastníkem je americký prezident Donald Trump, hodlá investovat 2,5 miliardy dolarů, zhruba 55 miliard korun, do nákupu kryptoměny bitcoin. Peníze chce získat od investorů prodejem svých akcií a dluhopisů.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se vyšplhala na nový rekord, když překonala hranici 110 tisíc dolarů (přes 2,4 milionu korun). K jejímu růstu podle agentury Bloomberg přispívá stoupající poptávka ze strany institucionálních investorů a vyhlídky na příznivější regulační prostředí ve Spojených státech, jejichž současný prezident Donald Trump je příznivcem kryptoměn.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se ve středu vyšplhala na rekordních více než 109 481 dolarů (zhruba 2,4 milionu korun). Překonala tak dosavadní rekord, kterého dosáhla 20. ledna, v den inaugurace amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uvedla to agentura Bloomberg.
Spojené státy se s Čínou dohodly na 90denním masivním snížení vzájemných celních sazeb. USA sníží svoji sazbu na čínský dovoz ze 145 na 30 procent, Čína pak tu svoji na dovoz z USA ze 125 na 10 procent. Obě země vydaly identická stanoviska k celé věci.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se dnes poprvé od února vrátila nad hranici 100 tisíc dolarů (zhruba 2,2 milionu korun). K jejímu růstu přispělo oznámení obchodní dohody mezi Spojenými státy a Británií, které vyvolalo naděje na pokles globálního obchodního napětí, napsala agentura Bloomberg.
Třetina Čechů prohlásila, že by do kryptoměn nikdy neinvestovala. Naopak pouhých 12 procent přiznalo, že investici do těchto rizikových aktiv vyzkoušelo. Údaje zveřejnila Asociace pro kapitálový trh na základě svého průzkumu. Jedním z klíčových důvodů přetrvávajícího odmítavého přístupu ke kryptu přitom je jejich složitost a z ní pramenící neznalost.
Nákup kryptoměn plánuje 45 procent Čechů a Češek. Více než čtvrtina, konkrétně 27 procent, je už vlastní nebo někdy vlastnila. Vedle složitosti a finanční rizikovosti se bojí také kybernetických rizik, třetina však netuší, jaká rizika by to měla být. Vyplývá to z březnového průzkumu bezpečnostní společnosti Eset mezi více než 1000 respondenty.
Výprodej zasáhl vedle akcií i kryptoměny, cena bitcoinu spadla pod 80 tisíc dolarů (1,8 milionu korun). Trhy se obávají, že svět se nevyhne obchodní válce. Z toho důvodu se zbavují rizikovějších aktiv.
Česká národní banka za rok 2024 vykázala rekordní zisk 151 miliard korun. Podařilo se jí tak umazat část ztráty, která vznikla v uplynulé dekádě kvůli chybně ukončenému režimu intervencí.
V nedělních volbách 🗳 v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta.
Nové 🚀 raketové testy KLDR nepředstavují hrozbu pro USA ani jejich spojence, uvedlo dnes na síti X americké tichomořské velitelství. Prohlášení přichází krátce poté, co Pchjongjang obvinil USA z vyostření napětí v souvislosti s řadou jejich vojenských cvičení na Korejském poloostrově.
Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 3️⃣8️⃣,2️⃣ procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které dnes zveřejnil zemský volební úřad. Na druhém místě skončila s 35,5 procenty sociální demokracie (SPD) vedená zemskou premiérkou Manuelou Schwesigovou. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala.