Přítomnost vojáků NATO na Ukrajině není nemyslitelná, řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na konferenci o Polsku jakožto členském státu Severoatlantické aliance. Na sociální síti X o tom informovalo polské ministerstvo zahraničí. Šéf polské diplomacie také uvedl, že vítá myšlenku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který nevyloučil možnost, že by na Ukrajinu byli vysláni cizí vojáci.
Česká republika v Evropě vede iniciativu usilující o shromáždění 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun) na munici pro Ukrajinu, napsal deník Financial Times (FT). O možnosti zakoupit ve třetích zemích dělostřelecké granáty pro Ukrajince čelící ruské invazi informoval český prezident Petr Pavel minulý týden na mnichovské bezpečnostní konferenci. FT nyní s odvoláním na nejmenované zdroje upřesňují částku, o kterou se údajně jedná.
Lotyšsko obnovilo povinnou službu v armádě, aby odstrašilo Rusko od invaze do Evropy, vysvětloval v britském tisku lotyšský ministr zahraničí Krišjánis Kariňš. V malé pobaltské zemi, která je členem Severoatlantické aliance, se vyžaduje, aby všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let absolvovali roční službu ve vojsku. Nová pravidla schválená v loňském roce začala platit od začátku tohoto roku.
Na shromáždění v jednom z barmských měst s vojenskou posádkou vyzýval v polovině ledna radikální mnich Pauk Ko To, který je přívržencem armády, k rezignaci nynějšího vůdce barmské vojenské junty Min Aun Hlaina. Podle videí z akce zveřejněných na internetu dav reagoval souhlasným pokřikem. Mnozí novináři a blogeři podporující armádu vyslovují v příspěvcích na sociálních sítích stejný požadavek, píše agentura Reuters.
Česko koupí pro armádu 24 letounů páté generace F-35. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin zaplatí 150 miliard korun, jde o nejdražší český armádní nákup. Svým podpisem ho v Praze stvrdili ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet. První stroje by do Česka měly přiletět v roce 2031, všechny zde budou do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky gripen, které si Česko pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně.
Německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku. Dokument, ke kterému získal přístup nejprodávanější německý deník Bild, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025.
Z Ukrajiny denně přes západní hranici odjíždí asi 6000 mužů branného věku, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda představitel pohraniční stráže Ihor Matvijčuk.
Armáda si chce ponechat celé letiště Líně u Plzně, kde nakonec koncern Volkswagen nebude stavět továrnu na baterie do elektroaut. Vojáci tam nechtějí žádný průmysl. Po jednání s náměstkem ministra obrany (MO) Danielem Blažkovcem a zástupcem náčelníka generálního štábu armády Miroslavem Hlaváčem to řekl hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti).
Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem zvýšil tabulkový počet ruských vojáků skoro o 170 tisíc, uvedla státní agentura TASS s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o 15 procent. Kvůli prezidentově výnosu se nepočítá s mobilizací, ujistilo ruské ministerstvo obrany. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně díky dobrovolným kontraktům s armádou.
Strakonická textilní firma Moira, která vyrábí funkční prádlo, dodala tisíce kusů oblečení izraelské armádě. Jde o výrobky z nové kolekce pro ozbrojené složky i hasiče, z níž firma dodává také ukrajinské armádě. Letos čeká Moira obrat 135 milionů korun, meziročně asi o deset milionů vyšší. Firmě letos také vzrostl prodej letních šatů.
Klíčové součástky pro vojenské vrtulníky, které vyrábí česká firma První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš, se dostaly do Ruska i po začátku invaze na Ukrajinu. Stalo se tak skrze třetí firmy v Kazachstánu a v Indii, tvrdí ukrajinský server The Kyiv Independent, který zveřejnil reportáž, jež se zakládá na zjištění ukrajinské nevládní organizace State Watch. Podle ní tak firma mohla porušit sankce zavedené proti Rusku Evropskou unií. Česká společnost podle ukrajinského serveru pochybení odmítá.
