Německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku. Dokument, ke kterému získal přístup nejprodávanější německý deník Bild, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025.
Klíčové součástky pro vojenské vrtulníky, které vyrábí česká firma První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš, se dostaly do Ruska i po začátku invaze na Ukrajinu. Stalo se tak skrze třetí firmy v Kazachstánu a v Indii, tvrdí ukrajinský server The Kyiv Independent, který zveřejnil reportáž, jež se zakládá na zjištění ukrajinské nevládní organizace State Watch. Podle ní tak firma mohla porušit sankce zavedené proti Rusku Evropskou unií. Česká společnost podle ukrajinského serveru pochybení odmítá.
Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem to oznámil americký prezident Joe Biden a informovala o tom také čínská státní média s odvoláním na čínskou hlavu státu. Si podle médií řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.
Čína by mohla mít do začátku příštího desetiletí přes 1000 jaderných hlavic, což je zhruba dvojnásobek současného stavu. Tvrdí to zpráva o čínské vojenské síle, kterou zpracovalo pro Kongres americké ministerstvo obrany. Podle představitele Pentagonu, který mluvil s novináři, Čína buduje svůj jaderný arzenál rychleji, než původně předpokládali američtí analytici. I po roce 2030 však bude mít Čína méně jaderných hlavic, než má v současnosti USA a Rusko.
Rusko verbuje do svých řad stovky Srbů, aby doplnilo stavy své armády na Ukrajině. Britský deník The Guardian uvedl, že mezi zahraničními dobrovolníky jich je údajně většina. Deník se se odkazuje na výpovědi svědků i uniklé dokumenty zveřejněné protiválečnými aktivisty.
Krátkodobý hospodářský růst v Rusku v současnosti podporují rozsáhlé vojenské výdaje, dlouhodobější vyhlídky ruské ekonomiky jsou však pochmurné, uvedl podle agentury Reuters ředitel evropského odboru Mezinárodního měnového fondu Alfred Kammer.
Když Ukrajina 28. srpna oznámila osvobození vesnice Robotyne, poselství vyslané do světa znělo, že na jižní frontě bylo konečně možné prolomit ruské linie. Uplynulo šest týdnů - a k průlomu nedošlo, píše agentura AFP v reportáži z tohoto frontového úseku, který obvykle zůstává médiím uzavřen.
Počet obětí víkendového útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael stoupl už na 1200, uvedla izraelská veřejnoprávní televize Kan. Dosud izraelské úřady hovořily o tom, že si nejhorší útok za desítky let vyžádal 1000 životů. Zraněných je v Izraeli kolem 2900. Izrael dále útočil na cíle Hamásu v Pásmu Gazy a přes 70 jich podle své armády zasáhl.
V posledních letech Peking úspěšně bránil Západu v dodávkách ponorek na Tchaj-wan. Nyní ostrovní stát uvádí na trh svůj první podvodní stroj, což má Čínu odradit od útoku.
Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje české ministerstvo obrany na 322 miliard korun, píšou dnešní Mladá fronta Dnes a deník Právo.
Německo od Izraele koupí protivzdušné systémy Arrow-3. Dohodu dnes v Berlíně podepsali německý ministr obrany Boris Pistorius a jeho izraelský protějšek Joav Galant, píše agentura Reuters. Transakce v hodnotě bezmála čtyř miliard eur, což je v přepočtu skoro 100 miliard korun, je podle Galanta největší zahraniční zakázkou pro zbrojní průmysl v dějinách Izraele.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
