Přibližně milion mužů, kteří slouží v ukrajinské armádě, je omlácený a vyčerpaný. Mnozí vojáci jsou v bojové službě už dva roky. Desítky tisíc jich přišly o život nebo utrpěly vážná zranění. Zoufale jsou proto zapotřebí noví rekruti. Ukrajina však naráží na zásadní demografické omezení, ke kterému se schylovalo dlouho: má málo mladých mužů, píše list The New York Times.
Přítomnost vojáků NATO na Ukrajině není nemyslitelná, řekl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na konferenci o Polsku jakožto členském státu Severoatlantické aliance. Na sociální síti X o tom informovalo polské ministerstvo zahraničí. Šéf polské diplomacie také uvedl, že vítá myšlenku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který nevyloučil možnost, že by na Ukrajinu byli vysláni cizí vojáci.
Do „rodných“ Kunovic na Uherskohradišťsku se po více než 40 letech vydala Máňa, letoun L-410 UVP-T, který donedávna v Pardubicích sloužil k armádnímu letovému výcviku. V Kunovicích se z něj stane exponát, ve sbírce tamního muzea tento typ letadla chyběl.
Ministerstvo obrany nezajistilo v letech 2018 až 2022 obměnu a modernizaci vybavení chemického vojska Armády ČR (AČR). Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Rezort například nenakoupil chemické rozstřikovací automobily, dekontaminační prostředky, vozidla pro odběr nebezpečných látek či protichemické izolační oděvy. Chemické vojsko tak podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost armádních bojových jednotek.
Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh, oznámil Karel Řehka, šéf generálního štábu armády. Je to silný apel nejvyššího vůdce ozbrojených sil. Trochu politické prohlášení. Ale kdo umí číst mezi řádky, dobře tuší, že je to předzvěst věcí budoucích.
Útočné pušky CZ BREN 2, které vyrábí Česká Zbrojovka a používá je například Armáda ČR, se budou montovat přímo na Ukrajině.
Česká republika v Evropě vede iniciativu usilující o shromáždění 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun) na munici pro Ukrajinu, napsal deník Financial Times (FT). O možnosti zakoupit ve třetích zemích dělostřelecké granáty pro Ukrajince čelící ruské invazi informoval český prezident Petr Pavel minulý týden na mnichovské bezpečnostní konferenci. FT nyní s odvoláním na nejmenované zdroje upřesňují částku, o kterou se údajně jedná.
Lotyšsko obnovilo povinnou službu v armádě, aby odstrašilo Rusko od invaze do Evropy, vysvětloval v britském tisku lotyšský ministr zahraničí Krišjánis Kariňš. V malé pobaltské zemi, která je členem Severoatlantické aliance, se vyžaduje, aby všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let absolvovali roční službu ve vojsku. Nová pravidla schválená v loňském roce začala platit od začátku tohoto roku.
Na shromáždění v jednom z barmských měst s vojenskou posádkou vyzýval v polovině ledna radikální mnich Pauk Ko To, který je přívržencem armády, k rezignaci nynějšího vůdce barmské vojenské junty Min Aun Hlaina. Podle videí z akce zveřejněných na internetu dav reagoval souhlasným pokřikem. Mnozí novináři a blogeři podporující armádu vyslovují v příspěvcích na sociálních sítích stejný požadavek, píše agentura Reuters.
Česko koupí pro armádu 24 letounů páté generace F-35. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin zaplatí 150 miliard korun, jde o nejdražší český armádní nákup. Svým podpisem ho v Praze stvrdili ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet. První stroje by do Česka měly přiletět v roce 2031, všechny zde budou do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky gripen, které si Česko pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně.
Německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku. Dokument, ke kterému získal přístup nejprodávanější německý deník Bild, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025.
