Šestici největších tuzemských bank stoupl v prvním pololetí 2024 čistý zisk o šest procent na celkem 39,5 miliardy korun. O rok dříve to bylo 37,4 miliardy korun. Bankám podle analytiků většinou klesaly čisté úrokové výnosy.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve středu pokračovat ve snižování základní úrokové sazby. Shodují se na tom oslovení analytici. Většina z nich je přesvědčena, že bankovní rada stejně jako v únoru sníží sazbu o půl procentního bodu ze současných 6,25 procenta. Současná inflace by sice podle nich hovořila i pro razantnější pokles sazeb, ČNB ale musí vzít v potaz i oslabení koruny, stejně jako přetrvávající inflační tlaky ve službách.
Reálná mzda v Česku by se za letošní rok mohla zvýšit zhruba o tři až čtyři procenta. Růst by měla začít již v prvním čtvrtletí. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Devět posledních čtvrtletí reálná úroveň platů klesala a za poslední dva roky klesla o 11 procent.
Drahé kovy si loňský rok za rámeček nedají, ale analytici věří, že letos už by opravdu mohla přijít jejich chvíle. Stříbro by navíc mohlo zastínit i zlato.
Kurz české měny k euru by měl v roce 2024 mírně oslabit v důsledku očekávaného snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Shodli se na tom oslovení analytici. Koruna letos postupně oslabila o 2,1 procenta na 24,70 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň od loňského srpna.
Většina oslovených analytiků čeká, že bankovní rada ČNB na svém čtvrtečním zasedání po roce a půl poprvé sníží základní úrokovou sazbu. Experti se shodují, že snížení bude o 25 bazických bodů, tedy ze sedmi procent na úroveň 6,75. Stejně tak většina oslovených očekává další pokles sazeb během příštího roku, některé odhady hovoří o poklesu až o tři procentní body k úrovni 4 procent. Na kurz koruny by případné snížení sazeb nemělo mít výraznější vliv, obchodníci s měnami totiž do současného kurzu již započítávají očekávané snížení úrokové míry.
Průmyslová výroba v Česku v říjnu meziročně reálně stoupla o 1,9 procenta. Předtím tři měsíce v řadě klesala, v září téměř o pět procent. K říjnovému růstu přispěla hlavně výroba automobilů. Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 2,8 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), který zároveň představil i výsledky tuzemské stavební výroby i zahraničního obchodu.
Meziroční inflace v říjnu po osmi měsících poklesu vzrostla a bude se pohybovat mezi osmi a devíti procenty po zářijových 6,9 procenta. Shodují se na tom oslovení analytici. Důvod růstu inflace je ale podle nich čistě statistický, protože Český statistický úřad (ČSÚ) loni započítal vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny, které letos působit nebude. Meziměsíčně se v říjnu ceny podle analytiků téměř nezměnily. ČSÚ zveřejní hodnotu říjnové inflace v pátek.
Meziroční inflace v září dál klesala, ze srpnových 8,5 procenta se snížila přinejmenším o procentní bod. Shodují se na tom oslovení analytici. Na rozdíl od předchozího měsíce přineslo podle nich září i meziměsíční pokles cen, proti srpnu se podle odhadů analytiků snížily o 0,2 až 0,4 procentního bodu. Meziměsíční zlevnění očekávají u potravin, zdražení naopak u pohonných hmot. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o zářijové inflaci v úterý.
Ceny zemědělských výrobců v Česku v srpnu meziročně klesly o 16,4 procenta. Pro spotřebitele je to příznivá zprava - trend cen v zemědělství se obvykle projeví i v konečných cenách v obchodech.
Za propadem ceny zlata v posledních týdnech je především posilování amerického dolaru v důsledku zvyšování úrokových sazeb v USA. Shodli se na tom analytici. Zlato od začátku roku zlevnilo o tři procenta na dnešních 1907 dolarů, tedy asi 42 100 korun, za unci, což odpovídá 31,1 gramu.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
