Zajímá nás
Reálná mzda letos vzroste o tři až čtyři procenta, řekl Stanjura
Reálná mzda v Česku by se za letošní rok mohla zvýšit zhruba o tři až čtyři procenta. Růst by měla začít již v prvním čtvrtletí. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Devět posledních čtvrtletí reálná úroveň platů klesala a za poslední dva roky klesla o 11 procent.
„V prvním čtvrtletí začne reálná mzda opět růst. Letos různé instituce včetně ministerstva financí očekávají inflaci okolo tří procent a okolo šesti až sedmi procent je odhad růstu mezd, takže reálná mzda poroste letos tempem tři až čtyři procenta,“ uvedl Stanjura.
Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v diskusi řekla, že se Česko v úrovni reálných mezd vrátí na úroveň předcovidového roku 2019 až v roce 2026. Podle statistiků průměrná nominální mzda v posledním loňském kvartálu vzrostla o 6,3 procenta na 46 013 korun, při zohlednění inflace ale reálně klesla o 1,2 procenta.
Podle analytiků se tak reálné mzdy dostaly na úroveň roku 2017. Experti očekávají, že od letošního roku začnou znovu růst, také oni tvrdí, že předpandemické úrovně dosáhnou nejdřív v roce 2026.
Reálné mzdy Čechům klesaly také v poslední loňském čtvrtletí. Dokonce mírně více, než se čekalo. Reálná mzda loni v měsících říjnu až prosinci totiž meziročně poklesla o 1,2 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali propad pouze o 1,1 procenta.
Lukáš Kovanda: Čechům reálně klesají mzdy nejdéle v tomto tisíciletí
Názory
Stanjura v pořadu rovněž uvedl, že se Česko letos dostane v ukazateli poměru deficitu veřejných financí vůči HDP pod požadovaná tři procenta z takzvaných Maastrichtských kritérií pro přijetí eura, a to z 5,8 procenta v roce 2021, kdy vládlo nyní opoziční ANO. „Plán byl 2,2 nebo 2,3, ale bezpečně budeme pod třemi procenty a v těch dalších letech to bude klesat,“ uvedl Stanjura. Podle něj to je dobrá zpráva pro budoucí státní rozpočty, které svědčí o ozdravování veřejných financí.
Kritiku koaličních partnerů si nedávno vysloužil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) za jmenování Petra Zahradníka svým zmocněncem pro euro, ač na znovuobsazení funkce národního koordinátora pro přijetí eura nebyla ve vládě shoda. Záležitost vyústila v první koaliční dohodovací řízení, po němž Dvořák místo zmocněnce zrušil.
Představitelé pětikoalice se následně shodli, že si kabinet vyžádá stanovisko Národní ekonomické rady vlády (NERV) k vyhodnocení výhodnosti vstupu ČR do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II. Legislativní otázky související s případným vstupem ČR do mechanismu nebo eurozóny vyhodnotí také Legislativní rada vlády, stejně jako NERV na to bude mít čas do října. O dalším postupu pak kabinet rozhodne na základě obou analýz a ekonomických výsledků letošního roku, uvedl na začátku února premiér Petr Fiala (ODS).
Pro letošní rok počítá státní rozpočet se schodkem 252 miliard korun, pro příští rok má vláda v rozpočtovém výhledu 235 miliard korun. Stanjura dnes řekl, že je jeho ambicí, aby to číslo bylo nižší. „Já doufám, že to číslo nebude vyšší, to bych považoval za špatný výsledek,“ dodal.
Koruna vůči euru za covidu a války reálně posílila o 20 procent, podle stoupenců přijetí eura je však prý slabá. Všechny země, které platí eurem, mají trvale vyšší nezaměstnanost než Česko i proto, že společná měna znemožňuje kurzové přizpůsobení ekonomiky, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. 
Proč je chyba hnát se za eurem, vysvětluje ekonom Kovanda
Názory
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
