Obrana dostane rekordních 191 miliard. Splní dvouprocentní závazek NATO
České výdaje na obranu příští rok výrazně vzrostou. Ministerstvo obrany má podle ministra Jaromíra Zůny hospodařit se 191 miliardami korun, tedy zhruba o 36 miliardami více než letos. Česko tím má splnit závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Peníze mají mířit hlavně do modernizace armády, náboru vojáků a splátek už rozběhnutých projektů.
Ministerstvo obrany má v příštím roce hospodařit s výdaji 191 miliard korun. Proti letošnímu schválenému rozpočtu by tak dostalo zhruba o 36,2 miliardy korun více. Po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou to oznámil ministr obrany Jaromír Zůna. Navýšení má Česku umožnit splnit závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.
„Splníme naši zákonnou povinnost, to znamená vydávat dvě procenta HDP na obranu,“ uvedl Zůna.
Premiér Andrej Babiš avizoval zvýšení obranného rozpočtu o zhruba 36 miliard korun už v červenci.
Andrej Babiš a Tomio Okamura prosadili pravidla, která výrazně omezí mnohahodinové sněmovní projevy. Tedy přesně ten nástroj, který jejich strany v opozici dovedly k dokonalosti. Novelu schválil také Senát a nyní čeká už jen na podpis prezidenta. Až se jednou politické role obrátí, mohou její dnešní tvůrci zjistit, že efektivní parlament vyhovuje především tomu, kdo v něm právě vládne.
Michal Nosek: Babiš a Okamura si zavřeli cestu k obstrukcím. V opozici jim může chybět
Názory
Peníze půjdou na vojáky i modernizaci
Zůna označil připravovaný rozpočet za silně investiční. Peníze mají pokrýt nábor a zajištění personálu, modernizaci armády i splátky již rozběhnutých projektů.
Letos má ministerstvo obrany schválené výdaje 154,79 miliardy korun, což odpovídá přibližně 1,8 procenta HDP. Z této částky má 117,32 miliardy směřovat na zajištění obrany armádou, 17,87 miliardy na rozvoj obrany státu a 7,93 miliardy na strategické zpravodajství. Další desítky miliard připadnou na platy.
S vyššími výdaji počítá při plánování také armáda. Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč už na konci července uvedl, že větší rozpočtový rámec je potřeba mimo jiné proto, že některé plánované nákupy nelze dokončit během jediného roku.
Americký prezident vyhlásil Íránu „ekonomickou válku“ a pohrozil tvrdými hospodářskými důsledky zemím, jejichž banky, firmy, letiště nebo úřady by Íránu poskytly jakoukoli formu podpory.
Trump mění taktiku. Írán chce zničit ekonomicky
Politika
Další peníze mají přijít z jiných resortů
Vedle dvou procent HDP přímo na obranu vláda počítá také s dalšími 1,5 procenta HDP na širší výdaje spojené s obranou a bezpečností, které budou rozděleny mezi další ministerstva.
„Bereme obě dvě tyto položky rovnice velmi vážně,“ řekl Zůna.
Novou koncepci armády chce ministr představit v říjnu. Vláda má návrh státního rozpočtu poslat do Poslanecké sněmovny do konce září.
Poslední zpráva od armády České republiky zní, že se vrtulníky H-1 Venom a Viper postupně připraví k obnovení provozu. Asi to má být dobrá zpráva. Otázkou je, k čemu nám vlastně tyto vrtulníky slouží. Česko nakoupilo od USA dvanáct vrtulníků, to není velká vojenská síla. Jeden vrtulník již spadnul. Je to obrana země, nebo byznys?
Dalibor Martínek: Armáda vrací do provozu americké vrtulníky. K čemu ten plech vlastně Česku je?
Názory
