389 miliard. Druhý nejvyšší schodek v historii. Schillerová: Nemůžeme jinak
389 miliard korun. Tak vysoký schodek chce vláda příští rok napsat do státního rozpočtu. Vyšší deficit mělo Česko pouze v covidovém roce 2021. Výdaje přitom mají růst téměř dvakrát rychleji než příjmy.
Rozpočet na příští rok by měl mít schodek 389 miliard korun. Po jednání vlády to v pondělí novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která návrh rozpočtu vládě předložila. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka po roce 2021, kdy hospodaření státu v době pandemie covidu-19 skončilo schodkem 419,7 miliardy korun. Letos by měl stát hospodařit s deficitem 310 miliard korun.
Výdaje porostou téměř dvakrát rychleji než příjmy
Návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Výdaje by měly vzrůst o 6,2 procenta na 2,578 bilionu korun, uvedlo ministerstvo financí. Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit, konečný návrh musí odeslat Sněmovně do konce září.
Na první pohled dobrá zpráva: česká ekonomika loni rostla rychleji než evropský průměr. Na druhé straně účtu ale přibývají miliardy dluhu a mizí důvod k optimismu. Podle NKÚ českému hospodářství dál chybějí reformy, vyšší produktivita i větší inovační výkon.
Dluh bobtná a reformy chybějí, varuje vládu NKÚ
Money
Schillerová řekla, že zvýšení rozpočtového schodku nemá alternativu. Podle ní by bez takového kroku hrozila Česku hospodářská stagnace a celkové náklady by v konečném důsledku byly vyšší.
Ministryně předpokládá, že rozpočtová politika pomůže k hospodářskému růstu, který by měl v dalších letech přispět ke snižování deficitu veřejných financí. To předpokládá i schválený fiskálně-strukturální plán, podle něhož by měl příští rok být celkový deficit veřejných financí 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2028 by měl klesnout na dvě procenta HDP a v dalším roce na 1,6 procenta HDP.
Podle navrženého rozpočtu by investice v příštím roce měly vzrůst o 26,4 miliardy korun na 289,6 miliardy korun. Obranné výdaje by měly činit 195 miliard korun, z toho 191 miliard korun půjde z rozpočtu ministerstva obrany. Výdaje této kapitoly by měly činit dvě procenta HDP. Nadále bude stát namísto spotřebitelů hradit poplatek za obnovitelné zdroje energií, náklady na to dosáhnou 18 miliard korun.
„Navržený rozpočet je znatelně horší, než se čekal. Fiskální politika se velmi výrazně uvolňuje nikoli v recesi, ale při pokračujícím růstu,“ komentuje oznámenou výši schodku rozpočtu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pomyslnou hranici, od níž lze považovat schodek za výrazně nepříznivý, představuje zhruba 370 miliard korun. Ještě důležitější než samotná výše schodku ale podle Kovandy je jeho struktura. Je zásadní rozdíl, zda stát vytváří vysoký deficit kvůli infrastruktuře, energetice a obraně, tedy výdajům s potenciálem přinést budoucí ekonomický užitek, nebo zda se dál rozevírá mezera mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji.
Schodek státního rozpočtu může příští rok vypadat příznivěji, než jaká bude skutečná potřeba financování státu. Budou například potřeba další desítky miliard na financování Dukovan. Investoři proto nebudou sledovat jen číslo v titulcích, ale především to, kolik nových peněz si stát skutečně bude muset půjčit skrze dluhopisový trh.
Lukáš Kovanda: Schodek bude vypadat lépe, než jaký bude skutečný účet
Názory
