Valná hromada energetického gigantu ČEZ se opět protahuje na dlouhé hodiny. Významným rozhodnutím se stala výplata dividendy ve výši 48 korun na akcii. Politické strany si pak prosadili do dozorčí rady pětici nových zůstupců, mezi nimiž nakonec chybí influencer Radovan Vávra.
Finanční skupina J&T Finance Group koupila strategický podíl v bance Moneta od rakouského fondu Petrus Advisers. Na transakci jako první upozornil server Seznam Zprávy. J&T spolu s PPF a Pavlem Tykačem podle informací týdeníku Hrot už ovládají takřka polovinu banky.
Stát již nyní inkasuje téměř 80 až 90 procent veškerých zisků společnosti ČEZ a minoritní akcionáři si přerozdělí jen drobky. Zestátnění energetického giganta tak připomíná znárodňování, které se na úspěchu firmy podepíše výrazně negativně, píše v komentáři k vládním vizím budoucnosti ČEZ Arsen Lazarevič.
Pražská energetika (PRE) vyplatí letos svým akcionářům dividendu 439,96 koruny za akcii, rozhodla valná hromada firmy. Dividenda je asi o 17,5 koruny vyšší než loni a celkem PRE akcionářům vyplatí 1,7 miliardy korun.
Levný tarif elektřiny, který vymýšlí ministr průmyslu, je jako chiméra. Nemá obrysy, nemá časové ukotvení, a vůbec se neví, zda se vůbec nějak promítne do koncových cen. Mezitím dodavatelé energií zvyšují zálohy násobně. A začínají posílat upomínky k jejich zaplacení. Platili jste dva tisíce měsíčně, teď už po vás chtějí šest. A bude hůř.
Index akcií největších na burze obchodovaných podniků v USA S&P 500 je na tom nejhůře od roku 1970. Od začátku roku dosud klesl o 21 procent, nejvíce za stejné období v předchozích 22 letech. Očekává se, že toxická kombinace vysoké inflace a tvrdého přístupu Fedu uvrhnou ekonomiku Spojených států do recese, uvedla agentura Bloomberg.
Vláda si například letos mohla vytáhnout z ČEZ větší dividendu, než jakou navrhuje. Její dnešní návrh zní na 48 korun na akcii. Podle trhu a analytiků si mohla říci o více, až takřka o 60 korun na akcii. Nižším návrhem se připravuje o třeba pět miliard korun, které mohla dát výhradně na pomoc zmíněným dvaceti procentům nejpotřebnějších domácností.
Majoritní akcionář ČEZ, ministerstvo financí, chce vyšší dividendu, než jakou navrhlo představenstvo polostátního gigantu. Rezort usiluje o dividendu ve výši 48 korun, vedení podniku přitom navrhlo 44 korun na akcii. Uvedl to šéf komunikace ministerstva Tomáš Weiss.
To byla otázka, kterou jsem si nejednou kladl při pohledu na burzovní grafy uplynulý týden, který byl doslova plný intenzivních negativních makroekonomických zpráv. Panické výprodeje tak na burzách pokračují a do indexů včele s S&P 500 se naplno zakousli medvědi (index vstoupil rázně do medvědího trhu a od svých maxim sestoupil o více než 20 procent). Kde bude tzv. „hard bottom“ se neodvažují v tuto chvíli předpovídat ani ti nejzkušenější stratégové, přesto bych řekl, že jedno je jisté. Poklesy akciových trhů by mohla zastavit až nová vlna „QE“ (kvantitativní uvolňování – nákup aktiv centrálními bankami na trzích).
Akciové trhy mají za sebou chaotický týden, který se nesl v duchu zpřísňování měnových politik jejich autoritami. Americká, britská ale překvapivě i švýcarská centrální banka sáhly ke zvýšení úrokových sazeb. To je špatná zpráva pro akcie, které zažily nejhorší týden srovnatelný s nejslabšími týdny v roce 2020, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie s obřími ztrátami na životech.
Akcie ve Spojených státech v rámci rozsáhlého výprodeje ve čtvrtek klesly a index Dow Jones se poprvé od ledna 2021 propadl pod psychologickou hranici 30 tisíc bodů. Důvodem ztrát bylo středeční rozhodnutí centrální banky USA (Fed) zvýšit v rámci boje s inflací základní úrok nejvíce od roku 1994. To podpořilo obavy z recese.
