Společnost WOOD SPAC One (WSO) ze skupiny Wood & Company získala podíl 48,5 procenta v on-line prodejci obuvi a oblečení Footshop. Po fúzi obou společností, která by se měla uskutečnit k 1. srpnu 2023, budou obchodovány veškeré akcie Footshopu na trhu Standard Start pražské burzy. Výše transakce byla 445 milionů korun.
Cena akcií ČEZ na pražské burze v pondělí posílily o 2,5 procenta na 1068 korun. Stojí za tím páteční večerní tisková konference, na níž hlavní akcionář, tedy stát, zveřejnil návrh dividendy. Ta má být 145 korun, díky čemuž by ČEZ vyplatil většinu loňského rekordního zisku přesahujícího 80 miliard. Krátce před tiskovkou však došlo k mimořádně vysokému nákupu akcií za 250 milionů korun. Došlo k insider tradingu?
Akcie ČEZ letí vzhůru, obchodování s nimi je pětinásobně nad běžným průměrem. Ministerstvo financí pátečním překvapivým návrhem vyšší dividendy zaskočilo i vedení ČEZ, chce si z jeho zisku vzít o 11 miliard více.
Itálie zablokovala možnost, aby kontrolu nad společností Pirelli převzala čínská státní firma. Rozhodnutí je součástí opatření italské vlády na ochranu nezávislosti tohoto výrobce pneumatik. Největším akcionářem Pirelli je čínská chemická společnost Sinochem, která v milánské firmě drží 37 procent akcií.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou navrhuje ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun žádat nebude. A včerejší raně odpolední firemní komunikace ČEZ hovoří stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ dorazila informace o protinávrhu vlády.
Ministerstvo financí přišlo po zavření burzy s překvapením. Bude žádat od ČEZ dividendu 145 korun na akcii. Přitom ještě minulý měsíc tvrdilo, že nebude žádat více, než navrhne sama firma. Vedení ČEZ přitom navrhuje 117 korun na akcii. Vláda si tak může z ČEZ vytáhnout o bezmála devět miliard korun více, než ještě minulý měsíc v maximalistickém scénáři zamýšlela.
Ministerstvo financí s ohledem na loňský rekordní zisk energetické společnosti ČEZ a pozitivní výhled jejího dalšího hospodaření navrhuje výplatu dividendy 145 korun na akcii. Vedení ČEZ navrhlo vyplacení 80 procent z loňského čistého zisku, což je 117 korun na akcii.
Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek zpevnily, indexy S&P 500 a Nasdaq uzavřely poblíž 14měsíčních maxim. Investoři se na základě hospodářských statistik přiklání k tomu, že americká centrální banka (Fed) se blíží ke konci svého agresivního zvyšování úrokových sazeb.
Valná hromada energetické skupiny ČEZ, která se uskuteční 26. června v Praze, nebude mít na programu otázku možné transformace ČEZ. Žádný z akcionářů o to nepožádal, uvedl mluvčí energetické skupiny Ladislav Kříž.
Britská ropná a plynárenská společnost Shell navýší dividendu i odkup svých akcií. Zároveň uvedla, že produkci chce držet na stabilní úrovni do roku 2030. Generální ředitel Wael Sawan se tak podle agentury Reuters snaží znovuzískat důvěru investorů, kterou nalomil jeho plán energetické transformace.
Míra inflace v eurozóně v říjnu zpomalila 📉 na 2,1 procenta ze zářijových 2,2 procenta. Míra inflace se tak přiblížila dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB). Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat.
Brusel chce zapojit on-line platformy do boje proti hybridním hrozbám. Google či Meta Platforms by do budoucna mohly mít povinnost odhalovat a řešit hybridní hrozby v Evropě. Vyplývá to z návrhu Evropské komise (EK), do kterého nahlédla agentura Reuters. Podrobnosti iniciativy nazvané Evropský demokratický štít by měla unijní exekutiva zveřejnit v polovině listopadu.
