ČEZ těžce krvácí i dnes, za týden přišel o 130 miliard své hodnoty. Důvodem je zjevná snaha vlády de facto vytěsnit menšinové akcionáře za pro ně na až tak výhodných podmínek, někteří z nich proto hovoří o „zločinecké akci“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie energetické společnosti ČEZ klesly o osm procent na 1041 korun. Výrazným poklesem reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. K zestátnění podniku či jeho části je potřeba souhlas 90 procent akcionářů, nově by ale stačilo 75 procent. Stát přitom vlastní zhruba 70 procent ČEZ.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Dnešní propad akcií ČEZ je reakcí na návrh vlády schválit „lex ČEZ“, zákon, který by usnadnil zestátnění podniku či jeho části. Titulu nepomáhají ani predikce Raiffeisenbanky, která předvídá prudký pád akcií z nynějších 1050 na 600 korun za kus, vysvětluje dnešní energetický výprodej na burze ekonom Lukáš Kovanda.
Číňané milují luxus, kterého si po vynucené covidové pauze zase začínají dopřávat. S návratem čínské poptávky rostou také akcie západních prodejců luxusních značek. Zato akcie čínských společností u investorů zrovna nebodují, drží se stranou jejich zájmu. Bezpečněji je mimo dosah Pekingu.
Investory zatřásla krize důvěry. Loni krvácely zejména akcie Big Techů. Tržní hodnota stovky nejcennějších světových firem podle žebříčku sestavovaného poradenskou společností PwC propadla za poslední rok o 11 procent, což je nejvíce od finanční krize v roce 2009. Nejhodnotnější firmou je i nadále Apple, propadlíkem je Tesla.
Hlavní ukazatel tureckých akcií se dnes po otevření tamní burzy hluboce propadá o sedm procent. Obchodování s nimi muselo být ráno na určitý čas kvůli značnému propadu pozastaveno. Už se s nimi nicméně opět obchoduje. Slábne ovšem také turecká měna, lira, a to navzdory tomu, že státní banky země intervenují ve jménu její podpory; tak, aby se kurs udržel na úrovni zhruba 19,65 liry za dolar, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Tyto dny patří na burzách třpytu okázalosti. Ikony luxusu jako švýcarská společnost Richemont, pod jejíž křídla patří třeba značka Cartier, rostou málem do nebes. Akcie Richemontu v pátek pokořily svůj historický cenový rekord poté, co firma zveřejnila lepší než předpokládané výsledky. Nečekaně výrazně jí svědčí ukončení covidových restrikcí v Číně, k němuž došlo loni koncem roku. Silnější než předpokládaná čínská poptávka zapříčila již dříve pozitivní překvapení při ohlášení výsledků za první letošní čtvrtletí jak v případě společnosti Louis Vuitton Hennessy Moet (LVHM), tak třeba i Prady, říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Marek Vašíček a Otakar Šuffner začínali podnikat při vysoké škole, dnes má jejich firma FTMO miliardové zisky. Dle žebříčku Deloitte Technology Fast 50 jde o jednu z nejrychleji rostoucích firem v regionu. Mezi roky 2021 a 2022 zvýšila tržby o 30 procent, tedy na 3,9 miliard korun. Poslední dostupný zisk je z roku 2021, a to 1,7 miliardy korun. Je tu další díl seriálu Young Money Patrika Borýska.
Akcie energetické firmy ČEZ se dostaly na nejvyšší cenu téměř za 15 let. Zdražily o 1,83 procenta na 1222 korun za akcii. Vyšší byla jejich cena naposledy v září 2008. Index PX pražské burzy právě hlavně díky růstu emise ČEZ stoupl o 0,42 procenta na 1389,99 bodu.
Pády regionálních bank v USA znejistily trh. Nad bankovní sektor se stáhla mračna. Existují však i světlé výjimky. Třeba brazilská digitální banka Nubank, která úspěšně expanduje do dalších zemí Latinské Ameriky. Do jejích akcií investoval i Warren Buffett. Od března jejich hodnota raketově roste.
Finanční skupina PPF zvýšila podíl v německé mediální společnosti ProSiebenSat.1 Media ze 12 procent na 13,1 procenta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dnešní podání regulátorovi.
