Když k bohatství stačí jméno. Trump si díky licencím přišel na 60 milionů dolarů
Donald Trump dál vydělává na svém jméně. Ze zahraničních licencí v realitním byznysu loni získal 59,5 milionu dolarů, meziročně o 71 procent více. Podle televize CNBC většina těchto příjmů pocházela z projektů v Perském zálivu, což znovu otevírá otázky kolem propojení prezidentova byznysu, zahraničních developerů a státních zájmů.
Americký prezident Donald Trump loni získal ze zahraničního licencování svého jména v realitním byznysu 59,5 milionu dolarů, tedy zhruba 1,25 miliardy korun. Bylo to o 71 procent více než v roce předchozím a téměř desetkrát více než v roce 2023. Na základě Trumpova každoročního majetkového přiznání to uvedla americká televize CNBC.
Více než 60 procent těchto příjmů pocházelo z projektů v zemích Perského zálivu. Přibližně 22 milionů dolarů připadalo na projekty ve Spojených arabských emirátech, devět milionů dolarů na Saúdskou Arábii a pět milionů dolarů na Katar.
Významná část příjmů souvisela se dvěma developery z oblasti Perského zálivu – saúdskoarabskou společností Dar Al Arkan a dubajskou společností Damac. Trump uvedl příjmy 25,8 milionu dolarů související s projekty Dar Al Arkan a její mezinárodní pobočky Dar Global. Projekty spojené s firmou Damac přinesly dalších 11,3 milionu dolarů.
Hodinky s logem Swiss Made se pořád prodávají dobře, ukázaly statistiky Federace švýcarského hodinářského průmyslu za první pololetí. Jenomže ačkoli se jich prodalo více než vloni, celková hodnota mírně klesla. Důvod? K přetrvávajícím problémům v Asii se přidávají dopady politiky americké vlády i silný frank. Kde jsou největší problémy?
Švýcarským hodinářům přibývají starosti. Vedle Číny je trápí Trump i silný frank
Zprávy z firem
Státní pozemky
Část developerů, kteří si Trumpovo jméno licencovali, zároveň usilovala o investice ve Spojených státech, vládní povolení nebo příznivé ekonomické a diplomatické vztahy. Některé projekty s Trumpovým jménem také využívají státní pozemky, státní investice nebo spolupráci se společnostmi pod kontrolou vlád.
Prezidentova společnost The Trump Organization v rámci své etické politiky pro Trumpovo druhé funkční období zakázala nové významné transakce se zahraničními vládami, povolila však obchody se soukromými zahraničními společnostmi.
Organizace uvedla, že funguje zcela odděleně od prezidentského úřadu, dodržuje etické zákony i zákony upravující střet zájmů a využívá externího etického poradce. CNBC nenašla důkazy, že by některá z licenčních plateb ovlivnila rozhodnutí Trumpovy administrativy, že by některý developer získal zvláštní zacházení ani že by Trump ve prospěch některé společnosti zasahoval.
Bílý dům uvedl, že jediným zvláštním zájmem, který řídí prezidentova rozhodnutí, je nejlepší zájem amerického lidu.
Projekty v Kataru i Ománu
Trump uvedl příjem 5,25 milionu dolarů z licencí souvisejících s plány společnosti Dar Global na golfový klub s Trumpovým jménem a luxusní vily v Kataru. Projekt je součástí pobřežní zástavby Simaisma vedené společností Qatari Diar, realitní investiční společností založenou katarským státním investičním fondem. V jejím čele stojí katarský ministr.
Zveřejněné platby časově souvisely s výrazným rozšířením vztahů mezi Spojenými státy a Katarem. Společnosti Dar Global a Qatari Diar projekt oznámily 30. dubna 2025, dva týdny před Trumpovou návštěvou Dauhá. Při ní byly oznámeny významné dohody v oblasti letectví, obrany a ekonomiky. CNBC nenašla důkazy, že by projekt s Trumpovým jménem ovlivnil některou z těchto dohod.
Podobnou strukturu má projekt v Ománu, na kterém spolupracuje soukromý developer se státním partnerem. Trump uvedl příjem téměř jednoho milionu dolarů z licencování souvisejícího s projektem Aida, který vzniká prostřednictvím společného podniku firem Dar Global a Omran Group, tedy ománské státní společnosti zaměřené na rozvoj cestovního ruchu.
Trumpovy licenční příjmy ze zahraničí se týkaly i projektů mimo Perský záliv. Z Vietnamu Trump uvedl příjem pět milionů dolarů spojený s plánovaným golfovým projektem poblíž Hanoje v hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Projekt se dál rozvíjel v době, kdy vietnamští představitelé vyjednávali s Trumpovou administrativou o odvrácení hrozby 46procentního cla.
Trumpova administrativa přitvrzuje vůči vlivnému floridskému ropnému byznysmenovi Harrymu Sargeantovi III. Podle agentury Bloomberg mu americké ministerstvo financí zmrazilo aktiva offshoreové firmy zapojené do venezuelských ropných projektů a zároveň mu otevřelo cestu, jak se z nich stáhnout. Muž, který roky fungoval jako zákulisní prostředník mezi Washingtonem a Caracasem, se tak dostal pod tlak Bílého domu.
Trump jde po vlastním člověku. Ropný magnát má skončit ve Venezuele
Politika
Tehdejší vietnamský premiér Pham Minh Chinh se v květnu 2025 zúčastnil slavnostního zahájení projektu společně s Trumpovým synem Erikem a uvedl, že návštěva Erika Trumpa pomohla projekt urychlit. Ani v tomto případě CNBC nenašla důkazy, že by projekt s Trumpovým jménem ovlivnil jednání o clech nebo sazbu uvalenou na vietnamské zboží.
Projekty v Kataru a Ománu podle právních expertů vyvolávají dosud nevyřešené otázky související s takzvanou klauzulí o zahraničních požitcích v americké ústavě. Ta federálním činitelům zakazuje bez souhlasu Kongresu přijímat určité výhody od zahraničních států.
„Hlavní otázkou je, zda lze platby vedené přes soukromého developera stále přičítat zahraničnímu státu v případě, že společnost kontrolovaná vládou vlastní pozemek, financuje projekt nebo se podílí na jeho rozvoji,“ uvedl vedoucí pracovník institutu Brookings Scott Anderson, který je zároveň právníkem a vedoucím redaktorem blogu Lawfare.
Soudy tuto otázku ještě definitivně nevyřešily. Nejvyšší soud několik žalob z prvního Trumpova období, které prezidenta obviňovaly z porušení této klauzule, v roce 2021 po jeho odchodu z úřadu zamítl jako bezpředmětné. O meritu věci nerozhodl.
„Je zřejmé, že tvůrci ústavy s licenčními poplatky nepočítali,“ uvedl Anderson. Podle něj ale široký rozsah této klauzule naznačuje, že představitelé veřejné moci by bez souhlasu Kongresu neměli mít prospěch od zahraničních vlád.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
