Když k bohatství stačí jméno. Trump si díky licencím přišel na 60 milionů dolarů
Donald Trump dál vydělává na svém jméně. Ze zahraničních licencí v realitním byznysu loni získal 59,5 milionu dolarů, meziročně o 71 procent více. Podle televize CNBC většina těchto příjmů pocházela z projektů v Perském zálivu, což znovu otevírá otázky kolem propojení prezidentova byznysu, zahraničních developerů a státních zájmů.
Americký prezident Donald Trump loni získal ze zahraničního licencování svého jména v realitním byznysu 59,5 milionu dolarů, tedy zhruba 1,25 miliardy korun. Bylo to o 71 procent více než v roce předchozím a téměř desetkrát více než v roce 2023. Na základě Trumpova každoročního majetkového přiznání to uvedla americká televize CNBC.
Více než 60 procent těchto příjmů pocházelo z projektů v zemích Perského zálivu. Přibližně 22 milionů dolarů připadalo na projekty ve Spojených arabských emirátech, devět milionů dolarů na Saúdskou Arábii a pět milionů dolarů na Katar.
Významná část příjmů souvisela se dvěma developery z oblasti Perského zálivu – saúdskoarabskou společností Dar Al Arkan a dubajskou společností Damac. Trump uvedl příjmy 25,8 milionu dolarů související s projekty Dar Al Arkan a její mezinárodní pobočky Dar Global. Projekty spojené s firmou Damac přinesly dalších 11,3 milionu dolarů.
Hodinky s logem Swiss Made se pořád prodávají dobře, ukázaly statistiky Federace švýcarského hodinářského průmyslu za první pololetí. Jenomže ačkoli se jich prodalo více než vloni, celková hodnota mírně klesla. Důvod? K přetrvávajícím problémům v Asii se přidávají dopady politiky americké vlády i silný frank. Kde jsou největší problémy?
Švýcarským hodinářům přibývají starosti. Vedle Číny je trápí Trump i silný frank
Zprávy z firem
Státní pozemky
Část developerů, kteří si Trumpovo jméno licencovali, zároveň usilovala o investice ve Spojených státech, vládní povolení nebo příznivé ekonomické a diplomatické vztahy. Některé projekty s Trumpovým jménem také využívají státní pozemky, státní investice nebo spolupráci se společnostmi pod kontrolou vlád.
Prezidentova společnost The Trump Organization v rámci své etické politiky pro Trumpovo druhé funkční období zakázala nové významné transakce se zahraničními vládami, povolila však obchody se soukromými zahraničními společnostmi.
Organizace uvedla, že funguje zcela odděleně od prezidentského úřadu, dodržuje etické zákony i zákony upravující střet zájmů a využívá externího etického poradce. CNBC nenašla důkazy, že by některá z licenčních plateb ovlivnila rozhodnutí Trumpovy administrativy, že by některý developer získal zvláštní zacházení ani že by Trump ve prospěch některé společnosti zasahoval.
Bílý dům uvedl, že jediným zvláštním zájmem, který řídí prezidentova rozhodnutí, je nejlepší zájem amerického lidu.
Projekty v Kataru i Ománu
Trump uvedl příjem 5,25 milionu dolarů z licencí souvisejících s plány společnosti Dar Global na golfový klub s Trumpovým jménem a luxusní vily v Kataru. Projekt je součástí pobřežní zástavby Simaisma vedené společností Qatari Diar, realitní investiční společností založenou katarským státním investičním fondem. V jejím čele stojí katarský ministr.
Zveřejněné platby časově souvisely s výrazným rozšířením vztahů mezi Spojenými státy a Katarem. Společnosti Dar Global a Qatari Diar projekt oznámily 30. dubna 2025, dva týdny před Trumpovou návštěvou Dauhá. Při ní byly oznámeny významné dohody v oblasti letectví, obrany a ekonomiky. CNBC nenašla důkazy, že by projekt s Trumpovým jménem ovlivnil některou z těchto dohod.
Podobnou strukturu má projekt v Ománu, na kterém spolupracuje soukromý developer se státním partnerem. Trump uvedl příjem téměř jednoho milionu dolarů z licencování souvisejícího s projektem Aida, který vzniká prostřednictvím společného podniku firem Dar Global a Omran Group, tedy ománské státní společnosti zaměřené na rozvoj cestovního ruchu.
Trumpovy licenční příjmy ze zahraničí se týkaly i projektů mimo Perský záliv. Z Vietnamu Trump uvedl příjem pět milionů dolarů spojený s plánovaným golfovým projektem poblíž Hanoje v hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Projekt se dál rozvíjel v době, kdy vietnamští představitelé vyjednávali s Trumpovou administrativou o odvrácení hrozby 46procentního cla.
Trumpova administrativa přitvrzuje vůči vlivnému floridskému ropnému byznysmenovi Harrymu Sargeantovi III. Podle agentury Bloomberg mu americké ministerstvo financí zmrazilo aktiva offshoreové firmy zapojené do venezuelských ropných projektů a zároveň mu otevřelo cestu, jak se z nich stáhnout. Muž, který roky fungoval jako zákulisní prostředník mezi Washingtonem a Caracasem, se tak dostal pod tlak Bílého domu.
Trump jde po vlastním člověku. Ropný magnát má skončit ve Venezuele
Politika
Tehdejší vietnamský premiér Pham Minh Chinh se v květnu 2025 zúčastnil slavnostního zahájení projektu společně s Trumpovým synem Erikem a uvedl, že návštěva Erika Trumpa pomohla projekt urychlit. Ani v tomto případě CNBC nenašla důkazy, že by projekt s Trumpovým jménem ovlivnil jednání o clech nebo sazbu uvalenou na vietnamské zboží.
Projekty v Kataru a Ománu podle právních expertů vyvolávají dosud nevyřešené otázky související s takzvanou klauzulí o zahraničních požitcích v americké ústavě. Ta federálním činitelům zakazuje bez souhlasu Kongresu přijímat určité výhody od zahraničních států.
„Hlavní otázkou je, zda lze platby vedené přes soukromého developera stále přičítat zahraničnímu státu v případě, že společnost kontrolovaná vládou vlastní pozemek, financuje projekt nebo se podílí na jeho rozvoji,“ uvedl vedoucí pracovník institutu Brookings Scott Anderson, který je zároveň právníkem a vedoucím redaktorem blogu Lawfare.
Soudy tuto otázku ještě definitivně nevyřešily. Nejvyšší soud několik žalob z prvního Trumpova období, které prezidenta obviňovaly z porušení této klauzule, v roce 2021 po jeho odchodu z úřadu zamítl jako bezpředmětné. O meritu věci nerozhodl.
„Je zřejmé, že tvůrci ústavy s licenčními poplatky nepočítali,“ uvedl Anderson. Podle něj ale široký rozsah této klauzule naznačuje, že představitelé veřejné moci by bez souhlasu Kongresu neměli mít prospěch od zahraničních vlád.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
