Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, respektive o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.
Děti míří zpátky do škol a je to právě školství, co hraje prim v politických vyjednáváních o státním rozpočtu na příští rok. Je to podobné jako loni, kdy se také ve školství hledaly úspory, byť v mnoha oblastech je ve školství peněz málo. Nedá se nesouhlasit s názorem, že do kvalitního vzdělání se vyplatí investovat, jenže nehledě na to, kolik školství ze státní kasy dostane, kvalitní vzdělání je v nedohlednu a rodiče za něj stejně musejí platit po vlastní ose.
Německá automobilka Volkswagen zvažuje zavírání svých fabrik v Německu. Je to zlom. K něčemu takovému ve své takřka devadesátileté historii totiž nikdy nepřistoupila. Drtí ji vysoké ceny energií, těžké bruselské regulace, zelená agenda i nezachycený nástup elektromobility. Když Volkswagen byť jen zvažuje uzavření některé ze svých evropských fabrik, což nikdy neučinil, je to vysoce alarmující, soudí analytici autobranže.
Asi 33 procent České republiky pokrývají lesy. Co by za takovou hojnost lesních porostů daly jiné země. Třeba Malta. Nebo Čad. Ale ne, Češi pořád nejsou spokojení. Nejdřív jim smrky žere kůrovec, protože smrků jejich předci v naději na víc dřeva vysadili příliš. Až nakonec musí ministr zemědělství vyhlásit kůrovcovou kalamitu a posypat české lesní hospodáře dotacemi „z peněz Pražáků“.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček.
Ministerstvo financí zveřejnilo návrh rozpočtu na příští rok. Šéf rezortu Stanjura počítá s deficitem 230 miliard korun, podle rozpočtových pravidel smí schodek dosáhnout 231 miliardy. Vláda může koncept státních financí ještě upravit, teoreticky je k mání jedna miliarda korun. O další peníze už se hlásí Práti, jistě nebudou jediní. Smlsne si samozřejmě opozice, v klidu může oficiálně zahájit ostrou fázi volební kampaně. Vládní strany už s ní začaly.
Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova. I proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců. Rozpočet na příští rok se ale pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu.
Učitele stále víc vyčerpává komunikace s rodiči dětí. Pro většinu z nich je to dokonce náročnější než komunikace se studenty. To je sdělení výzkumu vědců Národního institutu Syri. No, to bude zase pěkný školní rok.
Akcie maďarského petrochemického podniku MOL nyní mažou část svých ztrát poté, co ukrajinský Naftogaz uvedl, že své smluvní závazky bude plnit dále. Naftogaz se tím staví proti dnešnímu výroku poradce ukrajinského prezidenta Podoljaka, jenž se nechal slyšet, že Kyjev od ledna 2025 zapoví přepravu veškeré ruské ropy ropovodem Družba.
Český statistický úřad v pátek zpřesnil svůj předběžný odhad meziročního růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Přidala podle něj reálně 0,6 procenta, zatímco podle předběžného červencového údaje to mělo být jen o 0,4 procenta. Mezikvartální statistika se nemění. ČSÚ potvrzuje vzestup ekonomiky mezi prvním a druhým letošním čtvrtletím o 0,3 procenta.
Již zítra se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
