Neomezeně si pochutnávat na sladkém a neohrožovat tím své zdraví ani linii – to je sen mnoha lidí. Podobně jako cpát se tučnými jídly a netloustnout. Věda a průmysl nabízejí řešení. Jenomže ne vždy se ukážou jako funkční.
Jak zvládnou úředníci vládu s Babišem, Okamurou a Motoristy? Jak se s ní popasují ti, na nichž stojí výkon státní správy a hospodaření s rozpočtem (a těch klíčových je ve skutečnosti několik set)? Loajalita ke státu, nebo kariéra a přizpůsobení se současným ministrům? To jsou složitá a nejednoznačná dilemata. Na ministerstvech dnes panuje zvláštní druh ticha — ne klid, ale čekání. Někteří to vydrží, jiní odejdou. Rozumné změny jsou v pořádku, rozbourání všeho by byla jen hloupá destrukce.
Umělá inteligence je příjemný společník. Škoda, že nám již zanedlouho sebere většinu práce. A spása v podobě nových povolání rozhodně nepřijde tak brzy, jak všichni doufají. Svět čekají pohyby, proti kterým jsou půtky o Grónsko nebo takzvaná migrační krize v podstatě banální.
Japonsko, USA, Evropa. Dluhy rostou všude. Trhy hledají pojistku. A zlato ji nabízí. Cena zlata přepisuje historické rekordy. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Světové ekonomické fórum v Davosu je podivnou sešlostí. Sice se tu koncentruje velká část světové politické a ekonomické moci, ale tato smetánka se povětšinou nejdůležitějším tématům vyhýbá. Ani letos to nebude jiné, všechnu pozornost totiž vysává Donald Trump. Přitom by se mělo mluvit o nerovnostech, daňových únicích a spravedlivějším rozdělení bohatství. I zámožní by si měli uvědomit, že je to i v jejich zájmu.
Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a následné propuštění části politických vězňů podle expertů neznamenají návrat demokracie. Moc v zemi zůstává v rukou autoritářského režimu, zatímco Spojené státy prosazují spíše ekonomické než politické změny.
Tři tisíce kubíků kejdy v řece Dyji. Čtyřnásobně překročené limity amoniaku. Národní park Podyjí v ohrožení a havárie se přelévá do Rakouska. A co slyšíme od samozvaných ochránců „zdravého rozumu“, kteří by nejraději řídili stát? Nic. Ticho. Ani kapka rozhořčení. Na rozdíl od kejdy, která teče krajinou.
Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.
Češi jsou svým způsobem hrdí na pověst trávy ve větru se klátící. Švejkování, oportunismus. To je česká mentalita, kterou má v krvi i Andrej Babiš. Patrně právě pro své nepevné názory, jak by řekl Václav Klaus, nenázory, je v Česku tolik populární.
Vládní koalice rozhodla, že Česko Ukrajině nedodá letouny L-159, o jejichž možném prodeji mluvil při své návštěvě Ukrajiny prezident Petr Pavel. Macinka s Okamurou tak nasadili prezidentovi dlouhý nos. Žádný Turek? Tak tedy žádné stíhačky.
Vyčkat a vydělat. Strategie, která Evropě funguje proti Trumpovi. Chladná hlava se znovu ukazuje jako nejlepší strategie.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
