Nejde jen o mimořádný úspěch Filipa Turka, hvězdy sociálních sítí podpořené miliardářem Richardem Chladem a exprezidentem Václavem Klausem. Finální výsledky voleb do Evropského parlamentu ukazují, jak sociální sítě nově formují společenská hnízda, která se uvnitř utvrzují o svých světonázorech a snaží se je vnutit celku. Ať to stojí co to stojí.
V půli letošního května hlavní ukazatel německých akcií, index DAX, vystoupal na svůj historický rekord. Přitom německá ekonomika prochází náročným obdobím a je dokonce označována za „nemocného muže Evropy“. Jak to jde dohromady?
Agenda Evropské unie se někdy může zdát běžnému člověku vzdálená. I když si to třeba neuvědomujeme, Evropský parlament a instituce EU však ovlivňují náš každodenní život. Přesvědčit se můžeme i jen letmým pohledem do našich šuplíků, odpadkových košů či účtů od mobilních operátorů.
Volby do Evropského parlamentu jsou za dveřmi. A nabízejí celou plejádu možností, jak zavzpomínat na dávné doby. Unikátní šance je připomenout legendární výrok Jiřího Paroubka, že některé zákony klidně prohlasuje třeba s Marťany. Nyní do Evropy chce jak Paroubek, tak Marťani, tedy přesněji mimozemšťani.
Nigel Farage vyrazil na pivo, popřemýšlel, a následně spustil kandidaturu do britského parlamentu. Přidělal tím vrásky už tak ustaraným konzervativcům. Všichni ostatní zase můžou očekávat, že s jeho vstupem bude kampaň drsnější a ošklivější.
Ministerstvo spravedlnosti představilo návrh novely trestního zákoníku, který má koncepčně modernizovat trestní politiku státu. Hlavní část je nezavírat dál lidi za bagatelní činy, protože to nedává smysl a je to pro stát drahé. Pro představu, ve vězení dnes sedí zhruba 20 tisíc lidí a stojí nás to 35 milionů korun DENNĚ! Méně vězňů tak znamená menší náklady státu, které se navíc dají použít do sociální práce s lidmi odcházejícími z vězení, aby se z nich nestávali recidivisté.
Růst mezd v Česku v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Reálný meziroční vzestup průměrné měsíční mzdy, činící 4,8 procenta, je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019.
Nově vytvořený dluh vlády letos už překročil 200 miliard korun, ukazují to čerstvá data z ministerstva financí. „To je pro tuto část roku nebývalé, jde o třetí nejhorší hospodaření v historii – vláda může mít problém dodržet schválený schodek,“ komentuje statistiku ekonom Lukáš Kovanda.
Do voleb do Evropského parlamentu zbývá jen týden, a politici se obuli do vrcholné fáze kampaně. Andrej Babiš si užíval s dinosaury, mamutem, medvědem a dětmi na skákacím hradu, a v neděli dal čerstvý sestřih. Petr Fiala dostál své důstojnosti a pouze natočil video, ve kterém vyzval voliče, aby dali hlas občanskému demokratovi Filipu Bendovi. Bratr poslance Bendy je kandidátce Spolu do EP až na osmém místě. No a v dolní komoře parlamentu se poslanci koulují. Boj vypuknul poté, co se zjistilo, že ve sněmovně sněží.
Světově významná ratingová agentura Standard & Poor’s zlomově zhoršuje rating Francii, z hodnocení AA na AA-. Tak špatné hodnocení splácet svůj dluh země v jejích očích dosud nikdy v historii neměla. Z hlediska francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jde o předvolební fiasko, neboť jeho klíčovým slibem bylo zkrocení veřejných výdajů Francie. Jenže podle agentury Standard & Poor’s má veřejný dluh země vzrůst do roku 2027 na 112 procent HDP.
Verdikt poroty ukázal, že ani političtí lídři nejsou nedotknutelní. Donald Trump je prvním odsouzeným prezidentem ze spáchání trestného činu, což je obrovská kaňka v životopisu. Dřív by to třeba něco znamenalo, ale v dnešní vypjaté Americe nemusí. Ani vězení Trumpa od podzimní kandidatury odstavit nemůže. Jednoduše řečeno, pokud Američané Trumpa v Bílém domě nechtějí, musí se tak vyslovit u voleb.
Američtí a ruští představitelé 🤝 jednají o tom, jak by mohly Spojené státy pomoci k obnovování dodávek ruského plynu do Evropy. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené s rozhovory. Evropa výrazně snížila odběr ruského plynu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
V Pásmu Gazy za posledních 24 hodin zahynulo při izraelských úderech nejméně 1️⃣0️⃣5️⃣ Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na místní zdravotníky. Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu Gazy, zahynulo 2651 Palestinců a dalších 7223 jich bylo zraněno.
