Nová vláda chystá úlevy pro gastronomii i zásahy do obchodních řetězců. Snížení DPH na nealko a osvobození spropitného připraví státní rozpočet o dvě až tři miliardy ročně. Kontrola marží řetězců následuje kroky Maďarska či Rumunska.
Vídeň je město přívětivé ke svým obyvatelům, za což může i rozsáhlé a dostupné sociální bydlení. Trh s byty kvůli němu není utržený z řetězů, jako je tomu jinde po Evropě. I když systém není bez problémů, stojí za to se jím inspirovat. Pokud ale příkladu ze zadluženého Rakouska nedůvěřujete, koukněte se do Dánska. Tam zvládnou udržovat obojí, velký neziskový bytový fond i fiskální disciplínu.
Andrej Babiš se opět setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Tématem měl být jeho střet zájmů a také programové prohlášení. S tím to začalo tak, že ho Babiš poslal prezidentovi přes datovou schránku. Už to byl takový první pokus hrát přesilovku. Vykolíkovat si území, otestovat soupeře.
Z Německa přichází nový impuls pro průmysl. Myšlenka dual use. Dvojí využití. Což znamená, že komerční a obranný sektor by měly víc sdílet své schopnosti. Firmy zaměřené na výrobu zbrojní techniky totiž nestíhají dobu.
Rakousko se topí v dluzích, hrozí mu pětiprocentní deficit. I kvůli nákladnému sociálnímu bydlení ve Vídni, které je v Česku zhusta skloňováno jako vzor.
Ani pět týdnů po volbách prezident Petr Pavel nejmenoval nikoho premiérem, což je jediný akt, který Ústava České republiky zná. Sice pověřil Andreje Babiše vyjednáváním, to ale není nijak formální věc. Babišovi přitom doutná střet zájmů kvůli vlastnictví Agrofertu, což mu podle zákona brání ve výkonu premiérského postu. Kdo uhne první? Prezident, nebo šéf hnutí ANO? A co by jedno či druhé vlastně znamenalo?
Listopad v Česku voní pečenou husou a mladým vínem. Tradiční svatomartinské menu už dávno není jen připomínkou biskupa Martina z Tours, ale také malým gastronomickým jevem. Restauracím přináší období, kdy se po pomalejším podzimu znovu zaplní stoly a tržby znatelně rostou.
Zaměstnavatelé v průmyslu i službách brzdí nábory. Automatizace a slabý výkon průmyslu ženou nezaměstnanost nejvýš za devět let. Míra nezaměstnanosti překonává očekávání, po asi devíti letech se nejpozději v lednu vrátí na pětiprocentní úroveň.
Reálně lidi rozpočet státu vlastně nezajímá. Jestli bude jeho schodek 286 miliard nebo 360 miliard? Nikdo kromě Mojmíra Hampla si kvůli tomu vlasy na hlavě rvát nebude. Každého zajímá jen to, kolik peněz mu měsíčně přistává na účtu. A všichni chtějí víc. Soudci jsou dokonce schopni se za zvýšení svých vysokých platů soudit.
Akcionáři Tesly schválili bezprecedentní odměnu až za 1 bilion dolarů pro Elona Muska, ale její vyplacení je podmíněno extrémně náročnými cíli – a hlavním motivem je posílení Muskova vlivu v Tesle, aby nemohl být snadno odstaven v kritických momentech, říká v komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Maďarský premiér Viktor dosáhl zásadního politického úspěchu. U amerického prezidenta Donalda Trumpa si v sobotu zajistil podle svých slov „časově neomezenou“ výjimku na nákup ruské ropy i zemního plynu. Z výjimky nejen z Trumpových říjnových sankcí na ruské energetické kolosy Rosněfť a Lukoil bude těžit také Slovensko. Už jen proto, že většinu ropy, kterou dováží, zajišťuje importem z Ruska právě maďarský petrochemický podnik MOL.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes rozhodne o dalším nastavení úrokových sazeb. Podle analytiků bude rada zvažovat ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta a její zvýšení o čtvrt procentního bodu, odborníci se přitom přiklánějí spíš ke zpřísnění měnové politiky.
Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které otevírá cestu k mírové dohodě, ve středu elektronicky podepsali americký prezident Donald Trump a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí, kterého citovala íránská agentura Tasním.
Číst více
Podmínky pro možnost vlády zvyšovat 📈 výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu ve středu upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Výrobce letadel Aero Vodochody z Odoleny Vody u Prahy dodá letouny L-39 Skyfox i do Angoly a USA. Uvedl to dnes server e15.cz, kterému to potvrdil prezident společnosti Viktor Sotona. Do Angoly zamíří až čtyři stroje. Hodnotu kontraktů a počet letounů pro zákazníka v USA firma neuvedla. L-39 Skyfox je podzvukový cvičný a taktický proudový letoun.
Americká centrální banka (Fed) 🤑 včera podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Naznačila však, že by v letošním roce mohla přikročit ke zvýšení úroků. Fed o nastavení úrokových sazeb poprvé rozhodoval pod vedením nového šéfa Kevina Warshe.