Dalibor Martínek: Novela stavebního zákona jako vlajková loď vlády? Možná Titanic

Když byla koncem minulého týdne schválena ve Sněmovně ve třetím čtení novela stavebního zákona, v závěrečném slovu po hlasování prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová, že podle ní nikdo v Poslanecké sněmovně vlastně neví, co bylo schváleno. Patrně nejlépe vystihla situaci kolem nových předpisů o stavebním řízení.

Každé klíčové ustanovení novely lze vidět z jedné i z druhé strany. Jedním z ústředních bodů je centralizace. Z více než šesti set stavebních úřadů jich má být 205. Ty všechny mají být podřízené nově zřizovanému Úřadu rozvoje území a jeho krajským pobočkám. Na tyto státní úřady se mají přesunout úředníci z nynějších úřadů.

Tato myšlenka se stala ústředním střetem mezi opozicí a koalicí. Argumentuje se zhruba ve třech rovinách. Za prvé, opozice tvrdí, že se rozhodovací pravomoc vytratí z konkrétního místa, úředníci nebudou znát místní poměry. To jde hlavně za Starosty. Na to lze namítnout, že rozhodování o výstavbě by přece nemělo být závislé na nějakých místních podmínkách. Mělo by fungovat všude stejně, předvídatelně. To je protiargument koalice.

Teď objektivně, pokud budou mít obce vlastní územní plán, který stanoví, kde je park a kde se bude bydlet, nemá úřadník co mluvit do toho, jak bude bydlení vypadat, když splní zákonná kritéria. To dosud neplatí. Faktem je, že řada obcí nemá územní plán, a nemá ani kompetence si ho vytvořit. Nemá ani peníze si zaplatit vytvoření takového plánu. Takže to tam úředníci tak nějak flikují. Korupční prostředí.

Byty se povolují i deset let. Novela má systém rozhýbat, rozhodne ale až praxe, říká šéfka Central Group

Reality

Povolení běžného bytového domu v Praze dnes často trvá deset i více let, což omezuje nabídku a dál tlačí ceny bydlení vzhůru. Novela stavebního zákona je podle Michaely Váňové z Central Group důležitým krokem, skutečný výsledek ale ukáže až její provedení.

nst

Přečíst článek

Korupční prostředí je druhým argumentem proti centralizaci. Poněkud nelogickým. Když vznikne nový úřad, vznikne korupční prostředí? Omyl. Dá se na to odpovědět otázkou: je lepší mít staré korupční prostředí, nebo nové? Každé razítko je přece korupční prostředí. K tomu poznámka, nejhlasitějšími odpůrci novely byli ve sněmovně Piráti. A ti mimo jiné argumentovali tím, že podle novely bude moci rada města či obce změnit územní plán bez schválení zastupitelstva. Považují to za korupční prostředí, pár radních se podle nich nechá uplatit milionářem, aby si ten mohl postavit haciendu v chráněné oblasti. Odhlédnuto od absurdnosti takového náhledu se nabízí otázka pro Starosty. Kde je korupční prostředí? V nových centrálních úřadech, nebo v samosprávách, které by rády na všechno „dohlédly“?

Třetím argumentem odpůrců novely proti centralizaci je, že stávající úředníci se nebudou chtít stěhovat pod státní správu. Že na obci vykonávají i jiné funkce. Odboráři státních orgánů a organizací si před pár měsíci nechali udělat průzkum na stavebních úřadech, a vyšlo jim, že dvě třetiny zaměstnanců nechtějí přejít pod státní správu. Čtyřicet procent respondentů uvedlo, že v případě reorganizace odejde ze systému a bude si hledat jiné zaměstnání, nebo odejde do důchodu. Možná jen vyhrožují. Vláda slibuje, že po reorganizaci si nikdo z úředníků finančně nepohorší. Čert ví, co se bude dít pod Alenou.

Tisícistránková novela

Výkon úředníků stavebních úřadů nakonec rozhodne o funkčnosti či nefunkčnosti tisícistránkové novely. Už za nepovedené digitalizace stavebního řízení, kterou přinesl Ivan Bartoš, mnoho úředníků z úřadů uteklo, než aby se potýkalo s nastavováním nového systému. V důsledku toho některé z poboček kvůli personální krizi přestaly fungovat. O to bizarněji působí prohlášení současného lídra Pirátů Zdeňka Hřiba, že současná novela je veskrze špatná a měla by se „zahodit do koše“.

Jednání Sněmovny o novele stavebního zákona bylo nesmiřitelné, divoká opozice proti zasedlé koalici. Výsledek byl předem jasný. Není jasné, jak má dobře fungovat klíčový zákon, který nezískal konsenzus. Jak avizuje komora autorizovaných inženýrů, čeká se další novelizace. Zmatek nad zmatek.

 Povolování jako záminka

Kritika centralizace není jediná výtka vůči novele. Například zmíněná Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), největší organizace pracovníků ve stavebnictví, vyčítá vládě, poněkud zahořkle, že novela prochází schvalováním bez standardního připomínkovacího řízení a bez spolupráce s profesními komorami. „Z šestnácti zásadních připomínek ČKAIT se podařilo prosadit jen jednu,“ tvrdí Renata Zdařilová, členka představenstva komory.

To asi lze nechat stranou. Komora, jejíž argumenty využívaly v marném sněmovním souboji s koalicí opoziční strany, tuší, že s vývojem už nic nenadělá a nechce, aby působila jako nějaký troublemaker. Záleží jí na tom, aby se v argumentaci používala fér data. „Podle průzkumů ČKAIT z ledna 2024 a z ledna 2026 celých 82 procent podaných žádostí získává podle projektantů stavební povolení do jednoho roku, z toho 48 procent žádostí získá pravomocné rozhodnutí za dobu kratší než pět měsíců,“ uvedla Zdařilová. Tím boří mýtus o pomalém povolování. Problém s výstavbou je patrně někde jinde než na povolování.

„Staví se málo, povoluje se málo, máme krizi bydlení a dostupnost bydlení se zhoršuje,“ apelovala vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního zákona Hana Landová. Apelovat již nemusí, zákon prošel sněmovnou, Senát ho Sněmovně v létě patrně vrátí a vládní koalice ho protlačí. Nic už se na něm měnit nebude.

Developeři jenom zírají

Svízelnou otázkou ovšem zůstává, co vlastně tato novela, vlajková loď vládní koalice, o které Karel Havlíček mluví od vítězných voleb, české výstavbě přinese. Idealista Havlíček mluví o urychlení a zvýšení výstavby. Pesimisté hovoří o rozvratu systému a nastavení korupčního prostředí. „Pozitivně hodnotím zejména snahu o jasnější kompetence, jednodušší postupy a sjednocení rozhodovací praxe stavebních úřadů. Zásadní je, aby pravidla byla srozumitelná, stabilní a dlouhodobě předvídatelná,“ hodnotí opatrně Marcel Soural, majitel developerské společnosti Trigema.

Další z kritiků novely, Národní památkový ústav, ovšem hovoří o rozvratu. „Novela radikálně a nepochopitelně oslabuje pozici odborné složky památkové péče,“ tvrdí památkáři. Popravdě, pro urychlení rekonstrukcí v centrech měst představují památkáři pro stavitele obávanou brzdu.

Novela je dalším pokusem o řešení jednoho z největších problémů české bytové výstavby, kterým je délka, složitost a nepředvídatelnost povolovacích procesů. Co se ale, až vstoupí v platnost, doopravdy stane? To teď nikdo netuší. „Vítáme úsilí a snahu hledat cesty, které povedou k efektivnějšímu povolování staveb a podpoří dostupnost bydlení. Od novely očekáváme především zrychlení, zjednodušení, vyšší předvídatelnost a právní jistotu při povolování nových projektů,“ říká Petr Michálek, generální ředitel Skanska Residential. Uvidíme.