Tři roky války, pardon, „speciální vojenské operace,“ jsou za námi. Tedy přesněji jsou za Ukrajinci, kteří se i díky velké podpoře ze Západu nadále brání ruské agresi.
Oligarchie je postavena na vazbách na politiky, aby je využila pro získání kontraktů nebo privatizací, to je její podstata. Proto je zajímavá zpráva o námluvách zbrojního magnáta Strnada s pravděpodobným příštím premiérem Babišem.
Americký prezident Donald Trump chystá další sadu cel. Tentokrát jsou zaměřena nikoli geograficky, ale produktově. Spojené státy hodlají zavést nové clo ve výši zhruba 25 procent na dovážené automobily, čipy a farmaceutické výrobky. Trump by měl tuto sadu cel oznámit začátkem dubna.
Česká republika dosud Ukrajině poskytla vládní pomoc v přepočtu za 232 miliard korun, v Evropské unii jí tak náleží páté místo. Vyplývá to z dat Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu (viz graf níže). Institut průběžně sleduje a vyhodnocuje vojenskou, finanční i humanitární pomoc Ukrajině realizovanou několika desítkami zemí světa.
Nástup Trumpa do prezidentského úřadu urychlil dopady dlouhotrvajících problémů v České republice. Řada jeho opatření bude mít negativní dopad na naší ekonomickou výkonnost. Posiluje proto snaha najít oblasti a způsoby jak českou ekonomiku nakopnout. Kvalitních seznamů a nápadů k zlepšení podnikatelského prostředí je spousta. Problém je pak s jejich přípravou a aplikací do praxe, která je mnohdy podstatně náročnější.
Dřevo nás provází doslova celý život. Od kolébky do rakve, jak říká lesnická moudrost. Dřevostavby v Česku dávají velký smysl a jejich rozvoj má potenciál pro veřejné budovy i soukromé developery a stavitele. Nemusí jít jen o zálesácký srub nebo romantickou roubenku v horách, ale i o byty, školy, školky, domovy seniorů, potřebnou infrastrukturu i ve městech. Dřeva tady máme dost a navíc je to geniální zdroj, sám nám pořád roste. Moc jiných takových zdrojů tady nemáme, využijme ho víc.
Vláda předvádí s platy politiků a soudců úplné brikule. V roce 2023 zmrazila politické i soudcovské platy. Chtěla veřejnosti předvést, že je s lidem na jedné lodi. Nyní ovšem protáhla sněmovnou opětovné zvýšení platů. Ovšem jak pro koho.
Už je to tu zas. Klesající základní úrokové míry České národní banky se odráží v postupném snižování úrokových sazeb na spořicích účtech. Ty se aktuálně v mnoha bankách dostávají pod 3 procenta a pravděpodobně budou klesat ještě níže. Situace je podobná té, kterou jsme zažili začátkem loňského roku, kdy se běžní střadatelé loučili dokonce s 6procentními úroky. A stejně jako dnes se ptali: Co teď s úsporami?
Vládní dluhopisy klíčových evropských ekonomik, jako je Německo, Francie nebo Itálie, dnes ráno klesaly na ceně, zatímco tedy výnos z nich narůstal. Investoři totiž předpokládají, že schůzka, kterou narychlo na dnešek svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron, povede k závazku vyšších výdajů evropských zemí na zbrojení. Evropa tak reaguje na pro ni šokující signály, jež představitelé americké administrativy vyslali v minulém týdnu.
Jsme uprostřed masopustu, můžete přemýšlet o tom, kdo je maškara. Případně jaká. Sněmovna bude zasedat zase až v březnu, takže od hodinových promluv Andreje Babiše si můžete odpočinout poslechem jeho kratších skečů, například na Facebooku.
Ruský plyn nyní na Ukrajinu teče přes pět zemí, loni tekl přímo. Je to dražší, a Kyjev navíc přichází o poplatky za tranzit, jež naopak získávají západní sousedé.
