Rada hlavního města by měla možná už v pondělí jmenovat nového ředitele pražské zoologické zahrady. Kolem výběru vytvořilo vedení města neprůhlednou mlhu. Členové výběrové komise mají mlčenlivost, radní se nemusí doporučením komise řídit. Pozice ředitele přitahuje bývalé politické prominenty.
Světové ekonomické fórum v Davosu je podivnou sešlostí. Sice se tu koncentruje velká část světové politické a ekonomické moci, ale tato smetánka se povětšinou nejdůležitějším tématům vyhýbá. Ani letos to nebude jiné, všechnu pozornost totiž vysává Donald Trump. Přitom by se mělo mluvit o nerovnostech, daňových únicích a spravedlivějším rozdělení bohatství. I zámožní by si měli uvědomit, že je to i v jejich zájmu.
Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a následné propuštění části politických vězňů podle expertů neznamenají návrat demokracie. Moc v zemi zůstává v rukou autoritářského režimu, zatímco Spojené státy prosazují spíše ekonomické než politické změny.
Tři tisíce kubíků kejdy v řece Dyji. Čtyřnásobně překročené limity amoniaku. Národní park Podyjí v ohrožení a havárie se přelévá do Rakouska. A co slyšíme od samozvaných ochránců „zdravého rozumu“, kteří by nejraději řídili stát? Nic. Ticho. Ani kapka rozhořčení. Na rozdíl od kejdy, která teče krajinou.
Česká zbrojařská skupina Czechoslovak Group se chystá v pátek vstoupit ve zrychleném procesu na amsterdamskou burzu. Chce na ní prodejem svých stávajících akcií získat kapitál v objemu 2,55 miliardy eur, tedy zhruba 62 miliard korun. Cílí na tržní ocenění 25 miliard eur neboli 607 miliard korun. Taková tržní kapitalizace by z ní učinila druhou „nejdražší“ českou burzovně obchodovanou společnost. Energetická společnost ČEZ měla ke konci včerejšího obchodování – i přes nejvýraznější jednodenní propad za více než rok a půl – tržní kapitalizaci vyšší, a sice necelých 689 miliard korun.
Češi jsou svým způsobem hrdí na pověst trávy ve větru se klátící. Švejkování, oportunismus. To je česká mentalita, kterou má v krvi i Andrej Babiš. Patrně právě pro své nepevné názory, jak by řekl Václav Klaus, nenázory, je v Česku tolik populární.
Vládní koalice rozhodla, že Česko Ukrajině nedodá letouny L-159, o jejichž možném prodeji mluvil při své návštěvě Ukrajiny prezident Petr Pavel. Macinka s Okamurou tak nasadili prezidentovi dlouhý nos. Žádný Turek? Tak tedy žádné stíhačky.
Vyčkat a vydělat. Strategie, která Evropě funguje proti Trumpovi. Chladná hlava se znovu ukazuje jako nejlepší strategie.
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Při jednání o důvěře vládě, které trvalo dva dny a mělo předem jasný výsledek, se nejvíc blýsknul Petr Macinka. Ne nějakými slovy nebo myšlenkami, ale grimasami. Jelikož seděl za pultíkem řečníků, byl po celou dobu v záběrech kamer. O jeho pitvoření při proslovech opozičních poslanců se dokonce píše i v zahraničí. Ironické ústřely jeho levého koutku se stávají legendárními. Není moc jasné, jak se s takto neřízenou mimikou může uplatnit na poli mezinárodní diplomacie.
Americká ekonomika šokuje tempem růstu, které by ještě nedávno nikdo nečekal – a Čína poprvé zůstává pozadu. Nová data o zahraničním obchodu USA vyslala mrazivý signál do Evropy. Ta se může stát hlavním odbytištěm čínské nadprodukce. A to je scénář, který může znamenat vyšší nezaměstnanost, vyšší dluh – nebo obojí.
